Reportáž: Měsíční dobrodružství se Škodou Popular Roadster (1937)|
Zdroj: acz
Sedmasedmdesátiletým roadsterem Škoda Popular jsme v hustém britském provozu za 26 dní ujeli 4500 kilometrů – bez doprovodného vozidla|
Zdroj: acz
V současné době je popular vystaven ve Škoda Muzeu v Mladé Boleslavi, doma je však v Muzeu Aloise Samohýla ve Zlíně. Před cestou si zahrál mj. v Četnických humoreskách.|
Zdroj: acz
Naše trasa věrně kopírovala putování Karla Čapka z roku 1924, popsané v knize Anglické listy|
Zdroj: acz
Z Čech na místo startu v Epsomu u Londýna popular putoval na kamionu. Krátce byl vystaven u místního dealera Škody a Alfy Romeo.|
Zdroj: acz
Naše cesta začíná na půdě české ambasády, kousek od londýnského Hyde Parku. V popularu Petra a Zdeněk Vackovi, v pozadí desetkrát výkonnější Škoda Octavia RS.|
Zdroj: acz
Kdo má za volantem rád romantiku, přijde si v Anglii na své. V tomto kouzelném domě Easton Glebe Čapek navštívil jednoho ze zakladatelů sci-fi H. G. Wellse.|
Zdroj: acz
Před Cambridge zastavujeme u rolls-royceů a bentley. Nabízejí i veterány počínaje stoletým RR Silver Ghostem. Dokonalý je i poutač, replika daimleru z 90. let 19. století.|
Zdroj: acz
Hlavní je nepromoknout, neprochladnout a vše si co nejlépe užít. Volant vpravo se v Anglii hodí, ostatně „náš“ popular takto první dva roky svého života jezdil i doma.|
Zdroj: acz
O drobnější opravy není nouze, naštěstí nás celou dobu nepotkalo nic vážného a neřešitelného. Dvakrát třikrát bylo třeba demontovat a vyčistit karburátor.|
Zdroj: acz
Motor je krátce po repasi, proto kontrolujeme dotažení hlavy válců. Ty jsou stojaté, postranní, ovládané rozvodem SV.|
Zdroj: acz
Ze slunečných dní jsme se dlouho neradovali. Když začne pršet, má spolujezdkyně smůlu – jediný stěrač tehdy měly i podstatně dražší vozidla než lidový popular.|
Zdroj: acz
Holy Island, tedy Svatý ostrov na severovýchodě Anglie, je přístupný pouze po nízkém náspu, zaplavovaném přílivem. Záchranná akce vyjde nejméně na 1900 liber.|
Zdroj: acz
Hluboko vykrojená dvířka (zdráháme se napsat dveře) otevírají výhled do krajiny. Široké blatníky omezují ostřik boků karoserie i posádky na minimum.|
Zdroj: acz
Všimněte si chromované kličky víka zavazadelníku a držáku SPZ s bočními lampičkami.|
Zdroj: acz
Díky šikmým okénkům doplňujícím zcela rovné čelní sklo dovnitř za jízdy proniká citelně méně prachu i vody.|
Zdroj: acz
Hrázděné domy nejsou výsadou německy mluvících zemí. Menší města se nám často velmi líbila, zato třeba průmyslovému Liverpoolu bychom se raději vyhnuli.|
Zdroj: acz
Veterán otevírá dveře i na místa, kam vás s běžným autem nepustí. Třeba k pěknému skotskému zámku Blair Castle. Dudačka před něj nastoupí každou hodinu.|
Zdroj: acz
Typické poštovní schránky i telefonní budky se ve 21. století už moc nepoužívají. Někde jsme na nich viděli cedulky, informující o přebudování na wi-fi hotspot.|
Zdroj: acz
Kromě upozornění na zónu s častým pohybem dětí existuje i varování před staršími osobami se sníženou pohyblivostí, horším zrakem i sluchem.|
Zdroj: acz
Ne všude jsou hospodářská zvířata od silnice oddělena, zídkou, živým plotem, ostnatým drátem nebo elektrickým ohradníkem…|
Zdroj: acz
Vřele doporučujeme návštěvu severoanglického skanzenu Beamish. Jedna ze sekcí má podobu ulice z doby kolem roku 1913. Můžete navštívit takovouto autodílnu.|
Zdroj: acz
Před cestou prošel popular repasí, provedenou v Otrokovicích (foto) týmem zkušeného Jiřího Valacha. Akci jsme začali plánovat před Vánocemi a odstartovali 12. května 2014.|
Zdroj: acz
Protože řidič měří rovné dva metry a spolujezdkyně 190 cm, bylo třeba položit sedáky až na zem a zvednout střechu – celkem se získalo asi 6 centimetrů.|
Zdroj: acz
Pohled do zavazadlového prostoru, kam zároveň patří nouzové „sedátko pro tchýni“: šlo totiž o nejméně pohodlné a nejnebezpečnější místo ve vozidle.|
Zdroj: acz
Hotovo! Koncem dubna už popular čekaly zkušební jízdy.|
Zdroj: acz
Populary se začaly vyrábět před rovnými 80 lety, logo s okřídleným šípem na masce je ještě asi o dekádu starší.|
Zdroj: acz
Čtyřdobý kapalinou chlazený čtyřválec SV dává z litrového objemu 20-22 koní (kolem 16 kW). Na rovince s větrem v zádech to stačí asi na 85 km/h.|
Zdroj: acz
Průhled stejným provedením popularu, jakým jsme absolvovali měsíční cestu Albionem. Všimněte si převodovky u zadní nápravy. Kresba Jiřího Dufka z Archivu Škoda Auto.|
Zdroj: acz
Dobové materiály, dokumentující genezi jednoho z nejúspěšnějších aut první republiky. Popularů se vyrobilo přes 20 000 kusů, z toho asi 6000 mířilo do zahraničí.|
Zdroj: acz
Podvozek s centrální nosnou rourou, koncepcí transaxle a nezávislým zavěšením všech kol.|
Zdroj: acz
Karoserie ještě neplnila nosnou funkci, kompletní pojízdné „šasí“ vážilo necelých 500 kg. Hvězdicovité disky kol zlepšovaly chlazení bubnových brzd.|
Zdroj: acz
Z dobového prospektu, kolem roku 1937: Moderní výrobní linka se v Mladé Boleslavi rozeběhla již o sedm let dříve.|
Zdroj: acz
S plně naloženým až přetíženým roadsterem jsme při plném využívání výkonu motoru dosáhli průměru 8,5 l/100 km. Všimněte si, že cesta z Prahy do Brna kdysi přišla na 12 Kč.|
Zdroj: acz
Popular býval modernizován prakticky každým rokem, výkon motoru během první „pětiletky“ vzrostl z 20 na 28 koní, prosadil se rozvod OHV…|
Zdroj: acz
Náš vzor Karel Čapek s manželkou Olgou Scheinpflugovou a jejich Škodou Popular ve švýcarských Alpách (1935).|
Zdroj: acz
Známé logo v podobě používané za dob popularu a jeho větších bratrů rapidu, favoritu a superbu.|
Zdroj: acz