Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Laird Centaur: Land Rover křížený s tankem chtěl oživit zašlou slávu polopásů

Ondřej Mára
Diskuze (2)

Polopásová vozidla byla populární především v době druhé světové války, v následujících letech však armády ve velkém začaly přecházet na jiné koncepce přepravy jednotek. Ve Velké Británii se však v sedmdesátých letech pokusili jejich slávu oživit.

Vpředu kola, vzadu pásy. Jednoduché poznávací znamená tzv. polopásových vozidel, která dnes známe především z druhoválečných filmů. Konstrukci, která výrazně zlepšovala průchodnost zejména po měkčím povrchu (např. sníh, bláto či písek) a přitom si zachovávala ovladatelnost podobnou běžným nákladním automobilům (někdy doplněnou o možnost zatáčet přibrzďováním pásů), využívaly během válečných let obě strany.

Jejich historie se přitom začala psát ještě mnoho let před válkou, kdy polopásová vozidla sloužila například v zemědělství, dobrodruhům a v některých případech i různým panovníkům, kteří si nechávali instalovat pásy i na své luxusní vozy. V některých případech doplněné o lyže na přední nápravě.

Video se připravuje ...

Polopásová vozidla zůstávala ve službách většiny armád světa do šedesátých let, přičemž ve většině případů docházelo k využívání strojů vyvíjených/vyrobených již za dob války. S technickým pokrokem ale docházelo k jejich postupnému vyřazování a armády spoléhaly buď na čistě pásová, nebo čistě kolová vozidla. Rychlou přepravu do nedostupných míst navíc nově obstarávalo i letectvo s vrtulníky.

Jednou z výjimek byl Izrael, který si držel polopásová vozidla ve vybavení armády dokonce i v novém tisíciletí. Nedocházelo ovšem k jejich nasazení v boji, ale spíše k přepravě materiálu a vybavení. Některé zachovalé kousky pak našly využití i v civilním sektoru, zejména v místech, kde bylo potřeba zajistit dobrou prostupnost terénem. Dnes jde ale spíše o raritu.

Nejlepší z obou světů?

O vzkříšení polopásových vozidel se však během sedmdesátých a osmdesátých let pokusila britská společnost Laird, která vsadila na populární techniku. Základem přestavby se totiž stal Land Rover S3, známý také jako Stage One, na jehož záď ale společnost naroubovala podvozek převzatý z lehkého tanku Alvis FV101 Scorpion. V obou případech se jednalo o úspěšný britský exportní artikl, což zaručovalo dobrou dostupnost dílů i ve světě.

Vezměme to ale trochu detailněji. Britská společnost Laird měla opravdu bohatou historii, která sahala dokonce až do roku 1824, kdy ji založil John Laird. Během následujících desetiletí se věnovala stavbě lodí, odvětví hromadné dopravy a nechyběly ani zakázky pro bezpečnostní/armádní sektor. V roce 2018 však britskou společnost koupila americká společnost Advent International.

Projekt Laird Centaur se však začal rodit v druhé polovině sedmdesátých let. Jméno Centaur, tedy kentaur, odkazovalo na řeckou mytologii, ve které byl kentaur popisován jako napůl kůň a napůl člověk. Tyto bytosti byly často vnímány jako symbol mužnosti, statečnosti a síly.

V případě polopásu Centaur využila společnost Laird příď z modelu Land Rover Defender, pod jehož kapotou byl benzínový 3,5litrový motor Rover V8. Podle webu Tanks Encyclopedia měl nabízet výkon až 115 kW, který putoval přes uzavíratelný diferenciál a čtyřstupňovou manuální převodovku s přiřaditelnou redukcí na přední i zadní nápravu. Zadní náprava pak měla mít ještě speciální brzdy, umožňující přibrzdění jednotlivých pásů a zlepšení ovladatelnosti, jejich výkon však zřejmě nebyl vždy zcela dostačující a například při plném vytočení kol na štěrku měl vůz tendenci příliš nezatáčet.

Kabina klasického Land Roveru Defender se od A-sloupku rozšiřovala a postupně přecházela v nákladový prostor, který stál na pásovém podvozku již zmiňovaného tanku Scorpion. Podvozek byl zkrácen z pěti pojezdových kol na tři, přičemž samotná kola byla zřejmě menší. Podobně jako u tanku však podvozek dostal odpružení kol torzními tyčemi, hydraulický systém napínání pásů a samotné pásy byly pogumované, což mělo zajišťovat jejich delší životnost, tišší jízdu a menší poškození silnic.

Vůz měl měřit okolo 5,62 metru na délku a dvou metrů na šířku. Není to sice málo, stále to však mělo umožňovat jeho přepravu dopravními letadly. Zadní nákladový prostor měl být dlouhý celkem 3,28 metru a široký 1,78 metru. Prostor mezi pásy, respektive využitelná plocha podlahy, však měla mít rozměry cca 2,6 metru na délku a kolem 1,05 metru na šířku. Nosnost se měla pohybovat okolo tří tun.

