TEST Jeep Commander 3.0 CRD - Chvála přísné geometrie

Po několika desetiletích úspěšné produkce zpočátku vojenských, později čím dál civilnějších čtyřkolek, pokračuje Jeep plným tempem ve vývoji i výrobě a dokonce rozšiřuje počet modelových řad – nedávno spatřila světlo světa už čtvrtá v podobě pohodlného SUV, rozměrově o kousek překonávajícího dosavadní vrchol Grand Cherokee, který pohodlím ani prestiží již nestačil konkurenčním full-size SUV. 4,8 m dlouhé sedmimístné SUV se v historii značky zatím nejvíce zaměřilo na pohodlí posádky, přesto se tváří jako ostřílený vojenský speciál. Opravdu hranaté hrany, zvýrazněné šroubové spoje po celém exteriéru i interiéru a mohutná karoserie, která se od Hummeru liší především tím, že je ještě o kus krabicovitější.

Vybírali jsme

ze stejné motorové palety, jako pro menší Grand Cherokee. Základem je moderní vznětový vidlicový čtyřventilový šestiválec 3,0 l common-rail II, který může být zaměněn za dva zážehové vidlicové osmiválce 4,7 OHC (170 kW) a 5,7 OHV (240 kW). Nedílnou součástí všech motorizací je samočinná pětistupňová převodovka s možností sekvenční volby a elektricky řazená dvoustupňová redukční převodovka. Pro náš trh jsou určeny dvě specifikace – základní Commander za 1.380.000,- nabízí ESP, 6 airbagů, manuální klimatizaci, tempomat, litá kola, sedm individuálně sklopných a nastavitelných sedadel a elektronicky řízený systém pohonu všech kol Quadra Drive II. Za 205 tisíc navíc lze získat Commander Limited s koženým čalouněním a multifunkčním volantem, dvouzónovou automatickou klimatizací s individuálním nastavením pro zadní řadu sedadel, chromovou přední maskou a elektrickým ovládáním řidičovy sedačky, zrcátek a pedálů s pamětí. Pouze pro dražší Limited je k dispozici vrcholný osmiválec 5,7 l Hemi, slabší V8 v aktuálním českém ceníku nenajdeme.

První pohled

na novou vlajkovou loď s legendárními písmenky na kapotě budí jednoznačnou a nepochybnou úctu. Commander vypadá ještě daleko větší, než ve skutečnosti je, a majestátní proporce, zjevně inspirované konkurenčním Hummerem, působí ještě více stroze. Příď s neobvykle tvarovanými světlomety vyvolává zpočátku trochu rozpaků, ovšem posléze nacházíme zalíbení, které s každým novým neobvyklým detailem, kterých je na velkém Jeepu více než dost, přerůstá až do vyložené záliby.

suv jeep testy Návrat k totální hranatosti, jakou jsme vídali naposledy na minulé generaci Cherokee, byl správným rozhodnutím. Commander je vysoce stylové auto, čnící z dnešní záplavy korektního mainstreamového designu jako barevný maják z mlhy. Přesně v tom duchu reagovali přihlížející, když jsme se stříbrným objektem pluli pražskými ulicemi – ohlédl se téměř každý. Ideální volba pro skutečného egoistu, kterému nestačí dojem, který vyvolávají drahé luxusní limuzíny.

Otevíráme

a podvědomě nás tak trochu překvapilo, že k tomu není třeba silně škubat za kliku. Dveře se naopak otevírají ochotně, což platí i pro víko zavazadelníku, či zvlášť výklopné zadní sklo. Snadné je i otevření kapoty, kterou se zasyčením vznesou plynové vzpěry. Vzduch lze dovnitř pustit ještě příplatkovým elektricky otevíratelným střešním oknem, světlo pak dvěma menšími pevnými nad druhou řadou sedadel.

Uvnitř

čeká originálně řešený prostor, plný protnutých křivek a geometrických hran. Motiv zvýrazněných spojů imbusovými šrouby, použitý zvenčí na lemech blatníků, se opakuje i kolem výdechů ventilace; mohutná palubní deska evokuje pocit bezpečí, neobvykle řešené detaily (kliky dveří) zase dojem stylovosti a originality. Už od pohledu působí prostor ve velkém SUV útulně a vybízí k usednutí.

