Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Něco na léto: Pět tipů na kabriolet do 200.000 korun!

Tomáš Dusil
Diskuze (45)

Co od ojetin s otevřenou karosérií a cenou do dvou set tisíc čekat? Přinášíme pět modelů, které do uvedené částky bez problémů seženete.

Kdo má dvě stě tisíc na kabriolet, může si už docela vybírat. V této cenové relaci jsou hojně zastoupeny jak klasické 2+2místné kabriolety na bázi běžných hatchbacků, tak také nekompromisní sportovní vozy. Do první kategorie patří třeba Ford Focus CC či Peugeot 207 CC, do druhé Toyota MR2 ve své třetí generaci. Jaké auto zvolit, záleží na prioritách. Pokud vás láká spíše výletní tempo s nebem nad hlavou, bude 2+2místný kabriolet pro vás lepší volbou. Pokud se ale chcete opravdu svézt a nejde vám o prostor, zvolte raději roadster (nebo spider).

BMW Z3 – Zaujalo i Jamese Bonda

Po avantgardním, velmi drahém, avšak jízdně imponujícím roadsteru Z1, představilo BMW v roce 1995 model Z3. Futuristické tvary (Z1 znamenalo Zukunft, tedy budoucnost) vystřídaly linie, které evokovaly obdobná auta ze 60. let. Následně se Z3 propůjčilo coby služební vůz agenta 007 Jamese Bonda ve snímku Goldeneye s titulní písní od Tiny Turner.

Na rozdíl od Z1 vsadila Z3 na samonosnou karoserii, která ukrývala poněkud starší techniku, než jakou mnozí od sportovně laděného vozu očekávali. Vzadu tak byla použita kyvadlová-úhlová náprava z E36 Compact, respektive ze starší řady 3 E30, vpředu našlo své místo zavěšení z trojky E36. Se sportem také příliš neladilo málo strmé řízení. Vrcholem všeho byla zpočátku nabídka pouze čtyřválcových motorů 1,8 litru a 1,9 litru z řady M4,3 respektive M44. Prvně jmenovaný si vystačil s osmi ventily a rozvodem OHC, druhý, dobře známý z kupé 318iS E36 od roku 1995, měl 16ventilový rozvod DOHC.

Vytoužené šestiválce o objemu 2,0 a 2,8 litru z řady M52 dorazily v roce 1997. Od roku 2000 byly nahrazeny modernějšími šestiválci 2,2 litru, respektive 3,0 litru z řady M54. Zejména novější šestiválce ale za částku do 200.000 korun patrně neseženete. Také starší šestiválce mohou tuto hranici přesahovat. A ostrý M-Roadster je cenově úplně někde jinde...

Jak ale Z3 stárne, lidé začínají objevovat jeho kouzlo. To pak dříve kritizované jízdní vlastnosti najednou přestávají být důležité. Naopak kupující oceňují jiné hodnoty. Od vzhledu, přes relativně kvalitní zpracování až po fakt, že se auto při běžných rychlostech příjemně řídí. A na rozdíl od současníka E36 nemá Z3 obyčejně problémy s korozí.

Na co si dát tedy při koupi pozor? Třeba na stav plátěné střechy. Její přečalounění vyjde u specialistů přibližně na 20.000 korun. Mechanika kopíruje problémy řady 3 E36. Přední náprava tak vykazuje jen průměrnou životnost, což je daň za přesné vedení kol dané specifickou konstrukcí spodních ramen, která mají pouze jeden silentblok, a sice vzadu. Vpředu je použit takzvaný unibol, tedy mnohem tužší uložení ramene. Měnit samostatně jej nelze, stejně jako klasický čep, takže musíte koupit celé rameno.

Pokud motory spotřebovávají hodně oleje, může být příčinou vadný odlučovač oleje, s nímž měly motory BMW v té době obecně problémy. Bohužel se nachází úplně vzadu za motorem, tedy pod plastem čelního skla. To trochu komplikuje výměnu zejména těm, co s tím nemají zkušenosti.

