Hudson Jet (1953–1954): Kompakt, který torpédoval vlastní značku
Americká automobilka Hudson Motor Car Company z Detroitu vyráběla krátce kompaktní auta Hudson Jet s pohonem zadních kol řadovým šestiválcem. Jet byl odpovědí automobilky na úspěšný kompakt Nash Rambler. Za dva roky bylo vyrobeno 35.367 dvoudveřových a čtyřdveřových modelů Jet.
Hudson byl jednou z několika nezávislých amerických firem soupeřících s mnohem větší „Velkou trojkou“ (General Motors, Ford a Chrysler), vyrábějící převážně velké (full-size) modely. Tyto konvenční vozy se postupně stále zvětšovaly a zdražovaly. Na americkém trhu tak vznikla mezera, kterou se pokusily zaplnit menší automobilky nabídkou levnějších automobilů menších rozměrů. Nash spustil výrobu kompaktního modelu Rambler v dubnu 1950 a Kaiser přišel s modelem Henry J v září téhož roku. Tyto vozy splnily očekávání výrobců, když bylo dohromady prodáno v roce 1951 přes 150.000 těchto kompaktů.
Hudson měl omezené finanční zdroje a úspěch vozů Rambler a Henry J na americkém trhu signalizoval příležitost uplatnit se na trhu kompaktních vozů. Vedení firmy Hudson se proto rozhodlo zahájit vývoj kompaktního modelu. Nešlo přitom cestou úpravy stávajících velkých modelů a nepustilo se ani do vývoje populárního motoru V8. Vývoj kompaktního Hudsonu doprovázely četné kompromisy mezi technickým a konstrukčním týmem. Vývojáři museli „zápasit“ s konzervativními názory prezidenta Hudsonu A.E. Barita a ovlivňoval je i největší prodejce vozů Hudson. Výsledkem byl prostorný komfortní kompakt se samonosnou karoserií, úsporným motorem a nenáročnou údržbou.
Hudson Jet se začal vyrábět uprostřed modelového roku 1953 a jeho prodej měl slibný nástup. Vedení Hudsonu však nemohlo předvídat dramatický pokles prodeje kompaktních vozů v letech 1952 až 1954. V modelovém roce 1953 se prodalo na americkém trhu jen kolem dvaceti tisíc kompaktů. Hudson Jet neměl žádné velké nedostatky, ale fakticky zničil automobilku Hudson. Hudson byl nucen spojit se v roce 1954 se společností Nash-Kelvinator, která založila automobilku American Motors Corporation (AMC).
Vývoj Hudsonu Jet
Vývojářům Hudsonu byl inspirací sedan Fiat 1400, který měl světovou premiéru na ženevském autosalonu v roce 1950. Hliněným modelům nového kompaktního modelu Hudson se říkalo Bee (včela), což korespondovalo s názvy vyráběných modelů Wasp (vosa) a Hornet (sršeň). Od začátku brzdil vývoj prezident Hudsonu A.E. Barit, kterému bylo v roce 1953 63 let. Barit nedbal na návrhy stylistů. Trval například na tom, aby kompaktní Jet nabízel stejné vybavení, jaké měly velké (full-size) automobily značky Hudson. Zatímco designéři se snažili vytvořit vůz, který by byl nižší, širší a elegantnější, Barit trval na vysokých sedadlech pro cestující a střeše, která by umožňovala jezdit s klobouky na hlavě. Chtěl také, aby Jet měl vysoké zadní blatníky a malá kruhová zadní světla jaké měly tehdy vozy Oldsmobile.
Na konečném designu vozu se také podílel dealer Jim Moran z Chicaga, jehož obchodní zastoupení značky Hudson bylo v řadě států USA největší. Moran prosadil panoramatické zadní okno a linii střechy, jaké měly Fordy v roce 1952. Hudson Jet se tak dost podobal větším vozům Ford.
Karoserie Hudsonu Jet vyráběla firma Murray Corporation z Detroitu. Jedním z důvodů byl souhlas Murraye s amortizací nákladů na nástroje, čímž se snížila počáteční investice. Komplikovaná dohoda s Murrayem však zahrnovala sdílení nákladů, které zvýšilo cenu, za kterou se Hudson Jet prodával. Základní cena modelů Jet ročníku 1953 byla 1858 $, zatímco cena velkých Fordů začínala na 1734 $ a u velkých Chevroletů ještě o stovku níž.
Pohonná jednotka
Pro Hudson Jet byl vyvinut nový řadový šestiválec s rozvodem SV (L-head) a objemem válců 3301 cm3. Motor (foto) měl nejvyšší výkon 106 k (78 kW) při 4000 ot/min a točivý moment 214 Nm při 1600 otáčkách. 3,3litrový šestiválec vznikl přepracováním řadového osmiválce Hudson z roku 1932 (objem 4,2 litru) ubráním dvou válců, zmenšením zdvihu a úpravou pro mazání plným tlakem. Měl kovanou ocelovou klikovou hřídel a s osmiválcem sdílel hliníkové písty s železnými kroužky. Hudson pokračoval s rozvodem s postranními ventily, když už všechny ostatní americké automobilky přešly na modernější rozvod OHV. Čtyřdveřový sedan měl pohotovostní hmotnost 1202 kg a dosahoval nejvyšší rychlost 132 km/h a na stovku zrychlil za 15,5 s.
