Netradiční konstrukce zadní nápravy. Tyhle se nechytly!| Zdroj: acz Zadní náprava De-Dion Alfy Romeo Alfetta, Giulietta, 75 nebo 90| Zdroj: acz Alfy Romeo měly zadní kotoučové brzdy po stranách rozvodovky| Zdroj: acz Náprava De-Dion je vlastně zdokonalenou tuhou nápravou. Oproti klasickému řešení vyniká nižší hmotností.| Zdroj: acz Zavěšení zadních kol starších citroënů s hydropneumatickou bylo zcela nezávislé na klikové nápravě| Zdroj: acz Sestava typické zadní nápravy starších menších modelů PSA. Třeba Peugeotu 206 či Citroënu Saxo.| Zdroj: acz Peugeot 206 v karosářské verzi kombi dostal vylepšenou tradiční zadní nápravu. Hlavní odlišností je dvojice přídavných šikmých ramen.| Zdroj: acz Kliková náprava italské konstrukce byla poprvé uvedena na původním Fiatu Tipo| Zdroj: acz Podobné řešení jako PSA nabízel Fiat Auto. Jen zkrutné tyče nahradily vinuté pružiny.| Zdroj: acz Náprava De Dion v nejryzejší podobě| Zdroj: acz Zavěšení zadních kol s takzvanou Chapmanovou vzpěrou používalo v 80. letech mimo jiné Audi.| Zdroj: acz Kyvadlová úhlová zadní náprava bývala typickým zavěšením německých automobilů.| Zdroj: acz Šasi vozu Lotus Elan M100 s pohonem předních kol. Zadní náprava je vylepšenou verzí původního Chapmanova řešení| Zdroj: acz Zadní náprava Elanu M100 využívá navíc ještě jedno horní příčné rameno| Zdroj: acz Zavěšení „Multilink“ vozů Nissan z 90. let| Zdroj: acz Nissan tomu sice říkal „Multilink“, ovšem ve skutečnosti jde o nejdokonalejší tuhou nepoháněnou nápravu s takzvaným Scott-Russellovým mechanismem| Zdroj: acz Kyvadlová úhlová náprava byla v poslední evoluci využívaná vozy BMW E34 a E32 a dále Opely Omega A a B.| Zdroj: acz