A pak je tu typická bolest starších motorů BMW, a sice sklony k přehřívání. U hliníkových šestiválců (čtyřválce mají blok litinový) to může mít fatální následky. Příčinou je koncepce chladicí soustavy, pracující s vyšší teplotou a dále i některá pochybení výrobce. Třeba vodní čerpadla používala u motorů M52 opět plastová oběžná kola. Když se „vrtule“ oddělí od hřídelky, je na problém zaděláno. Celkově je však BMW Z3 solidním a kvalitně zpracovaným autem.

Ford Focus CC – Ford od Pininfariny

Na tradici kabrioletů na bázi modelu Escort, které existovaly od 80. Let, navázal Ford až ve druhé generaci Focusu. Základem pro stavbu se stal koncept Vignale Coupe Cabrio Focus. Výroba sériového auta s technikou Focusu II začala v roce 2006. Vůz se však nevyráběl v Německu či Velké Británii jako jiné Fordy, ale exkluzivně v Itálii u specialisty - firmy Pininfarina.

V té době byly plně v kurzu pevné elektrohydraulicky ovládané skládací střechy. Uživatelům měly v zimě zajistit komfort kupé, v létě pak výhody kabrioletu. Oboje v zásadě splňovaly. Tedy pokud fungovaly, jak měly. Za rozličnými závadami, které nejsou specifické jen pro Focus CC, ale týkají se také obdobně řešených aut od VW, Peugeotu, Renaultu či Opelu, stojí široké spektrum příčin od pouhých nečistot mikrospínačů až po závady hydraulických či elektronických okruhů. S léty se pak přidávají netěsnosti z důvodu „práce“ karoserie a střechy, které se mohou začít kroutit. Svůj díl viny ale mohou mít rovněž zatvrdlá těsnění.

Po technické stránce je Focus CC běžným Focusem, samozřejmě s redukovanou nabídkou pohonných jednotek. Ty zážehové se omezovaly na motor 1.6 z řady Sigma o výkonu 74 kW, případně na větší dvoulitr Duratec-HE se 107 kW. Diesely zastupoval motor 2.0 TDCi (tedy vlastně HDi) s výkonem 100, respektive 103 kW. Na diesely narazíte častěji, přičemž lidé se u nich při větším proběhu potýkají s úniky oleje. Ty mohou mít příčinu v zablokovaném odvětrávání klikové skříně. Pokud je použit filtr pevných částic, využívá aditiva (stejně jako vozy skupiny PSA).

Zážehový dvoulitr je odolný, avšak mohou mu selhat vířivé klapky v sání, které motor může nasát. Pozor také na nevymezenou ventilovou vůli, což se týká obou zážehových motorů. Ty totiž nemají žádné vymezovací segmenty, což v praxi znamená měnit celá zdvihátka. Vzhledem k potřebě demontovat vačkový hřídel (a tedy i rozvody…) jde o velmi pracný úkon, který z toho důvodu lidé obecně oddalují. A nevymezená ventilová vůle může vyústit v podpálení ventilů či dokonce ke zničení vaček. Oboje je ve výsledku dražší než zmíněný servisní zásah. V souvislosti s motorem 1.6 z řady Sigma se objevují také vadné zapalovací moduly. Výroba Focusu CC byla ukončena v roce 2011. Následovník Focus III se verze kupé-kabrio nedočkal.

Ono ani recenzovaný vůz nevzbudil nijak velký zájem, také z důvodu vysoké ceny. Základní verze Trend s motorem 1.6 16V začínala v roce 2007 na částce 669.990 korun. A ceny dieselů se ochotně šplhaly přes 800.000 korun. Holt výroba u Pininfariny nikdy nebyla levná… Z dnešního pohledu má ještě jednu stinnou stránku, a to velice drahé specifické karosářské díly a jejich nedostatek. Ford obecně moc díly na starší auta nedrží a u takto specifického vozu je situace ještě horší. A na vrakovištích těchto aut také mnoho není. Naproti tomu mechanika je udržitelná s rozumnými náklady a i obecně řečeno snadno opravitelná. Tedy s výjimkou mechanismu střechy.

