Škodou 105 L k moři: Cesta plná nostalgie| Zdroj: acz Před ranním startem výpravy vládne před naší redakcí skvělá nálada. „Do osmi večer budeme v cíli, ještě se stihneme vykoupat a připravit luxusní večeři,“ chlácholí Ditu Lukáš.| Zdroj: acz Škoda 105| Zdroj: acz Škoda 105| Zdroj: acz Škoda 105| Zdroj: acz Škoda 105| Zdroj: acz Škoda 105| Zdroj: acz Škoda 105| Zdroj: acz Škoda 105| Zdroj: acz Škoda 105| Zdroj: acz Škoda 105| Zdroj: acz Škoda 105| Zdroj: acz I když hustě prší, zastávku u Balatonu si nemůžeme odpustit. Vybalujeme tradiční vepřový řízek s promaštěným chlebem z alobalu. Chutná jako tenkrát.| Zdroj: acz Škoda 105| Zdroj: acz Tady jsme se ještě radovali. Přes pasovou kontrolu jsme prošli, i když jsme neměli správné označení CZ. Nevěděli jsme, že nás čeká ještě sedm hodin, než se ubytujeme.| Zdroj: acz Konec vyčerpávající cesty tam. Lukáš už teď přemýšlel, jak vyjedeme ten šílený kopec, po kterém jsme před chvilkou jeli dolů. A bylo rozhodnuto. Zpátky rozhodně po dálnici!| Zdroj: acz Doprovodné vozidlo nás stíhalo na každém kroku. Vzhledem k velikosti zadního okna Škody 105 L jsme ho pořád dobře viděli.| Zdroj: acz Řadicí páka jako špejle moc důvěry nevzbuzovala. Přihrádky mezi sedadly na odkládání věcí nám také dost chyběly.| Zdroj: acz Před každým doplněním nádrže jsme museli kvůli ochraně ventilových sedel doplnit aditivum. Láhev za 120 korun vystačila na celou cestu.| Zdroj: acz Před každým doplněním nádrže jsme museli kvůli ochraně ventilových sedel doplnit aditivum. Láhev za 120 korun vystačila na celou cestu.| Zdroj: acz Před každým doplněním nádrže jsme museli kvůli ochraně ventilových sedel doplnit aditivum. Láhev za 120 korun vystačila na celou cestu.| Zdroj: acz Škoda 105| Zdroj: acz Škoda 105| Zdroj: acz Škoda 105| Zdroj: acz Škoda 105| Zdroj: acz Škoda 105| Zdroj: acz Dita se snaží číst v mapě, ale bez pomoci Lukáše jí to moc nejde. Směrovky ukazují pořád jenom dálnici. „Hergot! Musíme dorazit, než se setmí. No jo, navigace je navigace.“| Zdroj: acz Škoda 105| Zdroj: acz Škoda 105| Zdroj: acz Po vybalení a postavení stanu typu „áčko“ a vytažení retro věcí, kterými nás vybavili kolegové z redakce, jsme byli pro místní turisty atrakcí.| Zdroj: acz Piknik u stanu už v dnešní době moc neuvidíte| Zdroj: acz Jíst lančmít z konzervy a zapíjet ho teplým pivem, které jste vezli 19 hodin v neklimatizovaném autě, je těžké, když vám z nedaleké restaurace voní pod nos grilované ryby a víte, že tam mají točené.| Zdroj: acz Stany, které stály v kempu, byly určeny na celoroční provoz a vybaveny přípojkami na elektriku i upravenými zahrádkami.| Zdroj: acz Opláchnout nádobí v moři je zajímavé, ale už ne běžné. Dojít si na jídlo do restaurace je dnes i pro české turisty normální.| Zdroj: acz Škoda 105| Zdroj: acz Škoda 105| Zdroj: acz Škoda 105| Zdroj: acz Škoda 105| Zdroj: acz Tento pohled už se dnes v Chorvatsku moc často nevidí. Klasická škodovka se řítí stotřicetikilometrovou rychlostí po dálnici.| Zdroj: acz Škoda 105| Zdroj: acz Na trase k Jadranu jsme v Chorvatsku využili dálnici jen na 166 km kvůli vyčerpání, cestou zpět jsme ji měli v plánu na celou jízdu| Zdroj: acz Škoda 105| Zdroj: acz Škoda 105| Zdroj: acz Klasické „vaření“ škodovek jsme si cestou zpět připomněli na vlastní kůži. Došlo k tomu ve třicetistupňovém vedru na obchvatu Budapešti.| Zdroj: acz Refl exní vesta není žádné retro, dnes jde o nutnost.| Zdroj: acz Obdivovali jsme třicetiletý výstražný trojúhelník, jehož sestavení zvládne i dítě jednou rukou.| Zdroj: acz Škoda 105| Zdroj: acz Po hodině chladnutí systému jsme dolili vodu – jinou než perlivou jsme však mezi zavazadly nenašli.| Zdroj: acz Škoda 105| Zdroj: acz Škoda 105| Zdroj: acz
