Fotbal hrát umí, ale co auta? Vzpomínáme na 9 zapomenutých španělských sporťáků
Ať už jste z vítězství Španělska nadšení, naštvaní, nebo je vám to jedno, pořád jej můžeme využít k oslavě několika zapomenutých sportovních aut, která nám tato země dala. Věděli jste, kolik ve slunném Španělsku vůbec bylo zajímavých automobilek?
Spania GTA Spano
Začít nemůžeme ničím jiným než automobilem, který má Španělsko ve jméně hned dvakrát. Spania GTA Spano je vůz představený v roce 2009 s technikou amerického Dodge Viper, který se vyrábí od roku 2013. Jeho tvary jsou velmi specifické a znát je můžete například z filmového snímku Need For Speed.
Nejprve byl dostupný s dvojitě přeplňovaným desetiválcem o objemu 8,4 litru. Ve spojení s manuální převodovkou a výkonem 662 kW (900 k) dokázal z 0–97 km/h zrychlit za 2,9 sekundy. Po dvou letech však toto pohonné ústrojí nahradil motor o objemu 8,0 litru s výkonem až 680 kW (925 koní). Oproti původní verzi nabídl točivý moment až 1220 Nm (+220 Nm) a vyměnil manuální převodovku za její robotizovanou variantu.
IFR Aspid Supersport
Další ze zajímavých kreací původem ze Španělska je vůz IFR Aspid Supersport, který představuje jakousi moderní interpretaci vozů Lotus 7 a modelů automobilky Caterham. Oproti nizozemskému Donkervoortu si totiž zachovává kulatá světla vpředu.
Vznikl jakožto dílo bývalého závodního inženýra týmu Prodrive/Mitsubishi WRC Ignacia Fernandeze Rodrigueze ve městě Reus nedaleko Barcelony. Vůz představený v roce 2008 se pyšní hned několika šílenými fakty. Například jeho ručně svařované hliníkové šasi váží pouhých 55 kilogramů a je následně vyztuženo pomocí hliníkových voštinových desek letecké kvality.
Ty jsou schopny vydržet tlak až deseti tun, aniž by se deformovaly, což znamená, že Aspid je neskutečně pevný. K tomu přidejte odpružení s neodpruženou hmotností pouhých 21 kg na kolo (ve své době srovnatelná hodnota s monopostem F1), výkon verze Supersport 298 kW (405 k) dostupný v 8600 ot./min nebo hmotnost celého auta pouhých 740 kg. Vznikne vám auto, které by nikdy nemělo být zapomenuto, ovšem automobilka od té doby žádný další model nevyrobila.
Baltasar Revolt
Žezlo mezi lehkými dvoumístnými sporťáky ze Španělska v roce 2021 pomyslně převzal Baltasar Revolt, který ovšem namísto motoru z Hondy S2000 umístil elektromotor. Přesto se však automobilce podařilo udržet hmotnost na hodnotě 770 kg. Kromě leteckého hliníku totiž v hojné míře využila uhlíková vlákna, ze kterých je vyrobena například úplně celá karoserie.
Šasi a některé komponenty podvozku zase využívají kevlar. Některé hodnoty vypadají jako z jiného světa i dnes, více než 5 let od představení. Teď nemáme na mysli výkon 368 kW (500 k) ani točivý moment 1000 Nm, ale spíše baterii, která by měla být schopna ujet na jedno nabití přes 600 km, přestože váží jen 250 kg.
Taková hmotnost totiž odpovídá kapacitě přibližně 35 kWh až 50 kWh. Z takové baterie by měla 600 km dojezdu dostat i Tesla Model 3, jeden z nejúspornějších elektromobilů na dnešním trhu (i když samozřejmě výrazně těžší).
Zatím se sice žádný revolt ke svému majiteli nedostal, ovšem minulý rok automobilka představila alespoň ještě ostřejší variantu Revolt R, která přidala agresivní aerodynamické prvky včetně obrovského zadního křídla. Tato varianta ale nebude schválena pro běžný provoz, navíc má stát přes 450.000 € (téměř 11 milionů korun).
Tauro V8 Spider
Na této kreaci by se dala skvěle hrát hra „kdo najde prvky ze všech aut, která posloužila ke vzniku tohoto sporťáku“. Stejně jako GTA Spano je založen na americkém základě, i když tentokrát méně exotickém – jako základ posloužil Pontiac Solstice. Na rozdíl od originálu do něj však španělský podnikatel dokázal vměstnat osmiválec LS3 o objemu 6,2 litru známý z modelů Corvette.
Tvary jeho kreace jsou střídmé a nebýt předních světel z Nissanu 350Z, šlo by vlastně o velmi pohlednou úpravu trochu rebelského Pontiacu. Při pohledu zezadu nezapře Tauro inspiraci Alfou 4C, z níž si pro změnu vypůjčil zadní svítilny. Vzniknout mělo 30 kusů za cenu přes 2,5 milionu korun.