Peugeot 207 CC – Dodnes moderní a přitom levný

Zatímco BMW Z3 již roste na ceně a zejména šestiválce nebyly levné vlastně nikdy, Ford Focus CC je zase poměrně vzácně se vyskytujícím prvkem, tak na Peugeot 207 CC naopak narazíte docela často, přičemž vyráběn byl od roku 2006. Jeho produkce nakonec pokračovala až do roku 2015, a to i přesto, že od roku 2012 již Peugeot nabízel coby hatchback modernější 208. „Cé-céčko“ na bázi řady 207 nebylo tak úspěšné jako jeho předchůdce 206 CC, avšak i tak se vcelku dobře prodávalo. A dnes představuje vlastně nejsnazší cestu k modernímu otevřenému vozu. A to jak dostupností kusů, tak i finančně. Nejlevnější kusy koupíte už za méně než 100.000 korun, ty doporučitelné ale tuto částku stále překonávají, byť ne o moc.

Důležité je, že za málo peněz získáte v případě 207 CC stále moderní vůz. Starší 206 CC dnes téměř vždy sžírá koroze (na první pohled ale není vidět) a pokud ne, tak vás beztak časem čeká výměna specifické zadní nápravy (a ani ta přední není nijak dlouhověká…). To 207 CC je paradoxně podvozkově jednodušší a také méně problematické. Také jeho tuhost karoserie je na násobně vyšší úrovni, takže při jízdě ani nemáte pocit, že by se vůz nadměrně kroutil. Rovněž systém elektrohydraulicky ovládané střechy zlobí méně. Jejím dodavatelem je i tady firma Heuliez, která střechu na zakázku Peugeotu kdysi pro 206 CC vyvinula.

Smířit se ale musíte se zadními sedadly, kam si relativně pohodlně sedne tak dítě předškolního věku. Dospělý člověk si tady prostor nenajde. To u větší 308 CC s jistým omezením ano, stejně jako u Focusu CC. Vpředu je to ale bez výhrad, navíc oproti hatchbacku sedíte o něco níže, čímž máte lepší kontakt s vozovkou při svižné jízdě. A tu 207 CC umožňuje i díky přesnému řízení a ochotě rychle měnit směr. V tomto je oproti starší 206 CC vůz lepší o celé světelné roky. A to samé platí také o bydlení za volantem.

Spolehlivost 207 CC je průměrná s výjimkou pohonných jednotek. Ty zážehové o objemu 1,6 litru jsou totiž výhradně zástupci kontroverzní řady EP. Po jízdní stránce bez výhrad, a to platí i o VTi. Přeplňované THP je již vyloženě dynamickým pohonem, je však známé sklony ke karbonování sacích ventilů, občas i spalovacího prostoru. Jediné, jak tomu lze do jisté míry předejít, je používat správný olej, kterým je Ineo First od Totalu. Ještě můžete zkusit jiný splňující normu PSA B712315.

S motory EP6 bývají také často skloňovány problémy s rozvody. Toto však u verzí pro Euro 5 (tedy od roku 2010) výrazně ubylo z důvodu četných modifikací. A to nejen na rozvodech, ale i na motorech samotných. Právě na verze od 2010 bychom se při hledání 207 CC zaměřili.

Kromě zážehových motorů se 207 CC nabízelo také s diesely 1.6 HDi. Do roku 2010 s 16 ventily, od uvedeného data s osmi. Při správné údržbě může i tento motor najet statisíce kilometrů. Ke kupé-kabrioletu se však svým projevem příliš nehodí.

Toyota MR2 3. generace – Japonský Lotus Elise

Tím jednoznačně nejsportovnějším autem je v našem přehledu Toyota MR2 v pořadí již třetí generace. Její výroba probíhala v letech 2000 až 2007 a dodnes v mnohých vyvolává rozporuplné reakce. Pro jedny už není tak zajímavá jako předchozí dvě vydání, jiní ji zase vytýkají až přílišnou inspirace designem vozu Porsche Boxster a dalším se zdá prostě slabá.

Vůz tak nikdy nedosáhl takového úspěchu jako konkurenční Mazda MX-5. Oproti její druhé generaci (NB) je MR2 modernější, třetí vydání MX-5 (NC) je zase dražší a celkovým pojetím komfortnější na úkor sportu (v rámci dané kategorie vozidel).