Přístup

suv jeep testy i přes vysoké prahy (nejsou tak daleko od země, jako u Grand Cherokee) nečiní větší problém a skrz opravdu veliké dveře se nastupuje na pět předních míst zcela bez problémů. Na dvě zadní, svými rozměry určená nejvýš –náctiletým dětem, to jde poněkud hůře – je třeba vyklopit vpřed krajní sedačku druhé řady a pak se protáhnout nepříliš širokým ani vysokým otvorem. Všech možností, daných opravdu nadstandardními rozměry karoserie, zdaleka nevyužil otvor do zavazadelníku – 186 cm vysokému redaktorovi chyběl obligátní centimetr, aby pod nimi prošel, a zavazadla je třeba zvednout velice vysoko, zvláště když je podlaha tvořena zaklopenými zadními sedačkami (92 cm). Také pod kapotu je třeba se přes vysokou příď při banální kontrole hodně nahnout.

Pohodlí

poskytuje pěti osobám 1,9 m široká karoserie opravdu hodně. Ty mají vzdušný dostatek prostoru všemi směry a mohou si natáhnout nohy. Pět předních sedadel lze nastavit individuálně a řidič se spolujezdcem si mohou posloužit rozměrnými křesly, kterým k dokonalosti chybí jen delší sedáky i opěradla a také o něco výraznější boční vedení. Zadní dvojici výklopných sedaček sice nechybí tříbodové bezpečnostní pásy, výsuvné opěrky hlav ani individuální nastavení ventilace, ovšem schází prostor pro hlavu i nohy a dospělý tam komfort nenajde.

suv jeep testy Příplatkovými střešními okny dovnitř plyne dostatek světla, zatmavená zadní boční okna (také příplatek) zase chrání před nadměrným prohříváním. Zaznamenáníhodná je nízká hladina vnitřního hluku – ani kolem stošedesátky, kdy se rychle blíží reálné maximum velkého a těžkého vozu s nevalnou aerodynamikou, není posádka obtěžována nadměrnou mírou ruchů a může si nezvýšeným hlasem povídat nebo poslouchat kvalitní audiosoustavu, schopnou bez problémů přehrát i značně poškrábaná CD. Lze říci, že míra rozmazlování posádky je nastavena o pořádný kus výše, než uvnitř spartánštějšího Grand Cherokee.

Ergonomie

vychází z pomalu se sjednocujícího euro-amerického vkusu. Posez za volantem lze přizpůsobit i velmi nadstandardním postavám, zatímco těm menším chybí zejména podélné nastavování volantu. Ovšem účinným lékem na jejich problémy je neuvěřitelně praktické nastavování polohy pedálů – po vyzkoušení jsme prohlásili, že by mělo být ve všech autech a zpětně jsme si uvědomili, jak špatně se nám v některých z nich vlastně šlapalo. Poloha a rozměry volantu nevyvolávaly kritické připomínky, totéž platí o páčkách pod volantem.

Startujeme

suv jeep testy jen mžikovým pootočením klíčku – elektronika dokončí startování sama. Rozlehne se těžko přeslechnutelný, nepříliš uhlazený zvuk studeného turbodieselu, který však po několika minutách ustoupí a změní se v neobtěžující vzdálené mručení. Při túrování se ozývají neobvyklé syčivé zvuky sání, i když ne tolik, jako u Grand Cherokee se stejným motorem. Akustická izolace je velice slušná, totéž platí pro utlumení vibrací.

Moderní turbodiesel

letí naprázdno ochotně do otáček a i když mu chybí testosteronová zvuková kulisa zážehové „vé-osmičky“, rozhodně není žádnou nouzovou volbou pro škudlily a důchodce. Naopak bere za práci s pořádnými svaly a 510 newtonmetrů hýbe 2,3 tuny těžkým vozem způsobem, jaký by od „pouhého“ třílitru čekal málokdo. Samočinná převodovka pracuje bez škubání a při klidné jízdě volí okamžiky přeřazení zcela bezchybně. Při razantnějším zacházení s plynovým pedálem však občas otálí a po povelu k ručnímu přeřazení si nechává téměř dvě vteřiny na rozmyšlenou, což může v kritické situaci pořádně zúžit dech. Ač zjevně shodné konstrukce jako v Grand Cherokee, s těžším Commanderem si agregát vznětového třílitru a pětistupňového automatu rozumí o poznání lépe – není totiž tolik znát jeho nikoliv špičková agilita, která má při srovnání např. se šestistupňovým Steptronicem v BMW X5 stále co dohánět.

