Komu radary nejvíc prospívají? Radarový blackout
Šikana a byznys. Tak vidí většina řidičů z naší ankety nespočet radarů v obcích, díky kterým starostové plní kasu miliony korun z udělených pokut. Všichni mluví o bezpečnosti provozu, ale když jim chce stát vzít část výdělku, hrozí některé obce plošným vypínáním radarů.
Do roku 2000 mohla na českých silnicích a v obcích měřit rychlost podle silničního zákona pouze Policie ČR. Od 1. srpna téhož roku se díky novele rozšířily pravomoci měřit i na obecní policii, která byla oprávněna vybírat pokuty za přestupky. A do obecní kasy začaly přibývat peníze. Starostové tím nejen zvyšovali bezpečnost na silnici, ale navíc mohli za vybrané peníze zvelebovat obec.
A tak se postupně staly populární stacionární radary, podmínkou bylo jen zřídit obecní nebo městskou policii. Fakt, že některé obce začaly být nenasytné a radary braly jako zdroj peněz, kritizoval už v roce 2008 tehdejší ředitel dopravní policie Leoš Tržil. „Nelze se spokojit s místy, kde dochází k překračování povolené rychlosti, ale riziko ohrožení dalších účastníků silničního provozu je tam minimální, například konce obcí, úseky bez domovní zástavby, místa, kde současné měření ze strany obecní či městské policie je neopodstatněné,“ psalo se ve veřejně dostupném dokumentu, pod kterým byl podepsaný Tržil.
Podobně nám nyní v rozhovoru odpověděl i dopravní expert Roman Budský, podle kterého jsou některé radary nesmyslně umístěné. Jen pro představu, loni obce provozující radary vybraly na pokutách skoro dvě miliardy korun. Částku Světu motorů poskytlo ministerstvo financí. Vláda chce obcím zisk z radarů částečně vzít a vložit ho do Státního fondu dopravní infrastruktury, ze kterého se staví nebo opravují dálnice a silnice.
„Nikdo nenavrhuje brát obcím peníze na provoz radarů. Počítáme s tím, že obce by si zachovaly dostatek prostředků pro to, aby pokryly provoz radarů,“ napsal Světu motorů k celé záležitosti mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. „Chceme ale, aby měření radary jako takové mělo preventivní charakter a pomáhalo zvyšovat bezpečnost na silnicích,“ vysvětlil. Rezort o celé záležitosti jedná se Svazem měst a obcí.
Vypněte je!
Řidičům, které jsme oslovili v anketě, nevadí, že se někde měří rychlost. Jsou naštvaní, že z nich obce tahají peníze v místech, kde považují radary za šikanu, ne za otázku bezpečnosti. Navíc mnoho z nich pak častěji sleduje tachometr než cestu před sebou. „Většina radarů je skutečně šikana. Pouze u pár míst jsem viděl, že radary mají skutečně smysl. Málokdy jsou na místě, kde je například větší hustota chodců. Radar je tam postavený pouze z jediného důvodu, z nenasytnosti,“ pověděl k radarům řidič Alex. Téma měření rychlosti dost rozčílilo i Michala. „Tak ať je vypnou, když jim to vadí. Já myslel, že jsou kvůli bezpečnosti, a ne kvůli rejžování. Každopádně ať raději stát získá peníze takto než to tahat z lidí jinak.“
Zjišťovali jsme, kolik peněz z pokut za rychlost obce utrží. Třeba v Turnově radary vydělají podle ministerstva financí ročně okolo 20 milionů korun. V Říčanech u Prahy to bylo loni kolem 70 milionů korun. Posuďte sami, zda jde o byznys, nebo o zajištění bezpečnosti při průjezdu obcí.
Jeden ze šoférů z naší ankety věří, že kdyby dostával peníze z radarů stát, šikana ze strany obcí by skončila. „Bylo by hezké, kdyby peníze z pokut nechodily obcím, ale státu. To by totiž většina těchto nesmyslných radarů ani nevznikla.“ A ještě jeden názor řidiče z desítek, které jsme obdrželi, stojí za zveřejnění: „Měření rychlosti téměř nikdy nebylo o bezpečnosti, proto v obytných oblastech nebo kolem škol prakticky téměř nenarazíte na radar. Zato silnice, kde se dá jet rychle a ničemu to nevadí, jsou radary doslova prošpikované. No a proč? Je to nejlehčí způsob výdělku, lehce se to dokazuje a není s tím skoro žádná práce.“
V naší anketě nebyl ani jeden řidič, který by schvaloval přehršle radarů na místech, kde je obce používají jako past na řidiče. Většina je ochotna akceptovat měření dovolené rychlosti v úsecích častých nehod, okolo škol či na rušných ulicích, kde se pohybuje hodně lidí nebo třeba cyklistů.