Toyota MR2 má tu nejsportovnější koncepci pohonu vůbec. S motorem uloženým napříč před poháněnou zadní nápravou logicky pramení velmi malý moment setrvačnosti, takže reakce na řízení jsou tak bryskní jako jen u hrstky aut. Současně je ale vůz (minimálně na suchu) nezáludný, což se o předchůdci, zejména do roku 1994, říci moc nedalo. Jízdní vlastnosti a obecně ovladatelnost jsou u MR2 (nadšenci ji říkají „mrsa“ z důvodu onačení vozu MR-S v Japonsku) jednoduše prvotřídní.

Jenže MR2 má i nevýhody. Z hlediska provozu je tou největší prakticky nulový zavazadelník. Do svažující se přídě nedáte skoro nic a do schránek za sedadla také ne. U předchozích generací nabízený prostor za motorem v tomto vydání chybí.

Oprávněným nedostatkem je také výkon motoru. MR2 byla totiž poháněna pouze jediným agregátem, a sice 1.8 16V s výkonem 105 kW, známým také z kupé Celica. Ano, je to ten motor 1ZZ-FE, co proslul sklony ke konzumaci oleje. A jinak tomu není ani v tomto případě. Bohužel to při koupi moc nepoznáte, jen kdybyste nechali změřit emise. Mnozí tvrdí, že od roku 2003 jsou tyhle motory již vyřešené, ale pravda to není. Nějaké úpravy na nich proběhly (například jiné pístní kroužky), avšak zásadní problém v podobě přehřívání pístů se podařilo vyřešit až v roce 2005 s jejich modifikací.

Do roku 2002 má MR2 také jen manuální pětistupňovou převodovku, která je ale v praxi určitě lepší volbou než automatizovaný manuál. Pozdější vozy dostaly šestistupňovou skříň. Pozor také na to, že MR2 má specificky řešený podvozek. Tedy nikoliv díly záměnné s těmi například v Corolle či Avensisu. Z toho vyplývá, že jen prostá údržba se může prodražit.

Pokud koupi MR2 plánujete, doporučujeme najít si specializovaný servis na tyto vozy. Takovým je třeba firma DiCompRacing z Rožmitálu pod Třemšínem kousek za Příbramí. Pokud s vozem přijedete k někomu, kdo je zvyklí opravovat velkosériovou produkci v čele s obligátní Škodou Octavia, patrně vám MR2 chtít servisovat nebude. A pokud ano, bude hrozit, že nadělá více škody než užitku... Když ale opomeneme motor, je MR2 vcelku spolehlivý automobil, byť nějaké problémy má. Vzhledem k jejímu věku se ale asi ani nelze divit.

¨

Volkswagen Eos – Pořád je dost drahý

Model Eos je pro VW tím, čím Focus CC pro Ford. Jde o jeho přímou konkurenci. Oproti Fordu je však VW dražší, přičemž jeho ceny se teprve letos začínají dostávat pod hranici 200.000 korun. A stejně jako u Fordu jde u VW o pokračovatele tradice otevřených Golfů, které ale byly nabízeny vždy ob generaci. Ve čtvrté generaci kabrio nebylo (VW pouze upravil třetí vydání tak, aby tvarově více odpovídalo čtvrtému vydání Golfu). Eos je tak opět nový kabriolet, a sice v rámci Golfu páté generace.

Jméno Eos vychází z řecké mytologie, naopak výroba vozu byla svěřena portugalskému závodu Palmela po boku kupé Scirocco. Technicky Eos zčásti kopíruje Golf páté generace. Výrobce však provedl na voze četné změny ve snaze zvýšit tuhost otevřené karoserie. Kromě přidaných výztuh podlahy tvaru kulatiny v zadní části jsou zcela nové také prahy.

Podobně jako Focus CC používá i Eos elektrohydraulicky ovládanou pevnou skládací střechu. VW ji nazýval CSC (Coupe Sunroof and Cabriolet). Její zvláštnost je přímo zakódovaná v označení CSC. Kromě toho, že ji lze celou zatáhnout a uložit do karoserie, nabízí navíc ještě klasické otevíratelné střešní okno („šíbr“). Ohledně zavěšení kol je to také zajímavé. Zatímco vpředu náprava kopíruje Golf páté generace, zadní čtyřprvkový závěs je převzat z Passatu B6.

