TEST Fiat Bravo 1,6 Multijet (88 kW) - Víc než hezká tvářička

Když se o někom nebo něčem řekne, že zraje jako víno, myslí se tím, že se postupně zdokonaluje, zlepšuje, roste do krásy nebo třeba jenom stárne pomaleji než všichni ostatní. Fiat Bravo v mých očích rovněž zraje a zraje snad do lepší chuti než mnozí z konkurentů. Zcela upřímně říkám, že jsem v průběhu svého prvního testu necítil na jazyku nic lahodného a docela se těšil, až Bravo vrátím.

Design má tenhle hatchback úžasný, o tom není pochyb. Auto vypadá skvěle zvenčí i zevnitř, alespoň z mírného odstupu. Problém v onom prvním dojmu spočíval v tom, že testovaný kus působil zvláštně nedotaženě, no zkrátka jako polotovar. Znáte to, odtrhněte fólii, vložte do mikrovlnné trouby, ohřívejte deset minut a získáte chutný pokrm. Bravo mi ovšem napoprvé příliš nechutnalo.

Lhal bych ale, kdybych řekl, že mě to překvapilo. Fiat se nepochybně vydal správnou cestou, vrátil se k typicky italskému designu, hraje si s tvary, užívá si mixování barev a kombinování materiálů. Jeho auta zase připomínají okaté modelky s uhrančivým pohledem, do kterých se na počkání platonicky zamilujete a vůbec vás přitom nenapadne řešit, zda se slečna dokáže zabavit jinak než s vaší zlatou kartou.

Láska na první pohled

Fiat tohle vždy uměl a po krátké pauze s modelem Stilo, jenž vypadal hodně dobře jedině snad v třídveřovém provedení, se vrátil k osvědčené strategii – Láska na první pohled. Na Bravo se podíváte, uvidíte ty velké hnědé oči, jiskřivě černé vlasy a dlouhé nohy, zatemní se vám mysl a od té chvíle nedokážete myslet na nic jiného než tuhle božskou kombinaci fyzických předností ústících dohromady v dokonalost.

Najednou se vám budou zdát některé prokazatelné nedostatky jako malichernosti a například takovou informaci o zlobivé elektronice (tradiční bolístka fiatů) vytěsníte z hlavy coby snahu konkurence poplivat vašeho oblíbence. Pokud budete do svého Brava opravdu hodně zamilovaní, nebude vám možná ani vadit horší přístup do zavazadlového prostoru a špatný výhled dozadu.

fiat testy nizsistredni
 

Špičkový design si žádá oběti, tak co na tom, že se při couvání na malé zadní okno můžete spolehnout asi tak stejně jako opilec na svou paměť. Od toho jsou tu ostatně vnější zpětná zrcátka. Pokud se takto rázně vypořádáte s malým zadním oknem a třeba menšími zadními bočními okny, bude vám zmínka o některých ovladačích umístěných daleko od epicentra řízení připadat naprosto směšná.

Faktem je, že i když se do Brava nezblázníte, protože se vám třeba více líbí smyslné Francouzky, nenajdete pod šaty Italky žádné vážnější nedostatky. Zpracování interiéru dosahuje vysoké úrovně stejně jako kvalita použitých materiálů. Nedostatky ve slícování jsem hledal marně a kromě nehezkého plastu madel dveří jsem v zásadě nenarazil na jediný prvek, který by mi v interiéru Brava vysloveně vadil.

Tlačítka jsou velká, displeje a fonty čitelné, řadicí páka dlouhá tak akorát (konečně), pedály se nacházejí v dostatečných rozestupech a sedačky poskytují skvělou oporu stehnům i trupu. Kožený volant se velmi dobře drží a dozadu se pohodlně poskládají i pasažéři s výškou okolo 185 cm, reproduktory ve spolupráci se solidním audiosystémem a za asistence subwooferu navíc vydávají příjemné zvuky. A to ke štěstí stačí, ne?

Poslušný Ital

Vše podstatné znáte z dřívějších testů Fiatu Bravo. Stylový hatchback řidiče poslouchá, nezlobí v zatáčkách, suverénně si razí cestu v příčném směru, nebojí se dálničních sprintů a nereaguje přehnaně na boční vítr. Bravu ovšem příliš nevoní silnice s nekvalitním povrchem. Podvozek se snaží, ale zejména s příčnými nerovnostmi má značné problémy a sem tam oblaží posádku tlumeným rázem.

