TEST Ford Puma 1.0 EcoBoost 92 kW DCT ST-Line Vignale – Tolik zábavy jsem nečekal
Na téhle Pumě jsou zajímavé hlavně dvě věci. Za prvé jde o nejluxusnější provedení Vignale. Za druhé také o motorizaci, kterou si už u Fordu neobjednáte.
Začněme u Vignale. Jméno bývalé italské karosárny, která stojí například za designem Tatry 613, už nějaký pátek nesou z pohledu výbavy vrcholné verze modelů automobilky Ford. V případě Pumy se tato varianta – s kompletním označením ST-Line Vignale - chlubí specifickým vzhledem i několika zvláštními prvky v interiéru.
Malý crossover v provedení Vignale poznáte podle chromované linie kolem horní mřížky chladiče, která má navíc unikátní výplň, ozdobných chromovaných lišt bočních prahů dveří a u spodní linie bočních oken, lakovaných spodních částí vozu a specifických nárazníků.
V kabině pak hraje hlavní roli vinyl, tedy jakási alternativa kůže. Tímto materiálem nejsou čalouněna jen sedadla (ta navíc dostala šestiúhelníkový design prošívání), ale najdeme ho také na palubní desce, na volantu nebo ve výplních dveří. Jen je škoda, že ve dveřích zůstal i tvrdý plast, který pocit z jinak poměrně hodnotně vyhlížejícího interiéru trochu kazí. Ale to je asi jediná výhrada ke snaze Fordu o prémiový dojem. Puma Vignale uvnitř fakt vypadá dobře.
A také výbava je velice bohatá a komfortní, zahrnuje například vyhřívaný volant, vyhřívaná sedadla s masážní funkcí nebo skvělý audio systém značky Bang & Olufsen.
S vanou v kufru
Jinak interiér samozřejmě odpovídá tomu, co už známe. Puma ostatně na český trh dorazila v říjnu roku 2019, o nějakou velkou novinku tedy nejde. Podrobnému testu jsme ji navíc podrobili už skoro před rokem, tak mi snad odpustíte, že některé záležitosti vezmu ve zkratce. Jako že třeba malý crossover pochválím za přítomnost fyzických tlačítek pro všechny nejdůležitější funkce (díky ním je ovládání snadné), velice dobrý infotainment (je přehledný a svižný), povedená sedadla (jsou pohodlná, přitom nabízejí dostatečnou oporu v zatáčkách) nebo polohu za volantem (podobnou sezení v hatchbacku). Za rychlou zmínku stojí také digitální přístrojový panel (je přehledný, já osobně bych se ale obešel bez zdlouhavých animací).
Že stylové malé SUV nabízí spíše skromnější prostor pro posádku, to asi takto střiženému autu nelze vyčítat, místo uvnitř jednoduše odpovídá rozměrům. Se 182 centimetry jsem však neměl problém uvelebit se „za sebe“, i když jsem se vzadu kvůli malým (a navíc zatmaveným) oknům cítil trochu stísněně. Specifické prosklení mimochodem negativně ovlivňuje výhled směrem vzad.
Kabina také není moc široká, což poznáte, když vedle sebe posadíte ramenaté pasažéry. Ale jak říkám, vyčítat malému crossoveru, že vzadu nenabízí místo pro tři velké borce, není asi fér.
Poněkud překvapivě ale Puma potěší praktickým kufrem. Jeho velikost ovšem závisí na tom, jestli si objednáte dojezdovou rezervu, nebo se spokojíte se sadou na opravu pneumatik. V prvním případě Ford udává základní objem 456 litrů, v tom druhém jen 409 litrů. Po sklopení zadních opěradel kapacita naroste na 1216, respektive 1170 litrů.
(Ne)přítomnost rezervy ovlivňuje také využitelnost vychytávky jménem MegaBoxu.
Megabox si představte jako „vanu“ pod podlahou kufru, která nabízí několik způsobů využití. Zejména zvětšuje maximální výšku nákladu, Puma díky MegaBoxu uveze předměty vysoké až 115 centimetrů.