Video se připravuje ...

Díky pásům měl vůz výbornou prostupnost terénem, současně se však měl i celkem dobře řídit. Jeho maximální rychlost přitom měla dosahovat až 80 km/h, což na podobný typ stroje nebylo vůbec marné. Díky nádrži na 200 litrů paliva se měl dojezd pohybovat okolo 700 kilometrů – ale na silnici. Podle některých zdrojů měla jízda připomínat klasický Defender, navzdory zadním pásům. Podle jiných výpovědí však polopásová koncepce poměrně hlučná a bohatá na různé vibrace, které dávaly zabrat posádce i technice.

Široké možnosti uplatnění

Společnost Laird vytvořila brožuru, kde počítala s širokými možnostmi uplatnění vozu. Centaur mohl sloužit k přepravě jednotek, materiálu, jako tahač pro dělostřelecká družstva, mohl nést kabinu pro zdravotníky a počítalo se také s bojovými verzemi. Kromě kabiny vybavené kulomety se počítalo s instalací 20mm protiletadlového kanonu, protitankových řízených střel, 120mm bezzákluzového děla, atd.

Lze však objevit také fotku, kde je na ložné ploše Centauru naložen zřejmě odlehčený výsadkářský Defender s krátkým rozvorem. Ani to však evidentně nebyl pro Centauru problém. Posádka měla být chráněna před minami pancéřovanou podlahou a ochrany se měla dočkat i nádrž. Navíc se plánoval i vývoj pancéřované nástavby. Společnost zkrátka počítala s opravdu širokými možnostmi uplatnění, realizace se však dočkalo jen pár projektů.

Celkem mělo být mezi rokem 1978 (první předprodukční prototyp) a rokem 1983 (poslední kus) vyrobeno sedm prototypů. Šest mělo příď již zmiňovaného Land Roveru Defender Stage One, jeden byl postaven na modernějším základu Defenderu 110 s vinutými pružinami vpředu. První tři kusy měly pravostranné řízení, zbylé čtyři levostranné. Důvodem mělo být jejich určení pro testování zahraničními zákazníky v různých koutech světa. Především Africe a na Středním Východu.

Vůbec první vyrobený prototyp však měl být testován přímo výrobcem v mrazivých oblastech Norska i extrémně horkých oblastech Libye. Druhý prototyp měl být testován zákazníky v Nigérii a Keni, zatímco třetí kousek byl vybaven komunikační technologií a testová zřejmě britskou armádou. Čtvrtý vůz byl odeslán na testování do Ománu, kde také nakonec zůstal v tamním muzeu.

Pátý vůz byl rovněž testován britskou armádou a na jeho korbě se objevilo zařízení pro pokládání min, které posléze vystřídal 20mm kanon. Šestý kousek byl odeslán na testování do Iráku, kde byl v únoru 2005 objeven americkou armádou. Britská armáda si ho poté vyzvedla, odvezla do Velké Británie a zrenovovala. Sedmý prototyp, jako jediný vyhotoven v pískové barvě, podle všeho zůstal na testování ve Velké Británii.

Podle informací tanks-encyclopedia.com je dnes většina vozů v muzeích či sbírkách, případně v rukou soukromých sběratelů. Po sedmém prototypu výroba skončila, přičemž důvod byl jednoduchý – nepovedlo se zajistit dostatek zákazníků.

Jak už je zmíněno v úvodu, armády postupně koncepci polopásových vozidel opouštěly, přičemž izraelská armáda zůstávala výjimkou. Ostatní armády preferoval buď čistě pásová vozidla, kolová vozidla nebo rychlou přepravu jednotek vzduchem. Když si vozidlo neobjednala ani britská armáda, ostatní světoví zájemci zřejmě nechtěli riskovat, že si vůz objednají jako první a možná i jediní. Cena byla navíc poměrně vysoká, stejně jako provozní náklady.

Koncepce polopásových vozidel se zkrátka ukázala být mrtvou a projekt Centaur byl víceméně již od začátku odsouzen k neúspěchu. Mezi fanoušky či sběrateli vozů Land Rover však bude mít Centaur jistě své unikátní místo. Navzdory různým terénním úpravám byste totiž asi jen těžko hledali kolový Defender, který by nabídl podobnou prostupnost terénem, nosnost a zřejmě i celkovou univerzálnost. Minimálně v armádním prostředí.

Ondřej Mára
Diskuze (2)

Doporučujeme

27. 3. 2023 11:21
Re: Článok celkom v pohode,
Že by ten podvozek?

"...na jehož záď ale společnost naroubovala podvozek převzatý z lehkého tanku Alvis FV101 Scorpion."
Avatar - wakantanka
27. 3. 2023 10:52
Článok celkom v pohode,
ale čo má tento polopás spoločné s tankom?