Hledáme zlatý ročník: 25 let vývoje asistentů a emisních systémů v autech
Za poslední čtvrtstoletí prošla auta rychlým vývojem. Kvůli tlaku na plnění přísných norem vzrostla jejich konstrukční i elektronická složitost. Kde přesně leží pomyslný uživatelský vrchol?
Na počátku nového tisíciletí v autech ještě vládla jednoduchost. Benzinové motory spoléhaly na nepřímé vstřikování před ventily, což znamenalo provozní spolehlivost a imunitu vůči karbonování. Naftové motory teprve přecházely na vysokotlaký common rail a v éře norem Euro 3 a Euro 4 jim k životu stačil pneumaticky řízený ventil recirkulace výfukových plynů a klasický katalyzátor.
Zlom nastal s příchodem normy Euro 5, respektive tlakem na snižování emisí CO2, a tedy normované spotřeby. Automobilky musely reagovat plošným přechodem na downsizing, turbodmychadla a přímé vstřikování paliva. Tento překotný vývoj se neobešel bez konstrukčních přešlapů.
Inženýři napříč značkami zkoušeli různé cesty, jak vyhovět emisím a ušetřit výrobní náklady. Někteří výrobci zápasili s natahováním a přeskakováním poddimenzovaných rozvodových řetězů, jiní zvolili cestu rozvodových řemenů máčených v olejové lázni, kde hrozilo riziko jejich pozvolného rozpadu a ucpání mazacího systému.
Přímé vstřikování navíc přineslo nedokonalé odpařování paliva, vznik pevných částic i u benzinových motorů a zanášení sacích ventilů karbonem. Konstruktéři hledali nápravu různě – někteří v pozdějších letech nasadili kombinované vstřikování paliva, jiní upravili separátory oleje a profilace pístů.
Podobným vývojem prošly i dieselové motory. Zavedení povinných DPF filtrů s normou Euro 5 potrápilo řidiče na krátkých trasách ucpáváním i ředěním oleje palivem. Během aktivní regenerace totiž řídicí jednotka dávkuje extra naftu k vypálení sazí a časté přerušení cyklu u nezahřátého motoru způsobuje stékání nespaleného paliva do olejové vany.
Skutečnou zkouškou spolehlivosti naftových motorů se však stal až nástup normy Euro 6b a povinné vstřikování močoviny AdBlue. Kapalina v chladném počasí či při nepravidelném využití krystalizuje, což ničí dávkovací trysky a vyhřívaná čerpadla. Jelikož jsou nádrže na AdBlue často koncipovány jako nerozebíratelné moduly obsahující čidla i řídicí jednotku, znamená i drobná elektronická chyba finančně nákladnou výměnu celého dílu. U nejnovějších normovaných verzí Euro 6d pak složitost vyvrcholila nasazením duálního vstřikování močoviny se dvěma katalyzátory.
Nástup asistentů
Paralelně s emisním bojem probíhalo postupné zpřísňování bezpečnostní legislativy v rámci unijní vize nulových úmrtí na silnicích. Cesta vedla od povinné standardizace ABS v roce 2004 až po povinné zavedení stabilizačního systému ESP a monitorování tlaku v pneumatikách v roce 2014. Některé značky zvolily bezúdržbové nepřímé měření tlaku přes počítání otáček kol čidly ABS, jiné šly komfortnější, ale dražší cestou snímačů ve ventilcích.
Vedle tvrdých unijních předpisů probíhal i přirozený tržní rozvoj pokročilých technologií. Prvky dříve vyhrazené pouze vlajkovým lodím v luxusním segmentu postupně zlidověly. Dřívější rané systémy adaptivních tempomatů z přelomu tisíciletí, které spoléhaly na infračervené laserové senzory a trpěly slepotou v dešti či mlze, nahradily vysoce spolehlivé mikrovlnné radary. Ty v letech 2013 až 2016 pronikly jako příplatková alternativa ke klasickému tempomatu i do nižší střední třídy.
Podobný vývoj potkal i světelnou techniku. Od halogenových žárovek přes bi-xenony jsme se posunuli k úsporným LED diodám a následně ke špičkovým světlometům Matrix LED, které dokážou dynamicky vykrývat okolní provoz. A do interiérů, ve kterých za jízdy panovalo příjemné přítmí, se postupně nastěhovalo všudypřítomné ambientní osvětlení a obří displeje infotainmentu.
