Kontroverzní tříválec PureTech přežije přechod na normu Euro 7
Málokterý motor je tak kontroverzní jako tříválcová dvanáctistovka od Stellantisu, dříve známá jako PureTech. Problémová jednotka se podle mnoha expertů už chystala na důchod, Stellantis ale potvrdil, že pokračovat bude i s novou emisní normou.
Už několik měsíců se spekuluje o konci motoru dříve známého jako PureTech. Základem pro ně jsou informace o ukončení produkce spalovacích motorů v továrně ve francouzském Douvrinu, tedy té, kde tříválcové dvanáctistovky od roku 2014 vznikají. Naopak šéf evropského Stellantisu oznámil, že se zásadní investice a dalšího vývoje dočká řada motorů GSE, což umožní jejich nasazení pod emisní normou Euro 7.
Pod touto zkratkou se skrývají původem italské jednotky, obchodně označované jako FireFly. Nabízejí se jako litrové tříválce, ale také jako čtyřválce o objemu 1,3 nebo 1,5 litru. Používá je několik modelů bývalého FCA, včetně nově uvedeného Fiatu 500 Hybrid. Ve většině evropského portfolia Stellantisu, ale třeba také u Jeepu, byly jednotky GSE nahrazeny PureTechem. Naopak překvapivě se ale GSE dostaly do Peugeotu 208 nebo Citroënu C3, avšak pouze v Jižní Americe.
PureTech, který dnes Stellantis označuje pouze jako Turbo, nebo jen číslem výkonu v koních, si udělal špatné jméno kvůli zásadním konstrukčním chybám. Hlavním strašákem je rozvodový řemen máčený v olejové lázni, který se vlivem degradace oleje a zbytků nespáleného paliva může začít předčasně drolit.
Uvolněné částečky gumy následně ucpávají sací koš olejového čerpadla, což vede k fatálnímu poklesu tlaku mazání, zničení turbodmychadla a v nejhorších případech k úplnému zadření motoru. Tento problém vyžaduje zkrátit intervaly výměny oleje na maximálně 10 tisíc km, používat výhradně specifická maziva a pravidelně kontrolovat stav a šířku řemenu skrze nalévací hrdlo.
Právní bitva, která bývá tiskem označována jako „francouzská Dieselgate“, donutila automobilku k radikální defenzivě. Výrobce proto v roce 2024 plošně zavedl prodlouženou desetiletou záruku (nebo do 175.000 km) na vybrané komponenty motoru, aby uklidnil trh a předešel miliardovým odškodněním.
Ještě o rok dříve ale koncern nahradil rozvodový řemen klasickým ocelovým řetězem. Tato konstrukční změna se týká především nových mild-hybridních verzí (48V), které jsou spojeny s dvouspojkovou převodovkou e-DCS6 a využívají efektivnější Millerův cyklus spalování. V současné verzi EB2 Gen3 je prý až 70 % komponent zcela nových.
Podle nových informací z koncernu Stellantis ale francouzskému tříválci rozhodně není konec. Ve verzi EB2 Gen3 je totiž podle firmy kompatibilní s emisní normou Euro 7 a bude tedy pokračovat i po roce 2027. Nemusí je ohrozit ani konec továrny v Douvrinu, nové verze PureTechu se totiž vyrábí i jinde. Nehrozí tedy, že by se současné modely musely předělávat na italské jednotky.
Možná to ale čeká jejich nástupce. Stellantis totiž do jednotek FireFly poslední dobou značně investoval, stejně jako do továren, které je produkují. Nechal také vyvinout nové hybridní verze včetně převodovky eDCT s vestavěným elektromotorem. Variantou do budoucna je tedy využití obou jednotek v závislosti na modelu, anebo nahrazení PureTechu až s příchodem nových generací aut.
Zdroj: Stellantis, zdroj foto: Stellantis