Vzhledem k vyššímu postavení se nabídka zážehových motorů omezila výhradně na přímovstřikové agregáty. Odolné motory 1.4 16V či 1.6 8V tak v Eosu nenajdete. Místo nich VW nabídl kontroverzní agregáty 1.6 FSI a 2.0 FSI. Vrcholem mezi čtyřválci byl přeplňovaný motor 2.0 TFSI známý z Golfu V GTI. V Eosu jsou však použity výhradně verze motorů FSI pracující s homogenní směsí, což dává jisté předpoklady, že by se mohly dožít dnešních dnů relativně v kondici. Tedy v případě, že majitelé vozu tankovali palivo o oktanovém čísle alespoň 98. V opačném případě hrozí podpálení ventilů, kdy i oprava u specialisty vyjde na nějakých 40.000 korun. Kromě benzinových čtyřválcových agregátů výrobce nabízel také motor 2.0 TDI-PD 8V (BMM) vybavený částicovým filtrem. Pozdější varianty přešly na motor 2.0 TDI s common-railem.

Vrcholnou motorizaci tvořil známý úzký šestiválec VR6 o objemu 3,2 litru ještě ve verzi s nepřímým vstřikováním benzinu. Jedná se ještě o původní blok s úhlem rozevření řad válců 15 stupňů.

Který motor tedy hledat? Po zvážení všeho asi přeplňovaný 2.0 TFSI, který ještě vychází z řady EA113 (ozubený řemen), případně slabší 2.0 FSI. Základní 1.6 FSI nabízí velmi mdlou dynamiku, takže jeho jedinou výhodou může být rozvodový řetěz.

Dobrým tipem může být také základní motor 1.4 TSI ve verzi s 90 kW, nabízený od roku 2008 do ukončení produkce vozu v roce 2015. Naopak výkonnější verze se 110 kW již používá přeplňování twincharger (kompresor v kombinaci s turbodmychadlem). A tomuto motoru bychom se obloukem vyhnuli. K VW Eosu se v dohledné době vrátíme samostatným profilem včetně testu ojetiny

Tomáš Dusil
Diskuze (45)
24. 6. 2018 19:03
MX5
Článek o dostupných kabrioletech a bez Miaty? 8-s

Jinak k té využitelnosti v našich klimatických podmínkách... Bez střechy člověk jezdí protože chce, ne protože musí. Na vyjížďku pro radost opravdu není problém od nějakých +5 °C. Aspoň u rozumně řešeného roadsteru. V podstatě to znamená že od dubna do října jde střecha nahoru jen když prší ;-)
Avatar - Zetti
22. 6. 2018 18:50
Re: Kabriolet
cist neumis, pocitat taky ne, ja myslim ze nema smysl se s tebou dal bavit
22. 6. 2018 18:07
Re: Kabriolet
Frajeru uhádá auto z 1.2 na 900, pak dá dýško na milión >:D >:D >:D ale v autě netopí a jezdí na letních gumách, protože mimo Prahu údajně nejezdí, takže provozuje krabici 4x4 v příměstském provozu:)
to máš recht, to je pro mě sc-fi:)
22. 6. 2018 16:37
Re: Kabriolet
Přesně tak, není problém jezdit nahoře bez i v teplotách kolem -10 °C. Windshot udělá dost a do auta téměř nefouká, takže se dá se zapnutým topením příjemně jezdit. A na zimu jsem neměl lepší auto na každodenní dojíždění, než roadster, teplo v tom je hned, člověk škrábe jen 3 malá okna, sníh má smeten prakticky jedním tahem košťátkem...A ještě je s tím sranda :-)

Avatar - Zetti
22. 6. 2018 15:28
Re: Kabriolet
jj, to sou ty evropsky jebky, zapadnou i do mokre travy. Mitsubishi Outlander a Eclipse Cross maji podvozek S-AWC vychazejici z Evolution. Ale to je pro tebe scifi, tim se nezabyvej