Kopii Range Roveru od Jaecoo nakreslil Korejec. Jeho výmluva nikoho nepřekvapí
Nejprodávanější čínské auto v Evropě je kopií známého britského designu. Nestojí za ním Číňan, ale korejský designér. Ten nedávno britským novinářům řekl, jaký je jeho názor na celou situaci.
Zatímco dříve se o úspěchu levných čínských kopií západních aut jen spekulovalo, dnes už víme, že na něj slyší i mimo domovinu. Dokazuje to úspěch modelů nové značky Jaecoo, která sice není úplně čestná s registracemi, ale zájem o ni nepochybně je. U nás se už probojovala s modelem 7 do první desítky registrací, v Británii se dokonce stala nejprodávanějším autem vůbec.
V Británii je to o to paradoxnější, protože právě tamní ikonu Jaecoo 7 sprostě okopírovalo. Tvary jeho karoserie jsou zjevně vypůjčené od modelů Range Roveru. A to natolik, že si tamní majitelé dokonce začali na své Jaecoo lepit z Temu koupená loga a nápisy Range Rover. Ostatně Jaecoo 7 se dnes v Británii běžně přezdívá jako „Temu Range Rover“.
Pokud byste si mysleli, že design sedmičky vznikl obkreslením fotek Range Roverů týmem čínských studentíků, mýlili byste se. Podepsán pod ním je korejský designér Steve Eum, který vyrůstal v Kalifornii a dekády pracoval pro automobilky Hyundai, Ford nebo General Motors. V automobilce Chery je už od roku 2017, kam přešel po ročním působení ve zkrachovalém čínském automobilovém startupu Singulato.
V červenci letošního roku zvolnil v každodenním řízení designových operací a ujal se nové, docela vznešeně znějící funkce mistra designu a odborného výkonného poradce pro globální design koncernu Chery. Ještě předtím ale stihl navrhnout právě Jaecoo 7 a na jeho roli se v rozhovoru ptalo britské médium Car Magazine.
V polovině září jsem tu psal článek o reakci šéfa Range Roveru na Jaecoo, který prý okopírování bere jako poctu původnímu designu. Úplně stejně to vidí i Steve Eum, podle kterého jde jen o „vzdávání pocty skvělému designu“. „Snažím se na to dívat jednoduše. Dobrý design je prostě dobrý design. Pokud venku existuje něco, čemu můžete vzdát poctu, tak proč ne – lidé si k tomu pak snáze najdou cestu, oblíbí si to a budou se v tom cítit příjemně,“ dodal Eum v rozhovoru.
„Myslím, že v úplných základech designu je ikonickým tvarem buď kruh, čtverec, nebo možná i trojúhelník,“ říká. „Ale z pragmatického automobilového pohledu byla šablona vždycky krabice – ať už jednoprostorová, dvouprostorová nebo tříprostorová. Jaecoo je dvouprostorový vůz, tradiční, zaměřený na odkaz a vzdávající poctu předchozímu velkému úspěchu.“
Na otázku, jestli by nechtěl být znám také pro tvorbu vlastního originálního designu, odpověděl, že rozhodně. „Každý designér má svůj osobní vkus a chce vyjádřit sám sebe. Jenže mezi umělcem a designérem – zvláště průmyslovým designérem, kterým jsem já – je obrovský rozdíl. Z technického hlediska je automobilový design produkt. A pokud jste dobrý produktový nebo průmyslový designér, řešíte problém a přinášíte to nejlepší řešení. To je pro mě to nejdůležitější.“
Že rozhodně nešlo o nápad z jeho hlavy, dává najevo i další část odpovědi: „V korporátním prostředí musíte pracovat jako tým a jít naproti tomu, co od vás společnost očekává a kam směřuje. Představte si, že za posledních pět let vyrostete z určité velikosti třeba desetinásobně. To je drastická změna. Musíte být extrémně přizpůsobiví a flexibilní – a přesně takhle jsme se dostali až sem.“
Eum také probírá lehký odstup od emocionální stránky tvorby a pochopení toho, co vyžaduje vedení Chery. „Vyvíjejí se tak rychle, že zatím nemají vybudovanou kulturu, ze které by mohli vycházet. Když už o tom mluvíme, myslím si, že není spravedlivé ukazovat prstem jen na současný stav čínského designu. Historicky to takhle fungovalo vždycky. Když začínaly evropské a americké značky, kopírovaly se navzájem. Pak pomalu přišli Japonci a najednou Nissan nebo Toyota začaly kopírovat všechny ty Jaguary. A pak začali kopírovat i Korejci.“
Podobný názor má i Shaw Xu, globální generální ředitel značek Omoda a Jaecoo, který pro Car Magazine dal rozhovor na jaře. „Na začátku, když jsme se bavili o Jaecoo, bylo ve hře až příliš mnoho různých typů SUV,“ říká. „Spousta z nich byla drsná SUV s hranatým stylem Jeepu. Uvažovali jsme o tom, že uděláme něco hodně nekompromisního, ale to je malý segment, který nepokrývá dostatečnou část trhu. A tak jsme zvolili hranaté SUV, ale s elegantnějším nádechem. Dalo by se říct s jakýmisi ‚pocitově Land Roveru‘. Tento design nazýváme elegantní hranáč. A právě design v kombinaci s technologiemi stojí za dobrými prodeji tohoto auta.“
Známé tvary jsou podle Steva Euma klíčem k prodejnímu úspěchu. „Když přijdete s něčím úplně novým, jako je například Cybertruck, je velmi těžké to zkousnout,“ dodává. „Lidé si zpočátku řeknou: jo, to je docela dost dobré, ale nakonec se to v nějakou masovou popularitu nepřetaví.“
Čínské vozy si ale podle něj časem svou identitu najdou. Eum zařazuje současnou pozici Číny do posloupnosti, kterou si autoprůmysl prošel už v minulosti. Nejprve evropský design, pak americký design, následně to, co branže nazývala „J-faktorem“, když přišlo Japonsko, a potom „K-faktor“ s Koreou. „Teď je to C-faktor,“ říká.
Jeho myšlenka spočívá v tom, že ten pravý C-faktor ještě plně nedorazil. Nával nových čínských značek je spíše přípravou půdy než finálním výsledkem. „To, co teď vidíme, je spíše budování a snaha vytvořit tyto značky tak, abychom v blízké budoucnosti dokázali stvořit silný a vizionářský C-faktor,“ vysvětluje.
Zdroj: Car Magazine, zdroj foto: ACZ, zdroj videa: Jaecoo
