Design modelu C-HR dodnes polarizuje společnost. Někomu připadá fantastický, jinému perverzní. Proti podobně „ujetému“ Nissanu Juke je C-HR o třídu větší a praktičtější.| Zdroj: Svět motorů Stejnojmenný koncept z roku 2014 měl nižší třídveřovou karoserii| Zdroj: Svět motorů Palubní deska vyznává asymetrii a orientaci na řidiče, displej vystrčený výše do zorného pole je praktické řešení. Zde provedení před faceliftem se starším typem displeje bez tlačítek po stranách. Jeho grafi ka spadá spíš do devadesátých let, o retrodigitálních hodinách vpravo od něj ani nemluvě| Zdroj: Svět motorů Toyota C-HR| Zdroj: Svět motorů Jasněji svítící plné LED světlomety byly před faceliftem vždy projektorového typu, ale měly je jen nejlépe vybavené kusy. Faceliftové modely mají LED už vždy, ale v nižších výbavách (Comfort, Style) jsou levnějšího parabolového typu bez adaptivní funkce.| Zdroj: Svět motorů Halogeny| Zdroj: Svět motorů Motor 1.2 Turbo| Zdroj: Svět motorů Motor 1.8 Hybrid| Zdroj: Svět motorů Motor 2.0 Hybrid| Zdroj: Svět motorů Motor 1.2 Turbo si nepořizujte na časté krátké trasy, trpí starou bolestí prvních generací přímovstřikových benziňáků – karbonováním. V extrémním případě může být karbonu tolik, že se začnou dříky ventilů ve vodítkách přidírat. Léčba otryskáním vyjde na necelých 6000 Kč, ale pomůže jen na čas, pokud se nezmění jízdní podmínky.| Zdroj: Svět motorů Vzadu je místa jak v běžném kompaktu, ale nikdo se sem dobrovolně nepohrne. Dveře jsou krátké, výhled jak z tanku, zapomeňte i na loketní opěrku a výdechy ventilace.| Zdroj: Svět motorů Baterie hybridu je chlazená vzduchem, a pokud je zanesený vstupní filtr pod pravým zadním sedákem, může trpět přehříváním. Filtr za 230 Kč se mění při každé servisní prohlídce, ale průběžná kontrola jeho stavu neuškodí.| Zdroj: Svět motorů Ovšem C-HR už zvenčí předem varuje, že nehodlá otročit jako rodinné auto. Za vysoko umístěnou vnější zadní kliku leckteré děti ani nezvládnou pořádně zatáhnout, takže musíte co chvíli vylézat a pomáhat jim.| Zdroj: Svět motorů U hybridu většinu zpomalování zastane elektromotor, takže korozi z brzdových kotoučů zvládnou obrousit jen dálniční střelci. U nejméně vytěžovaných zadních brzd se vyplatí jednou za čas pořádně rozhýbat třmeny, mohou váznout.| Zdroj: Svět motorů S platformou TGNA-C přišel jako první Prius 4. generace, jeho chvályhodná víceprvková zadní náprava samozřejmě přešla i do C-HR. Hybridní toyoty využívají relativně malé trakční baterie. Jejich kapacitu Toyota uvádí jen v ampérhodinách. Ekvivalent v kWh například u mladší faceliftové varianty 1.8 Hybrid s novější Li-Ion činí jen 0,75 kWh. V Číně jde koupit C-HR i jako ryzí elektromobil.| Zdroj: Svět motorů Obrovské střešní křídlo je hlavně designový prvek, takovou lopatu nepotřebují ani auta, co jezdí přes tři sta. Určitá „ujetost“ ale k C-HR patří a zákazníky baví.| Zdroj: Svět motorů Systém rozpoznání dopravních značek byl od výbavy Active standardem, ale značky se neumějí naklonovat do navigace. Ta si rychlostní omezení jen postaru odhaduje z mapových podkladů.| Zdroj: Svět motorů Kdo touží po dynamičtějším svezení, bude muset v bazarech čekat na dvoulitr, který přišel až s faceliftem na podzim 2019. Nová vrcholná sportovní výbava GR-Sport přinesla 19“ kola, silnější stabilizátory a strmější řízení, zůstává ale dostatečně pohodlná.| Zdroj: Svět motorů Drobných odkládacích prostorů je tu dost, ale větší než půllitrovou PET lahev nikam neumístíte. Držák pohárků je jen jeden, tak se musíte se spolujezdci domluvit, čí bude.| Zdroj: Svět motorů Multimediální systém dostal po faceliftu hardwarová tlačítka po stranách pro rychlejší přístup k jednotlivým podmenu. Už podporuje i dálkovou aktualizaci map, ale vycházejí v průměru po půl roce.| Zdroj: Svět motorů Toyota C-HR| Zdroj: Svět motorů Toyota C-HR| Zdroj: Svět motorů V brněnském servisu C&K se starají o nespočet C-HR, a obzvlášť si pochvalují spolehlivost hybridních verzí. Naši málo ojetou dvanáctistovku ale také nic netrápí. Táhne, jak má, ani v historii závad nebylo nic víc než běžné komunikační chyby, způsobené poklesem napětí baterie u déle stojícího vozu v bazaru.| Zdroj: Svět motorů Nějaká povrchová koroze podvozkových dílů tu už je, ale třeba zarezlé excentry zadních ramen servisy nepamatují ani u nejstarších kusů. Pokud nebudete bourat, ani na ně nemusíte sahat, protože model netrpí ani plíživými samovolnými změnami geometrie.| Zdroj: Svět motorů Od základních halogenových světlometů s projektorem jsme po zkušenostech s Aurisem II čekali jen to nejhorší, ale tentokrát Toyota docela překvapila.| Zdroj: Svět motorů Potkávací světlo je dostatečně dlouhé a v celém pravém jízdním pruhu homogenní, bez výrazných tmavých stínů. Diodové denní svícení bylo i u základní výbavy Live.| Zdroj: Svět motorů I základní látkové potahy sedadel jsou velice kvalitní, z příjemně pevné a prodyšné tkaniny. Sedadla se prezentují jako sportovní, ale jsou to spíš takové pohodové klubovky. Vyhřívání a bederní opěrka byly standardem od výbavy Active, výškové nastavení najdete jen u řidiče.| Zdroj: Svět motorů S modrým podsvícením přístrojů jeden čas experimentoval Volkswagen, ten však brzy pochopil, že jde o nejhorší možnou barvu pro zrak při dlouhých nočních jízdách. Hyundai a Toyota naopak vidí v modré ultimátní znak moderního vozu, takže po noční jízdě do Chorvatska máte vypálenou díru do hlavy.| Zdroj: Svět motorů Na manuální převodovku tu narazíte jen v kombinaci s dnes už nevyráběnou motorizací 1.2 Turbo (a ani ještě ne vždy, mohla mít i CVT). Zdejší šestikvalt se mimořádně povedl, jeho přesnost by záviděl i leckterý sporťák.| Zdroj: Svět motorů Tlačítkem iMT si aktivujete funkci srovnání otáček pro maximálně hladké přeřazení.| Zdroj: Svět motorů Toyota C-HR| Zdroj: Svět motorů Toyota C-HR| Zdroj: Svět motorů Toyota C-HR| Zdroj: Svět motorů Toyota C-HR| Zdroj: Svět motorů Toyota C-HR| Zdroj: Svět motorů