Hudson Jet se standardně dodával s třístupňovou manuální převodovkou s řadicí pákou na sloupku volantu. Na přání se dodával s rychloběhem (overdrive) zapínaným tlačítkem na palubní desce. Zájemcům o automatickou převodovku se nabízela čtyřstupňová převodovka Hydramatic dodávaná koncernem General Motors. Bylo to poprvé, kdy byl vůz značky Hudson vybaven plně automatickou převodovkou.
Modelový rok 1953
Hudson Jet se představil veřejnosti v prosinci 1952 v hotelu Astor v New Yorku. Hudson byl jedinou značkou s plnou účastí na závodech sériových vozů (stock car racing), takže na premiéře kompaktu Jet nemohl chybět Bill France, zakladatel závodů NASCAR a Tim Flock, závodní jezdec na vozech Hudson. V modelovém roce 1953 byl Jet jediným novým typem mezi domácími automobilkami. Nabízel se s výbavou Standard nebo luxusnější Super Jet v podobě čtyřdveřového (foto) a dvoudveřového sedanu. Obě provedení byla tříprostorová se stupňovitou zádí, rozvorem 2667 mm (105 palců) a vnějšími rozměry 4590 x 1702 x 1546 mm (délka x šířka x výška).
Dvoudveřová verze Hudsonu Jet (foto) se kromě absence zadních dveří lišila jen tím, že boční okna za dveřmi neměla větrací okénka. Často byla rovněž k vidění s náhradním kolem umístěným pod krytem mezi kufrem a zadním nárazníkem. Pozornost budila také efektní kruhová zadní světla, umístěná v horní části zadních blatníků. U verze Super Jet si mohli zákazníci objednat kryty zadních kol.
Hudson Jet měl jednoduchou přední masku s širokou vodorovnou lištou uprostřed. Do dolních okrajů masky byly vloženy směrové blikače a oba chromované nárazníky měly dvojici svislých dorazů. Jednodílné přední okno bylo mírně zaoblené, zadní panoramatické. Na americkém trhu soupeřil s modely Kaiser Henry J, Nash Rambler a Willys Aero. V motoristických časopisech se u Hudsonu Jet vyzdvihovaly jízdní vlastnosti, snadné ovládání a dostatečný výkon motoru, zvláště s výkonnější příplatkovou funkcí „Twin-H power“ se dvěma karburátory a hliníkovou hlavou válců. Nevýhodou byla o něco vyšší cena.
Do standardní výbavy patřilo topení, zámky odolné proti krádeži, odmrazovací větrací otvory, dvojité houkačky, popelník a osvětlený spínač zapalování. Většina těchto věcí byla u konkurenčních značek obvykle za příplatek. Například Cadillac požadoval za vytápění interiéru v roce 1953 navýšení ceny o 200 dolarů. V modelovém roce 1953 prodal Hudson v USA 21.143 kusů modelu Jet.
Modelový rok 1954
V modelovém roce 1954 prošly dvoudveřové a čtyřdveřové modely Hudson Jet jen drobnými úpravami. Hudson Super Jet dostal okrasné lišty na bocích sledující prolisy a široká lišta v masce chladiče byla ozvláštněna svislými proužky a znakem uprostřed. Novinkou byl nový luxusní model Jet Liner (foto) s chromovaným orámováním kolem oken a svislými chromovanými kryty před zadními koly, údajně chránícími lak před odletujícími kameny. Jet Liner měl také vylepšené vinylové potahy v barvě karoserie a polštáře sedadel z pěnové gumy. V roce 1954 vyrobil Hudson 14.224 kusů modelů Jet, Super Jet a Jet Liner.
Vysoké náklady na vývoj a výrobní nástroje u modelu Jet postavily automobilku Hudson do obtížné finanční situace. Prezident společnosti Hudson Abraham Edward Barit (1890–1974) přesvědčil představenstvo, že fúze se společností Nash-Kelvinator představuje nejlepší šanci na ochranu akcionářů Hudsonu. Barit doufal, že kompaktní model Jet přežije i v nově vzniklé společnosti AMC (American Motors Corporation), která mířila na trh s prodejem menších vozů.
Automobilka AMC vznikla 1. května 1954 spojením společností Nash-Kelvinator a Hudson a Barit se ujal svého místa v představenstvu AMC. Jet byl prvním modelem značky Hudson, jehož výroba skončila už v roce 1954. Vedení AMC dalo přednost úspěšnějšímu kompaktu Nash Rambler. Slabou útěchou bylo, že dealeři značky Hudson mohli prodávat modely Nash Rambler a Metropolitan pod značkou Hudson.
Platforma Hudsonu Super Jet byla použita při výrobě dvoumístného sportovního konceptu Hudson Italia, navrženého designerem Frankem Springem a vyrobeného v počtu 26 kusů v italské karosárně Touring. To už byla ale jen „labutí píseň“ značky Hudson.
Zdroj: Autorský text
