Komentář: Benzinové motory v Evropě ještě neřekly poslední slovo

Kde jsou ty časy, kdy (v roce 1990) činil podíl nově prodaných aut s turbodieselovými motory v Evropě pouhých 20 %. Vloni to bylo 60 % a jejich podíl stále roste. Šedesát procent nových osobních a lehkých užitkových aut s výfukovými plyny, které Světová zdravotnická organizace oficiálně zařadila mezi karcinogeny, to nezní jako něco, co by nás mělo naplňovat nadšením jen proto, že jezdíme o půl litru až litr na 100 km úsporněji. Ale situace by se mohla zlepšit.

Emisní norma Euro 6, která přijde v platnost v září 2014, totiž nejen stanovuje průměrné emise automobilky na 130 g CO2/km (v roce 2020 by to mohlo být až 95 g/km), ale také výrazně redukuje podíl oxidů dusíku, které jsou hlavním původcem smogu, ve spalinách ze současných 180 mg/km na 80 mg/km. Tomu se sice výrobci dokáží přizpůsobit, promítne se to ale do výrobní ceny motoru a naftový vůz tak bude méně atraktivní. Odhady odborníků jsou ale i přesto střízlivé - podíl dieselů by měl v období 2015-2020 klesnout jen o 4-5 %, což nám křišťálově čistý vzduch opravdu nezajistí.

V té samé době budou na vzestupu na výrobu levnější a emisemi od dieselů nepříliš vzdálené downsizované benzinové motory s turbodmychadly a přímým vstřikováním, očekává se ale také zvýšení zájmu o hybridní vozy a plug-in hybridy, i když ne takové, jaké bylo předvídáno před pár lety. A to není dobrá zpráva zejména pro automobilky, které obohacením nabídky o tento typ vozidel mohou svůj celkový průměr emisí výrazně snížit. Ještě horší vyhlídky ale mají čisté elektromobily a vozy vybavené palivovými články. V obou případech bude zájmu o ně a tím pádem i jejich rozmachu bránit chybějící infrastruktura dobíjecích míst, respektive vodíkových čerpacích stanic. Ty budou přibývat, ale ne takovým tempem, jak by si výrobci, kteří mají nebo budou mít takové vozy již brzy ve svém portfoliu, přály.

Pokud jde o vodík, o vybudování infrastruktury (až 50 stanic do roku 2015) v sousedním Německu se zasadí zejména Mercedes-Benz, jenž vůz s palivovými články chystá na rok 2014, ve Skandinávii se o totéž snaží společným postupem Honda, Toyota, Nissan a Hyundai a další státy se nejspíš nechají inspirovat také. O popularitu automobilů s palivovými články by se mělo postarat také jejich zlevnění, do roku 2020 se očekává pokles výrobních nákladů až o 90 % oproti současnému stavu a v roce 2025 by se měla cena vyrovnat vozu se spalovacím motorem!

Nejpomalejší nárůst podílu na trhu se ale prorokuje elektromobilům. Nejen že jsou stále velmi drahé a v horizontu několika dalších let to nevypadá na zlepšení situace, ale stále přetrvávají jejich problémy s vysokou hmotností a omezeným jízdním dosahem. O něco více by ale mohly zaujmout verze s "extended range" technikou, tedy vozy, vybavené spalovacím motorem coby generátorem elektřiny.

Tolik tedy analýza vývoje na trhu v dalších 7-12 letech, kterou sestavil deník Automotive News. K ní je vhodné také dodat, že EU uvažuje o energetickém zdanění nafty, která by mohla zdražit toto palivo až o čtvrtinu, což by se projevilo na poklesu zájmu o vozy s turbodiesely ještě mnohem více, než mírné navýšení pořizovací ceny naftových aut. Pak by asi skladba automobilového trhu vypadala výrazně jinak, než odhadovaných 55:45 % ve prospěch dieselů...

A jaký je váš názor? Také vás nebaví jezdit neustále se zapnutou vnitřní cirkulací a uvítali byste úbytek dieselů na silnicích?