Ford hledá pomoc se splněním emisních norem. Pomůže Renault či výrobce londýnských taxi?

Emisní pravidla v Evropěké unii jsou v letošním roce už neúprosná. Každá z automobilek má podle své nabídky určený svůj limit flotilových emisí (který v průměru pro celý autoprůmysl činí 95 kg CO₂ na km), který letos musí splnit, aby se vyhnula pokutě za jeho nesplnění. S blížícím se koncem roku se začíná ukazovat, kteří výrobci pravidla zvládnout splnit a kteří ne. Že bude patřit do druhé skupiny, aktuálně hrozí třeba Fordu.

Evropské zastoupení amerického kolosu totiž dalo najevo, že hledá partnera, který by mu pomohl své flotilové emise snížit. Unijní pravidla totiž umožňují automobilkám se nezávisle na vlastnictví spojit do svazů a o své flotilové emise se podělit. Značky, které tak normy podle všeho nesplní, mohou od těch, co naopak jsou dostatečně pod limitem (třeba díky široké nabídce elektromobilů), koupit takzvané kredity, aby si emise na papíře snížily.

A právě takového partnera nyní hledá Ford, aby se vyhnul pokutám. Má na to přitom nejvyšší čas, protože uzávěrka těchto svazů už je 18. listopadu, tedy za měsíc. Právě do tohoto data výrobci musejí finálně určit, s kým se případně budou své emise dělit.

Ford zatím neuvedl, s jakou automobilkou by rád spolupracoval. Výběr každopádně bude mít. V minulých týdnech totiž Volvo i Renault daly najevo, že svůj limit zvládnou letos splnit, a tak nabízejí své kredity k prodeji dalším značkám. Specialista na elektromobily, Tesla, se pak už dříve na podobném kroku dohodla s italsko-americkým koncernem Fiat Chrysler Automobiles. Ten nástup elektromobility poněkud zaspal, s prvními elektromobily nebo plug-in hybridy teprve přichází na trh, a tak se mu tato dopředu domluvená kooperace hodí.

Elektromobilita příkazem: Řítí se na nás nekontrolovaná elektrická vlna. Kolik nás to bude stát?

Do hry přitom mohou vstoupit i na první pohled nedůležití hráči. Mezi ně patří třeba London EV Company Limited, vyrábějící slavné londýnské taxíky. Ta má aktuálně ve své portfoliu vedle „cabu“ TX s hybridním pohonem také dodávku VN5 s čistě elektrickým pohonem, a tak má volné kredity k nabídnutí ostatním výrobcům, na čemž může slušně vydělat. 

Ford každopádně není jedinou automobilkou, která bude svoje floitlové emise sdílet s jiným výrobcem. Mazda vytváří svaz s Toyotou, silnou v oblasti hybridů. Volkswagen se zase dohodl s čínsko-britským MG, respektive jeho vlastníkem, automobilkou SAIC. V jeho případě jde ale podle zákulisních zpráv spíše o preventivní krok. Pomoci navíc může ve Velké Británii, kde si do budoucna mohou kvůli brexitu počítat flotilové emise zvlášť, a tak se Volkswagenu může hodit pomoc od domácí značky.

Zajímavostí přitom v tomto směru je fakt, že Ford v rámci počítání flotilových emisí oddělil svoji divizi užitkových vozidel. Ta je prý na dobré cestě pravidla splnit, a tak se v tomto případě spojila s užitkovou divizí Volkswagenu. Jde tedy o to dořešit emise divize Fordu pro osobní auta.

Situace Fordu navíc ukazuje, jak jsou pravidla o flotilových emisích přísná. Americká automobilka díky úspěchu Fordu Kuga PHEV byla na dobré cestě nařízení splnit, jenže kvůli potížím s bateriemi, které vyústily v požár vozidla během nabíjení, musela prodej vozu na začátku září na čas zastavit. A to najednou rozhodlo o vyšších flotilových emisích zbytku portfolia. Z tohoto důvodu se ostatně bratrský Escape PHEV pro severoamerický trh (vlastně jen Kuga s odlišným jménem) začne v USA nakonec prodávat až v příštím roce.

TEST Ford Kuga PHEV – Větší, sportovní, hybridní

Naopak Renault oficiálním nabídnutím kreditů, respektive podělením se o flotilové emise, dokazuje, že i velký mainstreamový výrobce může nastavený limit splnit a dostat se dokonce pod jeho úroveň. V rámci Evropy je Renault jednou z nejsilnějších značek v oblasti elektromobilů, a to primárně díky elektřinou poháněnému hatchbacku Zoe. Podobně je na tom i Volvo, které naopak těží ze své široké palety plug-in hybridů.