Fiat Bravo, a to zvláště model postavený na 17palcových kolech, skutečně není příkladem komfortního hatchbacku, ve kterém si budete na kostkové dlažbě libovat, ale naopak se modlit, aby utrpení rychle skončilo. Na běžných silnicích lze jízdu označit za příjemnou a docela pohodlnou, míra komfortu nicméně tak či tak roste nebo se snižuje přímo úměrně s tím, jak se cestáři v den oprav snažili.

fiat testy nizsistredni
 

Bravu nelze upřít snahu o navození sportovního dojmu, ale při vší úctě k Fiatu to snahou začíná i končí. Zpětná vazba od kol kvůli iniciativnímu elektrickému posilovači prakticky schází, řazení přes mírný pokrok v přesnosti stále nedosahuje kvalit německé konkurence a třeba plynový pedál působí takovým zvláštním gumovým dojmem.

Můžete jet pohodově, můžete jet dynamicky, můžete jet i hodně rychle, ale kromě rychlosti při řízení Brava nic zvláštního neucítíte. Nehledě na to, že na limitu se záď na můj vkus až příliš odlehčuje a řízení auta ve smyku dá víc práce, než bych čekal. Pochvalu Bravo zaslouží za účinné brzdy.

Hodně za málo

Zájemci o Bravo s naftovým motorem se museli donedávna spokojit s čtyřválcem 1,9 JTD. V první polovině letošního roku Fiat zpřístupnil alternativu v podobě turbodieselu s menším zdvihovým objemem nabízeným ve dvou výkonových verzích. Jednotka 1,6 Multijet může vyprodukovat maximální výkon 77 nebo 88 kW / 4000 ot./min. a točivý moment 290 resp. 300 Nm / 3000 ot./min.

Testovaný model poháněla silnější varianta přeplňovaného vznětového čtyřválce a od prvního kilometru dokazovala, že obliba malo-objemových turbodieselů stojí na pevných základech. Tak předně motor, ač neoddiskutovatelně naftový, charakterizoval docela příjemný zvukový projev. Nízké otáčky znamenaly minimum hluku v kabině, ve středních a vysokých otáčkách se „nafta“ uvnitř ozývala hlasitěji, nicméně úroveň hluku zůstala za všech okolností snesitelná.

Dále tu máme zátah. Výkon a točivý moment nedosahují závratných hodnot a nelze tudíž očekávat dech beroucí mohutný zátah, točivý moment nicméně dělá své a v tradičním rozmezí 1500 – 3000 otáček promění Bravo v svižné a obratné auto, které dokáže bezpečně předjíždět a třeba i zrychlovat na dálnici. Rozsah využitelných otáček není velký, to je fakt se kterým jednoduše nic nenaděláte.

Pokud se vám to nelíbí, budete se muset poohlédnout po jiném motoru a nejlépe motoru benzinovém. Potřebu citlivější práce s řadicí pákou vyvažuje čtyřválec 1,6 Multijet nízkou spotřebou. Nebojte, teď necituji reklamní leták Fiatu, ale vážně říkám, že můžete v kombinovaném cyklu jezdit za šest a dokonce i méně litrů, na dálnici čekejte spotřebu do 6,3 litru, ve městě kolem 7 litrů.

Auto na každý den

Nevím, zda jsem poprvé neohříval nové Bravo příliš krátce, nebo prostě narazil na kus s poškozenou ochranou atmosférou, každopádně napodruhé mi Fiat Bravo 1,6 Multijet chutnal mnohem víc. Je to příjemné auto na každodenní dojíždění do práce i výlety za město. Po jízdní stránce jsou na tom Golf nebo Focus lépe, ale pokud se vám v zatáčkách místo svrbění prstů svírá žaludek, a kočičí hlavy potkáte výjimečně, je to vlastně úplně jedno.

Plusy

• Poutavý design
• Velký zavazadlový prostor
• Pohodlné sedačky
• Prostorný interiér
• Nízká spotřeba

Minusy

• Špatný výhled dozadu (malé zadní okno)
• Nižší komfort odpružení