Velkým milníkem v uživatelském komfortu se stal nástup platforem Apple CarPlay a Android Auto mezi lety 2015 a 2018. Tyto systémy udělaly z drahých a rychle stárnoucích továrních navigací nadbytečný prvek a umožnily bezproblémové zrcadlení mobilních aplikací na centrálním displeji.
Největší povinná nálož
Zásadní lom v uživatelské přívětivosti přinesla až nedávná fáze bezpečnostního nařízení GSR2 v roce 2024. Výrobci byli přinuceni do aut instalovat povinnou černou skříňku, aktivní udržování v jízdním pruhu a především inteligentního asistenta rychlosti, který akusticky upozorňuje na překročení povoleného limitu.
V kombinaci s trendem odstraňování fyzických tlačítek a přesouváním ovládání všeho možného do dotykových displejů se z moderního řízení pro mnohé stala přehlídka neustálého pípání, vyrušování od sledování vozovky a zdlouhavého klikání v menu jen kvůli vypnutí nechtěných zásahů do volantu.
Od letošního 7. července vstoupila v platnost dosud nejstriktnější fáze bezpečnostního nařízení GSR2, která do nově registrovaných automobilů přinesla povinnou instalaci pokročilé detekce nepozornosti řidiče (ADDW). Systém spoléhá na infračervenou kameru v kabině zaměřenou přímo na obličej řidiče, která v reálném čase monitoruje směr pohledu a frekvenci mrkání očních víček.
Jakmile se řidič zahledí mimo vozovku nebo na něm elektronika rozpozná známky mikrospánku, auto okamžitě spouští varovný signál. Systém lze sice manuálně deaktivovat, ale nebývá to otázka jednoho kliknutí a po opětovném nastartování se systém opět zapne. Současně legislativa zpřísnila také nároky na autonomní nouzové brzdění (AEB), kterému již nestačí pouze reakce na ostatní vozidla, ale musí s vysokou spolehlivostí rozpoznat a včas zastavit před chodci a cyklisty.
| Období/Roky | Dieselové motory | Benzínové motory | Povinní asistenti a výbava | Nepovinná výbava/Ergonomie |
2000–2003 | Nástup Common Rail 1. generace a čerpadlo-tryska (PDE). Podtlakové EGR ventily, oxidační katalyzátor (DOC), bez DPF. Vysoká mechanická odolnost. | Atmosférické motory s nepřímým vstřikováním (MPI). Trojcestný katalyzátor. Nulové riziko vznikání pevných částic a karbonování sání. | Příprava elektronické architektury vozidel a postupný rozmach prvků pasivní bezpečnosti. | Xenonové světlomety, integrované CD měniče, rané laserové tempomaty u vlajkových lodí (náchylné na déšť a mlhu). |
2004–2007 | Zdokonalení Common Railu, vysoká spolehlivost a dlouhá životnost. DPF filtr pouze u ojedinělých výjimek. | Vrchol spolehlivosti atmosférických motorů. Nízké servisní nároky a konstrukční přehlednost. | 2004: Povinné ABS (dohoda ACEA) – standardizace snímačů otáček na nábojích kol. | Bi-xenonové světlomety, rozšíření bezklíčového přístupu a Bluetooth telefonování do střední třídy. |
2008–2010 | 2009 (Euro 5): Povinný DPF filtr. První generace trpí ucpáváním ve městě a ředěním oleje. Nástup piezo-vstřikovačů. | Nástup downsizingu, turba a přímého vstřiku. Riskantní rozvodové řetězy či řemeny v oleji, tvorba karbonu na sacích ventilech. | 2011: Vyhrazená světla pro denní svícení (DRL) podněcují rozmach LED technologie. | Spolehlivější mikrovlnné radary nahrazují lasery, rozšiřuje se hlídání mrtvého úhlu (BSM). |
2011–2014 | Chlazené elektrické EGR ventily, postupné řešení prvotních problémů s regeneracemi DPF filtrů. | Úpravy přímého vstřikování, první konstrukční korekce rozvodových mechanismů a separátorů oleje. | 2014: Povinná stabilizace podvozku (ESP) a měření tlaku v pneumatikách (TPMS – přímé i nepřímé). | Radarový adaptivní tempomat (ACC) míří do kompaktní třídy jako volitelný příplatek. První celo-LED světla. |