Nejčastější přestupek
Možná teď naštveme hodně obcí, ministerstva nebo policii. Jsme motoristický časopis a moc dobře víme, že překročení rychlosti je nejčastějším přestupkem na silnicích. A rozhodně netvrdíme, že všechny obce a města zneužívají radary jako záplatu svého rozpočtu. Ze statistik ministerstva dopravy je jasně patrné, že nejčastěji překračují řidiči rychlost v obci asi o deset kilometrů a více. Loni jich bylo přes 98 tisíc. Ani ne polovina případů se týkala limitu vyššího o dvacet a více kilometrů za hodinu. A nebezpečnou rychlost vyšší o více než 40 kilometrů za hodinu v obcích odsoudily úřady loni zhruba v 1300 případech. Více informací najdete v tabulce.
| Překročení rychlosti v obcích | |||
| Rok | o 10 a více km | o 20 a více km | o 40 a více km |
| 2025 | 98 029 | 38 748 | 1327 |
| 2024 | 104 061 | 40 026 | 1419 |
| 2023 | 117 995 | 38 449 | 1197 |
| 2022 | 112 082 | 35 276 | 1143 |
| 2021 | 99 710 | 33 249 | 1147 |
| 2020 | 97 679 | 33 209 | 1139 |
| Zdroj: Ministerstvo dopravy | |||
Dopravní expert Roman Budský tvrdí, že jízdu rychlejší o devět kilometrů v hodině lze řešit domluvou. Navíc podle něj vznikají v radarové džungli dva různé delikty. První je formální, tedy porušení pravidel silničního provozu. Druhým je materiální delikt, tedy jak závažný a nebezpečný přestupek byl, koho ohrozil. Budský nakonec připomněl, že na silnicích nezabíjí rychlost, ale nezodpovědný řidič, který plyn sešlápl. A inspirací pro tuzemské obce by mohla být kanadská provincie Ontario, která ruší automatické radary kvůli ziskuchtivosti.
Zrušte radarové pasti
Radary v Česku nezajistí vždy bezpečnost provozu. Důležitá je prevence, a ne šikana řidiče, říká v rozhovoru dopravní expert Roman Budský.
Jsou radary v obcích zárukou bezpečnosti?
Ano, pokud nejsou na nesmyslných místech, kde není nikdo ohrožen. Dávají smysl na nebezpečných místech, u škol, v částech, kde je víc účastníků provozu.
V čem nejvíc obce chybují, když si postaví radary?
Že jsou pastí na řidiče a byznysem pro obce. Už i v Itálii pochopili, že když řidiče dopředu varují před měřením rychlosti, šoféři automaticky zpomalí. To je samo o sobě už prevence, a osvědčená. Počet přestupků by se díky podobnému opatření snížil i v České republice.
Jak vnímáte boj obcí se státem o peníze z radarů?
Pokud obce svoje radary vypnou, tak jim nejde o bezpečnost. Najdou se totiž řidiči, kteří nebudou dodržovat rychlost. Já bych volil prevenci: varovat řidiče, že projíždí měřeným úsekem. Existují i informativní radary, které ukazují rychlost, nebo radary spojené se semaforem, který rychle jedoucího řidiče v obci zastaví. Třeba v Belgii jde zisk z radarů do Fondu zábrany škod. Ideální by bylo část zisku dávat do preventivních akcí, včetně pomoci zraněným či obětem dopravních nehod.
Názory z našeho průzkumu u řidičů
„Stát tady reaguje naprosto správně. Obce nesmí mít žádný přímý zisk z měření rychlosti, protože jejich jediným zájmem je zisk, nikoli bezpečnost provozu.“
„Na kraji Českých Budějovic je na Srubci úsekový radar několik kilometrů dlouhý, a navíc z prudkého kopce. Celou dobu řidič sleduje akorát tachometr, jestli ho radar pod kopcem necvakne.“
„K čemu je pokuta za překročení rychlosti, která ti přijde za tři týdny nebo za měsíc? To už ani nevíš, že jsi někde jel o 5 km rychleji. Výchovný efekt nulový.“
Názor Benešova
„Primárním účelem radarů není výběr pokut, nýbrž zvýšení bezpečnosti a dodržování rychlosti. Příjmy z radarového měření město Benešov dlouhodobě využívá výhradně na investice do místní infrastruktury jako chodníky, komunikace, přechody.“
Svět motorů oslovil i jiné obce, třeba Říčany, Židlochovice a Trutnov, do uzávěrky čísla však neodpověděly.
Zdroj: Svět motorů
