Lesk a bída českých dálnic

Výsledek zimy: tisíce výtluků. Jakmile prodělají cesty nutný jarní úklid, nastává fáze zahlazení děr, oprava nejhorších úseků a pokládání nového asfaltu. V letních měsících strávíme desítky minut v kolonách, abychom si následující rok, dva nebo tři vychutnávali hladký asfalt a další léto stáli ve stejných kolonách. Z nepochopitelného důvodu totiž nová cesta připomíná za dva nebo tři roky hezky zralý ementál.

Proč má nová česká vozovka doslova jepičí život umí vysvětlit stavební společnosti, nebo úředníci, kteří na stavbu dohlížejí. Vlastně neumí. Není divu, když samotný ministr dopravy nedokázal v nedávném rozhovoru pro Svět motorů objasnit, proč se dálnice staví hlemýždím tempem a místo rázného plánu, jak tento stav změnit, raději vysvětloval, proč to nejde. V tomto textu se chci věnovat právě dálnicím, neboť hrají v celé infrastruktuře důležitou roli.

Na dálnice se nahlíží různě. Ekonomové „cestu cest“ oslavují, protože výrazně pomáhá rozvoji regionu, jenž protíná. Politické strany zneužívají dálnice ve svých předvolebních patosech a lákají na lepší dopravní obslužnost toho či onoho kraje nové voliče. Po nových dálnicích volají podnikatelé, jejichž společnost sídlí v kraji bez dálnic i široké zástupy řidičů, kteří se zkrátka potřebuji rychle dopravit z místa A do místa B.

Na straně pozitiv stojí i vyšší bezpečnost daná absencí křižovatek, semaforů, přechodů a železničních přejezdů a více méně konstantní rychlostí provozu (pokud se zrovna polovina dálnice neopravuje). Proti dálnici brojí ekologové, kteří připomínají, že nesmazatelně poznamená krajinu, zamořuje okolí prachem, obtěžuje hlukem a zvýšenou koncentrací výfukových plynů a navíc narušuje volný pohyb osob i zvěře.

Aktuální plán výstavby

Ačkoliv se může zdát, že výstavba nových dálnic zůstala na mrtvém bodě, není to pravda. Přes všechny překážky stavaři pokračují v práci, plán výstavby do roku 2010 se podařilo doposud splnit na více než 50 procent. V současné době se pracuje na několika úsecích, po jejichž dokončení protne Českou republiku souvislá dálniční síť, jež umožní rychlejší cestování z jednoho konce země na druhý a napojí se na evropskou síť dálnic a rychlostních silnic.

Například dálnice D1 mine Kroměříž a pomocí rychlostní silnice propojí Česko se Slovenskem. Dálnice D3 zase naváže na rakouskou dálniční síť. Zato osud dálnice D3 je stále nejistý a hrozí, že zůstane nadlouho čárou v mapě. V provozu je nyní asi 550 km dálnic, na dobudování čeká dalších 500 km, které budou stát několik set miliard korun. Pokud bude plán výstavby dodržen, vyrovná se Česká republika hustotou dálniční sítě například Velké Británii.

Zásadní otázka zní: V jaké fázi se nacházejí stavební práce na jednotlivých dálničních úsecích? Kde se práce zastavily a kde se naopak pilně pracuje? Kdy budou jednotlivé úseky dokončeny? Odpovědi na tyto otázky jsme v materiálech Ředitelství silnic a dálnic České republiky.

D1: Praha-Brno-Lipník

Podle původních (federativních) plánů měla dálnice D1 vést na Slovensko a končit na hraničním přechodu Starý Hrozenkov, toto rozhodnutí však bylo v roce 1996 změněno. Podle nového plánu bude D1 končit u Lipníka n.B., kde se napojí na budoucí dálnici D47. Na slovenskou hranici povede rychlostní silnice R49, která se z dálnice D1 odpojí u Hulína. Nová stavba dálnice D1 od Vyškova přes Kroměříž byla zahájena v roce 2001 a uvedení do provozu proběhne postupně od roku 2005. Poslední úsek má být otevřen v roce 2010.

• Vyškov – Mořice, délka 16,2 km, zahájeno v prosinci 2001, dokončení říjen 2005
• Mořice – Kojetín, 1. etapa, délka 1,5 km, zahájeno v říjnu 2004, dokončení říjen 2005
• Mořice – Kojetín, 2. etapa, délka 6,5 km, plánované zahájení výstavby říjen 2005, zprovoznění prosinec 2008
• Kojetín – Kroměříž západ, délka 4,0 km, plánovaní zahájení výstavby říjen 2005, zprovoznění prosinec 2008
• Kroměříž západ – Kroměříž východ, délka 3,0 km, zahájení výstavby listopad 2004, zprovoznění prosinec 2007
• Kroměříž východ – Říkovice, délka 11,3 km, zahájení výstavby duben 2005, zprovoznění říjen 2008

D3: Praha-České Budějovice-Rakousko

Dálnice D3 (a na ní navazující rychlostní silnice R3) propojí Prahu oblast jihu Čech, napojí oblast Tábora a Českých Budějovic na republikovou síť dálnic a rychlostních silnic a ve směru na jih na silniční a dálniční síť Rakouska přes hraniční přechod Dolní Dvořiště díky návaznosti rakouské vysokokapacitní komunikace S10, která povede do Unterweitersdorfu, kde začíná dálnice A7 (ta se v Linci napojuje na A1). Navržená trasa D3 (i D8) leží na hlavním mezinárodním silničním tahu E 55, který vede ze Skandinávie do Řecka.