MegaBox potěší ale také pravidelným tvarem, který umožňuje použít ji jako jakousi „tajnou“ schránku, v níž se nebude náklad moc pohybovat/kutálet, nebo výpustní zátkou, díky níž v ní můžete vozit špinavé věci a pak ho snadno opláchnout vodou, která po uvolnění „špuntu“ rychle odteče. Objem MegaBoxu ve voze bez rezervy činí 81 litrů, s ní je to jen 34 litrů.
Kromě MegaBoxu se mi na Pumě ale líbí ještě řešení manipulace s podlahou a krycí roletou. Roleta se totiž vyklápí spolu s dveřmi kufru, dno si zase můžete nastavit do tří poloh. První – nízká - se hodí pro převoz většího nákladu, ta druhá – vyšší - zase vytváří rovnou ložnou plochu se sklopenými opěradly zadních sedaček. Ve třetí poloze pak podlahu jednoduše jednou rukou zasunete za zadní sedadla, díky čemuž získáte snadný přístup k MegaBoxu. A samozřejmě také prostor pro vysoký náklad. Nakonec tak mám k zavazadelníku jedinou drobnou výtku, která se týká poměrně vysoké nákladové hrany. Ta je ve výšce okolo 77 centimetrů.
Ford Puma 1.0 EcoBoost 92 kW DCT ST-Line Vignale
Slabší tříválec stačí
Ford Puma si na českém trhu aktuálně můžete pořídit výhradně se zážehovým přeplňovaným litrovým tříválcem – tedy když nebudeme počítat sportovní ST. K dispozici jsou dvě výkonové verze: slabší dává 92 kW, silnější 114 kW.
K nabídce motorizací se ovšem váže jedna důležitá a nová informace. Zatímco ještě nedávno jste mohli volit mezi klasickým tříválcem a jeho mild-hybridní variantou, v aktuálním ceníku už najdete pouze mild-hybrid. K nám do testu ale dorazilo ještě starší provedení s „čistokrevným“ spalovacím motorem bez elektrické pomoci. Konkrétně jde o slabší Pumu s 92 kW a sedmistupňovou dvouspojkovou převodovkou.
Méně výkonný „tříhrnek“ nemá s malým crossoverem větší trápení, co se dynamiky a síly týče, je v pohodě. Jen je potřeba počítat s poněkud specifickým projevem, který ještě umocňuje automatická převodovka.
Ta se pochopitelně (v normálním jízdním režimu) snaží kvůli spotřebě sázet co nejvyšší stupně a malý motor tak držet v nízkých otáčkách. Takže v případě potřeby výrazného zrychlení musíte počkat, než podřadí. A pak ještě dát chvilku foukanému tříválci, aby se „nadechl“ a začal makat.
Typicky se s tímto jevem setkáte třeba na výjezdu z pomalejší zatáčky nebo kruhového objezdu. Anebo při předjíždění. Pohonné ústrojí prostě potřebuje čas, chybí mu „plnost“ a bezprostřední odezva větších motorů. Když mu ho ale dopřejete, dokáže auto rozjet hezky. A nemá problém ani na dálnici nebo ve stoupáních.
S tak trochu letargickým startem se ale samozřejmě dá pracovat. Když se například budete chtít dostat před pomalejší kamion, můžete si tříválec na předjížděcí manévr nachystat ručním podřazením.
Turbodmychadlem přeplňovaný litřík má bohužel trochu hrubší chod, který se projevuje lehkými vibracemi na volnoběh, duněním v nízkých otáčkách a zřetelným „vrčením“ v těch vysokých. Nemůžu říct, že by mě tyhle jevy vyloženě štvaly, to zas ne, ale větší kultivovanost bych určitě uvítal. Stejně jako jistější práci převodovky při rozjezdech, které občas byly trochu cukavé.