Jízda

připomíná spíše klouzání lodního trupu po vlnách, než poskakování po okreskách, zvrásněných po letošní kruté zimě. Obrovská kola likvidují menší výmoly už svými rozměry, s těmi většími si pak bezpečně poradí komfortně laděné klasické pérování. V jeepu vědí co dělají, proto když konstruktéři prohlásí, že pevná zadní náprava má stále co nabídnout, nelze jejich názor brát na lehkou váhu. A skutečně – značně rozvířené kočičí hlavy, propadlé kanály, retardéry, ani úprk po rozbité polní cestě – nic z toho nevyvedlo robustní podvozek z míry.

Žádný evropský ani asijský vůz neumí vyhladit prakticky jakkoliv rozbitou vozovku tak, jako jednoduchý americký podvozek pod těžkou karoserií. Samozřejmě že Jeep neumí tak dobře sportovat na kvalitním asfaltu, jako některé high-endové euroasijské čtyřkolové koráby, ovšem ani to nepředstírá. Nezvládá nic víc a nic méně, než zachovat špičkové pohodlí na jakémkoliv povrchu a pořádně dimenzovaný podvozek navíc slibuje dlouhý život i při častém otloukání o kameny, jámy a jamky.

Nic není zadarmo, a tak obří Jeep zaplatil zhoršenou směrovou stabilitou, i když ne v takové míře, jako Grand Cherokee s naprosto shodnou koncepcí podvozku. Před každým divočejším otočením volantem či šlápnutím na brzdu je také třeba mít na paměti, že zatíženému Commanderu nechybí mnoho do tří tun – zejména při panickém brzdění je to znát více než citelně.

Cestování

I když silný turbodiesel nemá s rozjížděním amerického kolosu vážnější problém, nejlépe se vůz cítí kolem českého dálničního limitu a pokud není nucen k dramatickým odpichům. Umí jet i daleko rychleji, ale obrovské jízdní odpory si říkají o odpovídající dávky paliva navíc a pomyšlení na to, jakou kinetickou energii asi má třítunový objekt, pohybující se stošedesátkou, nepatří k nejpříjemnějším. Dlouhé převody a přímo na volantu umístěné ovládání tempomatu si říkají o nespěchavé polykání stovek kilometrů v příjemném tichu, houpavé pohodě a relaxační atmosféře s příjemnou hudbou v CD-přehrávači.

Závěr

Jeep Commander nabízí u Američanů tradičně solidní poměr prodejní ceny a nabízeného komfortu. I přes slavnou značku, přímo ztělesňující dobrodružství a tvrdé chlapáctví, je Commander především pohodlným, bezpečným a snadno ovladatelným přepravníkem sedmi osob – na těžší práci v terénu byl v rámci nové modelové politiky poslán druhdy prémiový model Grand Cherokee. Ač je v základním provedení dražší jen o málo, převyšuje velkého Čerokéze nabízeným pohodlím a také stylem o pořádný kus.

Počítat je třeba se značně nadstandardními rozměry a také spotřebou, která u nezajetého kusu atakovala při defenzivní jízdě třináctilitrovou hranici (cca poloviční podíl městského provozu, zbytek půl na půl silnice a mírný terén). Manévrování ve stísněných prostorách ještě komplikuje špatný výhled – do stísněných evropských měst se Commander rozhodně nenarodil. Dokáže však pohodlně převézt spoustu lidí na velké vzdálenosti a přitom se o ně dobře postarat. A to umí skvěle.

Plusy:

• originální a stylový design exteriéru i interiéru
• špičkový komfort při jízdě po nerovném povrchu
• nadprůměrný vnitřní prostor a pohodlí pro pět cestujících
• robustní konstrukce
• ucelená bezpečnostní výbava

Mínusy:

• skromný a hůře přístupný zavazadelník
• vysoká pohotovostní hmotnost
• zhoršená kontrola nad vozem v extrémních situacích
• výhled vzad a šikmo vzad