Na rozdíl od ostatních dálničních úseků není v současnosti možné s určitostí stanovit přesné parametry D3, protože nejsou pevně stanoveny. Zahájení výstavby brzdí nevyřešený model financování (předběžně se počítá s modelem PPP, tedy společným financováním státu a soukromého sektoru), ale také neschválené územní plány vyšších územněsprávních celků Pražský region a Benešovsko, kde by měla být dálnice D3 zakotvena.

Pokud se územní plány neschválí ani v roce 2005, zůstane dálnice D3 v uvedených úsecích možná pouhou "čárou v mapě". Další komplikací na cestě za novým dálničním úsekem budou pravděpodobně i majetkoprávní problémy. Jelikož Ministerstvo dopravy nepovažuje D3 za prioritní, počítá se s dostavbou v roce 2013 a možná ještě později.

• Mezno – Chotoviny, délka 6,8 km, zahájení stavby 2004, zprovoznění úseku 2007
• Chotoviny – Tábor, délka 8,25 km, zahájení stavby únor 2002, zprovoznění úseku říjen 2004 (Chotoviny - Čekanice), most Čekanice listopad 2004, rekonstrukce obchvatu Tábora do roku 2006
• Tábor – Soběslav, délka 16,02 km, zahájení 2005, zprovoznění úseku 2009
• Soběslav – Bošilec, délka 13,87 km, zahájení 2005, zprovoznění úseku 2010

D5: Praha-Plzeň-Německo

Dálnice D5 spojuje Prahu s Německem, kde navazuje (Rozvadov/Waidhaus) na dálnici A6. Tato dálnice protíná celé Německo a vede dále do Francie. V současné době není A6 v blízkosti našich hranic zcela dokončená, nicméně práce pokračují rychlým tempem. Na dálnici A6 navazují dálnice A93 a A3.

• Černice – Útušice, délka 3,5 km, zahájení výstavby 2003, zprovoznění 2006 (tato stavba zahrnuje i 380 m dlouhý tunel Valík)

D8: Praha-Lovosice-Německo

Dálnice D8 bude spojovat Prahu s Německem, nyní končí v Lovosicích. K úplnému zprovoznění dálnice chybí dva úseky. První vede přes CHKO České Středohoří a druhý od Ústí n.L. k státním hranicím. Zprovoznění úseku z Ústní nad Labem se plánuje v roce 2006, úsek přes CHKO má být zprovozněn o rok později . Na hranicích s Německem je plánovaná návaznost na německou dálnici A17, která je ve stavbě současně s D8. V nejbližším okolí pak bude z A17 návaznost na dálnice A4, A13 a A14.

• Lovosice – Řehlovice, délka 16,4 km, zahájení 2004, zprovoznění úseku 2007
• Trmice – státní hranice, délka 23,4 km, zahájení 2003, zprovoznění úseku 2006

D11: Praha-Polsko

Dálnice D11 vedla v roce 1985 do Sadské a v roce 1990 byl otevřen úsek do Poděbrad. Dnešní délka dálnice je tedy stejná jako v roce 1990. D11 čeká na dostavbu 112 km do Polska. Od Poděbrad povede dálnice kolem Chlumce n.C. do Hradce Králové, kde bude vybudován dálniční křižovatka Sedlice R35-D11 (R35 směr Olomouc). Součástí stavby bude i výstavba čtyř kilometrů rychlostní silnice R35 směrem na jihovýchod až k silnici I/37 kvůli propojení D11 a Pardubic. Dál povede D11 přes Jaroměř a Trutnov na polské hranice, kde se napojí na plánovanou polskou dálnici A3. Podle polských plánů bude dálnice A3 křižovat všechny polské dálnice v ose východ-západ, tudíž bude pro český tranzit do Polska napojení D11-A3 klíčové.