A spotřeba? Ve městě jsem jezdil za 7,8 l/100 km, po dálnici za 8,5 l/100 km a týdenní průměr činil 7,7 l/100 km. Pro srovnání: v palubním počítači jsem našel ještě údaj za posledních 927 kilometrů, které Puma zvládla s apetitem 8,1 l/100 km.
Ford Puma 1.0 EcoBoost 92 kW DCT ST-Line Vignale
I crossover umí být zábavný
Co mě na Pumě potěšilo nejvíc, jsou jízdní vlastnosti.
S provedením Vignale dostanete o dva milimetry snížený sportovní podvozek a 18palcová kola obutá do pneumatik o rozměru 215/50. Výsledkem je něco, co bych popsal jako „živý podvozek“. A to jednoduše proto, že z něj máte pocit, že opravdu žije. Na jednu stranu se to projevuje tím, že víte o každé změně povrchu a o každé nerovnosti, na druhou však dostáváte auto, u něhož víte, co se zrovna děje pod koly.
Tím nechci říct, že je Puma nepohodlná, to opravdu ne, ale ani v ní nemáte pocit, že se nad zemí vznášíte. Nekvalitní silnice je v tomhle crossoveru jednoduše nekvalitní silnicí a vy to poznáte jak ušima, tak drobnými vibracemi do vašeho pozadí. Nejde ale o nic pobuřujícího, Puma je jen tužší auto, žádný kostitřas. Důležité ale je, že i její velká kola se pevně drží rozbitého asfaltu a že auto na nerovnostech až na drobné výjimky neposkakuje, nedrncá, ani nemlátí.
Proti lehounce zhoršenému komfortu pak stojí skvělý jízdní projev v zatáčkách, vlastně si nepamatuji, kdy naposledy jsem řídil takhle dobře jezdící malé SUV. Puma se totiž ani v ostrých zatáčkách příliš nenaklání, drží stopu a agilně mění směr s každým otočením volantu. A to řízení, to je taky pecka – je krásně strmé a přesné.
Crossover od Fordu má navíc ten dar, že řidiče umí pobavit - třeba i sklouznutím při náhlé změně směru. Stačí si hrát s dávkováním plynu, přenosy hmotnosti a rychlým řízením. Vím, že drtivá část cílové skupiny tuhle schopnost dělat vylomeniny asi neocení, ale mně udělalo nesmírnou radost vědomí, že existuje „městské“ SUV, které je hravé a řidičské. Řidičské proto, že onen rozpustilý charakter doplňuje také přesnost a hlavně úžasná čitelnost.
Nakonec se ještě podívejme na ceny. Testované auto by vycházelo i s příplatky na 682.100 korun, bez nich na 619.900 Kč - kdyby se tedy dalo objednat.
Mild-hybrid je o něco dražší, 92kW Puma Vignale s automatickou převodovkou startuje na 629.900 Kč. Všechny uvedené ceny jsou takzvaně „zvýhodněné“, jde však o částky, které jsou evidentně pevnou součástí ceníku.
Ford Puma 1.0 EcoBoost 92 kW DCT ST-Line Vignale
Plusy
- Zábavné jízdní vlastnosti
- Ergonomie ovládání
- Praktický zavazadelník
- Bohatá výbava
- Strmé řízení
Mínusy
- Hluk od kol
- Lehce „neotesané“ pohonné ústrojí
- Trochu stísněný interiér
- Některé plasty v kabině
- Horší výhled vzad
Nejlevnější verze modelu | 454.900 Kč (Ford Puma 1.0 EcoBoost Hybrid 92 kW MAN) |
Základ s testovaným motorem | 509.900 Kč (Ford Puma 1.0 EcoBoost 92 kW DCT) |
Testovaný vůz bez příplatků | 619 900 Kč (Ford Puma 1.0 EcoBoost 92 kW DCT) |
Testovaný vůz s výbavou | 682.100 Kč (Ford Puma 1.0 EcoBoost 92 kW DCT) |