Jak ve Vrchlabí vyrábějí převodovky: Roboty tady lidi nikdy nenahradí

28. 10. 2019 • 16:00

Automobilový závod ve Vrchlabí slaví 155 let. Vozy se tam vyráběly přes sto let. Ale nikdy už nebudou. A za pár desítek let nejspíš už ani převodovky jako dnes.

Vrchlabí na úpatí Krkonoš je krásné místo k zimní dovolené, kde byl v silných letech sníh až půl roku. Vyhlášené jsou okolní běžkařské dráhy. Současně to ale znamená, že to není nejlepší lokalita pro současnou průmyslovou výrobu, kdy kamiony míří v hustých proudech oběma směry s materiálem a hotovými výrobky. Vlastně je skoro zázrak, že se tady vyráběla celá auta ještě před sedmi lety. Teď už je jisté, že nikdy nebudou…

Začalo to kočáry

Výroba v podhorském Vrchlabí odstartovala v roce 1964, kdy tady Theodor Petera se svými syny založil fabriku na koňská sedla, kočáry a saně. Od roku 1908 zahájili výrobu karoserií, postupy byly přece totožné. V roce 1946 odsud vyjel první vůz a fabrika byla začleněna do automobilky Škoda. Mladá Boleslav je odsud mimochodem 70 km. Postupně tady vznikaly modely 1200, 1203, ale i stopětky a favority.

Škoda má nové roboty, které budou vyrábět elektromobily

Před sedmi lety ale přišlo zásadní rozhodnutí – auta tady skončí a přejde se na výrobu automatických sedmistupňových dvouspojkových převodovek DSG. Model DQ 200 (označený podle původní dimenzace na 200 Nm, dnes zvládne o polovinu víc) najdete nejen ve středních modelech koncernu, ale i ve slabších motorizacích passatu nebo superbu. Jednotlivých variací je pětadvacet a liší se softwarem nebo naladěním. Denně jich ve Vrchlabí vyprodukují 2200 kusů, ještě letos plánují kus s celkovým pořadovým číslem 3.000.000.

Vychovali místní

Ve fabrice pracuje tisícovka zaměstnanců. I přes blízkost hranic je cizinců jen minimum, většinou jde o místní škodováky, kteří volí automaticky stejného zaměstnavatele jako už tatínek či dědeček.

Volkswagen má novou manuální převodovku. Debutuje v Passatu, vyrábí ji Seat a použije i Škoda

Zavření linky na výrobu aut proto před lety nesli obzvlášť těžce. „To víte, že nebyli rádi, auta se tady dělala sto let. Proti převodovkám navíc byla navenek víc sexy. Pár zaměstnanců od nás proto uteklo do fabriky v Mladé Boleslavi, ale brzy se zase vrátili,“ vysvětluje vedoucí závodu Ivan Slimák s tím, že hybným momentem byly peníze – vrchlabská fabrika drží vysoké standardy Průmyslu 4.0, a je tedy vybavena špičkovými stroji za desítky milionů korun. Jejich obsluha musí být také náležitě ohodnocena. A na to lidé slyšeli. Současná fluktuace je tedy pouze jedno procento, což znamená rekordně nízkou hodnotu a v Královéhradeckém kraji je vrchlabská fabrika jedním z největších zaměstnavatelů.

Marečku, podejte mi kolečko

Postupně se tak ukazuje, že trend přechodu výroby z auta na komponenty byl správný, nejmenší závod Škody Auto je dnes jedním z nejmodernějších v Evropě. Před čtyřmi lety dostal celoevropskou cenu „Továrna roku“ a na výměnné stáže sem jezdí i studenti z Německa. Naštěstí se podařilo ustát prvotní plány vybavit ho zastaralou technologií od mateřského koncernu a stát se naopak výspou technologie.

Dnes se zde vyrábějí převodovky, které najdete i v Bugatti Veyron. A je tady takový důraz na čistotu, že se v některých provozech chodí přes dekontaminační zónu a s rouškou přes vlasy.

Škoda Auto v Kvasinách řídí linku digitálně, zbaví se papíru

Návštěva továrny připomíná závěrečnou scénu ze snímku „Marečku, podejte mi pero“, kdy do výroby vstoupí moderní technologie. To když po chodbách sviští automatický robot. Tlačí bedničky s materiálem o hmotnosti až 130 kg a hraje u toho rockovou hudbu, aby na sebe upozornil živé kolegy. Pokud se mu do cesty nějaký připlete, robot bezpečně zastaví a najde si jinou trasu. Nepoužívá indukční vodicí smyčku, laserové navádění ani jiné berličky – stačí s ním na začátku projít halu, kterou se naučí, a pak už pracuje zcela sám.

Člověk pořád nenahraditelný

Přesto se tady zaměstnanci o práci bát nemusejí. „Stroje lidi nikdy úplně nenahradí, jen sníží jejich zatížení. Roboty třeba zakládají písty řazení, což je citlivá činnost,“ vede nás Ivan Slimák na kontrolní stanoviště převodovek.

Linka je už zcela bezobslužná a člověka přivolá jen v okamžiku, kdy se něco pokazí. „Máme dvanáct zkušebních stavů mechatroniky, spojky, řazení a akustiky. Zkušební cyklus trvá pět minut a je odladěn tak, že simuluje jízdu ve voze rychlostí až sto osmdesát kilometrů za hodinu. Na základě frekvenčních analýz dokáže diagnostikovat konkrétní problém, například větší hlučnost na třetí stupeň,“ vysvětluje nám koordinátor kvality výroby Petr Zelenka.

Na člověka ale pořád zbývá zásadní úkol. Automatická testovací linka totiž potřebuje ke své činnosti vstupní data – vymezit limity –, což zvládne jen člověk. Takže kolem fabriky denně krouží testovací flotila koncernových vozů a zkušební jezdci ověřují naladění převodovek a hledají chyby v softwaru i akustice. Na uších přitom mají sluchátka, která zesilují hluk z čidel vně i uvnitř vozu.

Převodovky asi skončí

Vrchlabští to neradi slyší, ale jednou tady skončí i výroba převodovek. Stejně jako před pár lety auta. Mateřský koncern hlasitě dává najevo svůj přesun k elektromobilitě, i domácí Škoda Auto už ohlásila svou transformaci na proud do roku 2050. A elektromobily převodovku nepotřebují. Přesto se tady o budoucnost nebojí, elektromobilita nese nové výzvy. Třeba akumulátory také bude nutné někde vyrábět.