2015–2017 | Euro 6b: Odstranění nemocí DPF. Spolehlivé vstřikování močoviny AdBlue (SCR) s jednou tryskou a vyzrálou diagnostikou. | Vychytané rozvodové mechanismy a pístní kroužky. Úpravy sání či kombinované vstřikování eliminují karbonování. | 2017: Přechod na měření spotřeby a emisí dle WLTP – povinné rozšíření funkce stop-start | 2015–2016: Masový nástup Apple CarPlay a Android Auto. Matrix LED světla, stále tlačítková ergonomie. |
2018–2019 | Vyzrálé jednotky Euro 6c se stabilním provozem a vysokým nájezdem při dodržení běžného servisu. | Od roku 2018 příchod bezproblémových pasivních filtrů pevných částic (GPF) bez nutnosti servisních regenerací. | 2018: Povinný eCall (autonomní tísňové volání propojené se SIM kartou, GPS a senzory nárazu). | Zlidovění adaptivních tempomatů, ambientní osvětlení, výborná konektivita a příkladné mechanické ovládání. |
2020–2023 | Euro 6d: Složité TwinDosing SCR (dvojité vstřikování AdBlue), duální EGR. Riziko krystalizace močoviny v nádržích. | Integrace 48V mild-hybridních okruhů, vypínání válců, GPF pro všechny verze. Vysoká hustota elektroniky. | Příprava nové bezpečnostní architektury a postupné zpřísňování laboratorního i reálného měření emisí (RDE). | Masivní přesun ovladačů do dotykových obrazovek na úkor tlačítek, digitální štíty, bezdrátový mirroring. |
2024–2026+ | Euro 6e/Euro 7 (důraz na životnost baterií a otěry brzd/pneu), překomplikované emisní dočišťování. | Plná integrace mild-hybridů, vysoká závislost na softwarových aktualizacích a palubní diagnostice. | 2024 (GSR2): Černá skříňka (EDR), hlídání rychlosti (ISA), lane assist (ELKS), automatické nouzové brzdění. 2026: Kamera hlídající oči (ADDW), pokročilé automatické brzdění. | Kvůli kritice řidičů a novým požadavkům Euro NCAP (podmínka pro 5 hvězd) se do aut vrací některé fyzické ovladače. |
Jaké období je vrcholem?
Každá epocha má svá nesporná pro a proti. Nejnovější vozy excelují v pasivní bezpečnosti a nabízí nejmodernější konektivitu, starší ročníky zase lákají mechanickou srozumitelností a klidem na palubě. Přestože je český vozový park dlouhodobě jedním z nejstarších v Evropě a udržování dožitých vraků na silnicích rozhodně není žádoucí, mezi zralými ojetinami z let 2015 až 2019 se pro spoustu lidí skrývá ten nejsilnější kompromis.
Když dnes usednete například do zachovalého sedanu vyšší střední třídy z roku 2015, zažijete mimořádně příjemný a důstojný návrat k poctivému cestování. Z pohledu reálného komfortu takovému autu téměř nic nechybí: výborně svítící LED světlomety, hlídání mrtvého úhlu, automaticky zatmavovací zrcátka či účinné odhlučnění. Infotainmentu sice chybí tovární zrcadlení telefonu, ale to dokáže za pár stovek vyřešit přídavný modul skrytý do přihrádky spolujezdce.
Pro mnoho řidičů je však zásadnější to, co v těchto vozech naopak nenajdou. Benzinovým motorům z této doby ještě nechybí svěží reakce na plyn, kterou později v mnoha případech otupila přítomnost filtru pevných částic (GPF), respektive opatrnější naladění řídicí jednotky na jeho ochranu. Interiérem nezní otravné pípání při překročení rychlosti a volant vám z rukou neškube horlivé udržování v pruhu.
Člověk si za volantem takového auta uvědomí, jak osvobozující může řízení být. A ve výsledku je spolehlivější, když řidič aktivně a přirozeně sleduje reálné dopravní značení kolem sebe, než když se spoléhá na chybující čtení pomocí kamer, podklady v navigaci či automatické nouzové brzdění.
Každý nicméně preferuje něco jiného. Ať už upřednostňujete jistotu nejnovějšího modelu se všemi bezpečnostními strážci, nebo nedáte dopustit na mechanickou čistotu zralých ročníků, dejte nám vědět, co právě vám vyhovuje nejvíc.
Zdroje: ACEA, Euro NCAP, Metodika RDE, Nařízení (ES) č. 661/2009, Nařízení (ES) č. 692/2008, Nařízení (EU) 2015/758, Nařízení (EU) 2017/1151, Nařízení (EU) 2019/2144 (GSR2), Předpis EHK/OSN č. 64