• Libice nad Cidlinou – Dobšice, délka 9,7 km, zahájení 2004, zprovoznění 2005 v polovičním profilu, 2006 v celém profilu
• Dobšice – Chýšť, délka 16,3 km, zahájení 2004, zprovoznění 2005 v polovičním profilu, 2006 v celém profilu
• Chýšť – Osičky, délka 10,9 km, zahájení červenec 2004, zprovoznění říjen 2007
• Osičky – Hradec Králové, délka 11,9 km, zahájení listopad 2004, zprovoznění říjen 2007

D47: Lipník-Ostrava-Polsko

Dálnice D47 je součástí větve VI.B multimodálního koridoru v trase Katovice - Bohumín - Ostrava - Brno - Vídeň. V Brně je tento koridor propojen s IV. multimodálním koridorem ve směru Norimberk/Drážďany - Praha - Brno - Bratislava - Budapešť - Sofie – Istanbul. Ve směru na Katovice a Varšavu má dálnice pokračování v polské dálnici A1. Propojení D47 a A1 ukládá mezivládní dohoda z května 2002. Vyplývá z ní, že obě dálnice budou propojeny mezi obcemi Věřňovice a Gorzyczki a bude vyvinuta snaha, aby propojení dálnic bylo dokončeno do roku 2008.

Vnitrostátní význam dálnice D 47 spočívá především ve zpřístupnění ostravsko-karvinského regionu, očekává se výraznější ekonomické oživení a zlepšení dostupnosti regionu. Dálnice je technicky náročnou stavbou a to ji bohužel značně prodražuje. Projekt více než 80 km dlouhé dálnice obsahuje 155 objektů, z toho 14 velkých mostů 14 mimoúrovňových křižovatek, jeden ražený tunel (1,08 km dlouhý). 13% délky trasy tvoří mosty a estakády. Je počítáno s odpočívkami u Suchdola nad Odrou a u Antošovic a také se budou stavět 2 střediska správy a údržby dálnice (SSÚD) v Mankovicích a v Ostravě.

S dálnicí bude spojeno pět rozvojových komplexů, zahrnujících obchodní centra, čerpací stanice, logistická centra a služby. Kromě své důležitosti pro rozvoj ostravského regionu se dálnice D47 dostala do řečí i z jiného důvodu. V červnu 2002 totiž získala zakázku na výstavbu dálnice izraelská firma Housing& Construction Holding (H&C). Vůbec poprvé měla být česká dálnice postavena formou B.O.T. (Built, Operate, Transfer - čili postav, provozuj, předej), kdy dálnici postaví a nějakou dobu provozuje soukromá firma, za což inkasuje od státu peníze.

Společnost H&C měla dálnici za 125 miliard (samotná stavba měla stát 49,8 miliard Kč) postavit do roku 2009, 25 let ji provozovat a během této doby ji ještě nejméně dvakrát opravit. Stát měl podle smlouvy stavbu do roku 2032 splácet formou tzv. stínového mýtného. S nástupem nové vlády přišla i nová strategie ministra dopravy a přezkoumání smlouvy. Na základě nejasností a vysoké ceny se rozhodla vláda v březnu 2003 od smlouvy s izraelským konsorciem odstoupit a vyplatila mu odškodné za vypovězený kontrakt.

V květnu 2003 byl schválen věcný a časový harmonogram přípravy a výstavby D47. Dálnice bude podle tohoto harmonogramu hotova už v roce 2008. Také cena je pro stát nyní přijatelnější. Místo předchozích 125 mld. by dnes měla stát 80 až 85 miliard Kč. Financovat stavbu bude stát pomocí vládních dluhopisů (až 47,6 mld.), úvěru od Evropské investiční banky (v současné době v řešení) a z Fondu národního majetku. Vlastní stavba dálnice D47 by podle nového projektu měla stát 38,1 mld. Kč. Pokud bude rozpočet dodržen, ušetří se jen na výstavbě 11 mld.

• Lipník nad Bečvou – Bělotín, délka 15,387 km, zahájení prosinec 2004, zprovoznění listopad 2008
• Bělotín – Hladké Životice, délka 18,097 km, zahájení srpen 2005, zprovoznění listopad 2008
• Hladké Životice – Bílovec, délka 11,682 km, zahájení srpen 2005, zprovoznění listopad 2008
• Bílovec – Ostrava, Rudná, délka 11,677 km, zahájení červen 2004, zprovoznění listopad 2008
• Ostrava, Rudná – Hrušov, 1. stavba, zahájení únor 2001, zprovoznění červen 2004
• Ostrava, Rudná – Hrušov, 2. stavba, délka 8,54 km, zahájení květen 2002, zprovoznění srpen 2008
• Hrušov – Bohumín, 1. stavba, délka 4,46 km, zahájení duben 2004, zprovoznění září 2007
• Hrušov – Bohumín, 2. stavba, délka 4,2 km, zahájení srpen 2004, zprovoznění srpen 2008
• Bohumín – státní hranice, délka 6,113 km, zahájení srpen 2005, zprovoznění listopad 2008

Na jednom z obrázků máte možnost vidět „vytížení“ silnic a dálnic v ČR, pomocí zřetelné grafiky.

Zdroj: www.rsd.cz, www.ceskedalnice.cz