Tramontana R
První dvanáctiválec na seznamu pochází z Katalánska a pro jeho představení bychom se museli vrátit do roku 2009. Jeho dvojitě přeplňovaný motor o objemu 5,5 litru pochází z Mercedesu a je umístěn vzadu uprostřed.
Je spojen s šestistupňovou sekvenční převodovkou a výkon 530 kW (720 k) přenáší na zadní kola. Od roku 2005 by se dle dostupných informací mělo vyrábět 12 kusů ročně, včetně varianty s pevnou střechou představenou v roce 2009.
Zákazníci si musí připravit minimálně 700.000 € (17 milionů korun) a na výběr mají mezi variantou s jedním nebo dvěma sedadly. V druhém případě posádka sedí za sebou.
Hurtan Grand Albaycín
Karosářství je už téměř vymřelá disciplína, ovšem stále jsou automobilky, které se mu úspěšně věnují. Jednou z nich je španělský Hurtan, který využívá běžná osobní auta ke stavbě unikátů inspirovaných historickými vozy 30. let. Hurtan
Albaycín je sportovní model postavený na základě Mazdy MX-5 poslední generace, a dokonce nabízí možnost výběru mezi plátěnou střechou nebo střechou typu targa.
Hurtan tento model nabízí ve dvou variantách, přičemž ta první má připomínat historická vozidla s výraznými lemy kol a oblými tvary, a ta druhá podtrhnout sportovní charakter vozu MX-5. Přestavěno mělo být 30 kusů a úprava byla posvěcena dokonce i Mazdou.
Hispano-Suiza Dubonnet Xenia
To automobilka Hispano-Suiza si na historii hrát nemusí. Založena byla v Barceloně už v roce 1904 a unikátní automobily vyrábí dodnes. Ve své době konkurovala i značkám, jako je Rolls-Royce, a její model H6B se v licencované podobě vyráběl dokonce i v plzeňské Škodovce.
Známý je především její nádherný model Dubonnet Xenia z roku 1938, na který značka odkazuje před šesti lety představeným elektrickým hypersportem Carmen. Ten se od jiných hypersportů odlišuje právě svým výrazným designem, k jehož pochopení je potřeba znát historické souvislosti.
Ladné tvary v moderní podobě totiž u jiných výrobců nenajdeme, kdežto dvojice elektromobilů s kombinovaným výkonem 1000 koní je už dnes prakticky evergreenem. Akceleraci z 0 na 100 km/h zvládá pod 3 sekundy také kdejaký vůz této kategorie. Maximální rychlost je elektronicky omezena na 250 km/h, ačkoliv na tento vůz se stejně chcete spíše koukat v obýváku.
Pegaso Z-102 Cúpula
Pegaso je zaniklý španělský výrobce automobilů působící mezi 50. a 90. léty minulého století. Známý je sice především svými těžkými užitkovými vozidly, ale v 50. letech se krátce podíval také do světa sportovních vozů. Automobiloví nadšenci si značku nejvíce cení díky krásnému modelu Pegaso Z-102.
Jeho tvary byly inspirovány tehdy panujícím nadšením kolem UFO a létajících talířů, takže karoserie vypadá, jako by se vznášela. Chybí typické nárazníky a svůj název si verze Cúpula vysloužila díky kopulovitému tvaru zadního okna.
Futuristický design tehdy vytvořila státní společnost ENASA, mateřská společnost Pegaso. Jeho design zaujal kromě jiných také tehdejšího prezidenta Dominikánské republiky Rafaela Trujilla, který si exemplář představený na autosalonu v New Yorku v roce 1953 pořídil.
Jeho vůz nyní vlastní muzeum Louwman a po dokončení renovace zvítězil v roce 2016 na soutěži elegance Concours d'Elegance 2016 na ostrově Amelia Island, kde byl Pegaso velmi oceněn, a získal zvláštní cenu poroty jako „Best of Show“.
Seat Cupra GT
Není možné nezmínit ve článku automobilku Seat, zejména když dnes už kvůli existenci samostatné automobilky Cupra sama upadá do jakéhosi stínu výrazného bratra. Ještě když Cupra patřila Seatu a značila nejostřejší varianty jednotlivých modelů, přišel Seat s konceptem svého vlastního supersportu.
Vůz nazvaný Cupra GT svými tvary trochu připomíná Veyron. Srdcem konceptu byl zážehový vidlicový šestiválec (V6) o objemu 3,0 litru, který disponoval výkonem 368 kW (500 k) při 7000 ot./min a točivým momentem 600 Nm.
Seat tehdy plánoval prodej omezené série schválené pro běžný provoz, ovšem nakonec se vyrobilo pouze několik kusů pro šampionát Campeonato de España de GT, kde s ním závodili Joan Vinyes, Ginés Vivancos nebo Jordi Gené. Bohužel se celý koncept ukázal jako nespolehlivý a často musel ze závodu odstoupit.
Zdroje: TopGear, CarMagazine, InsideEVs, Louwmanmuseum.nl, Classic.com, Wikipedia
