Letní test FSD v Belgii ukázal problémy s dodržováním rychlostního limitu
Čtěte Auto.cz v Googlu přednostně
Nastavte si Auto.cz jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Tesla FSD už lze za stanovených podmínek používat také v Česku. Belgická nezisková organizace Johanna.be však nyní zveřejnila výsledky letního testu, v němž systém opakovaně nedodržoval nízké rychlostní limity a někdy řidiči ukazoval jiný limit, než jaký předtím sám rozpoznal.
Třídenní zkouška proběhla v červenci na jednom novém Modelu 3. Testovací tým ujel přibližně čtyři sta kilometrů a systematickou část zaměřil mimo jiné na 29 úseků s limitem 30 km/h v Bruselském regionu. Některými místy projel opakovaně, takže celkem vzniklo 59 průjezdů; výsledky ale studie vyhodnocuje po jednotlivých úsecích.
FSD překročilo třicítku na 16 z 29 míst, tedy v 55 procentech případů. Johanna.be přitom jako „úsekovou rychlost“ sleduje nejvyšší rychlost, kterou systém v daném úseku dosáhl. Průměr těchto hodnot na úsecích, kde FSD limit překročilo, činil 44 km/h. U jasně označených třicítkových zón za volného provozu se překročení objevilo v 59 procentech případů a průměrná zaznamenaná maximální rychlost se blížila 46 km/h.
Technicky zajímavější je, že problém nebyl vždy v samotném rozpoznání značky. Podle záznamů se na displeji Tesly v řadě případů krátce objevila třicítka jako limit, který systém právě přečetl ze značky. Následně však vůz řidiči jako „platný zobrazený limit“ často ukazoval 50 km/h a podle této vyšší hodnoty také volil rychlost. Studie uvádí, že nesprávná informace o platném limitu se objevila přibližně na devadesáti procentech testovaných třicítkových úseků.
Testovací Model 3 používal software 2026.21.100 a FSD ve verzi v14.2.2.6. Režim byl nastaven na Standard, funkce Speed Offset na nula procent a Contextual Max Speed byla vypnutá. Vyšší rychlost tedy nebyla výsledkem toho, že by testující řidič systému předem dovolil jezdit nad rozpoznaným limitem. Testovalo se za sucha.
Problém nebyl jen ve třicítkách
Johanna.be prověřovala také belgické obytné zóny s limitem 20 km/h. Z dvanácti zkoušených míst FSD limit překročilo v pěti, tedy ve 42 procentech případů. Průměr zaznamenaných maximálních rychlostí při překročení činil přibližně 26 km/h a ve dvou třetinách těchto lokalit systém podle studie zobrazoval vyšší limit, nejčastěji 30 nebo 50 km/h.
Další slabé místo se objevilo v cyklistických ulicích. Na žádné ze šesti testovaných ulic FSD podle organizace správně neukazovalo platný limit 30 km/h. V několika situacích se navíc pokusilo předjet cyklisty, přestože belgická pravidla takový manévr v cyklistické ulici zakazují. Některé pokusy musel dohlížející řidič přerušit.
Studie ale nezaznamenala jen problematické chování. Auto se podle autorů vůči chodcům a cyklistům obecně chovalo opatrně a ohleduplně, často jim aktivně dávalo přednost. Právě tato kombinace je podstatná: systém může v jedné situaci reagovat velmi konzervativně, a současně chybovat v interpretaci místních pravidel nebo rychlostního režimu.
Rychlost byla jednou z českých výhrad
Belgická zjištění jsou zajímavá i kvůli čerstvému rozhodnutí České republiky. Ministerstvo dopravy ještě na konci června uvádělo dodržování rychlostních limitů mezi body, které je nutné při evropském schvalování vyjasnit. Upozorňovalo mimo jiné na funkci, která může při „nízké důvěře v rozpoznaný limit“ přizpůsobit maximální rychlost okolnímu provozu, a zdůrazňovalo složitější podmínky mimo dálnice, kde se více liší místní značení, infrastruktura i pravidla.
Česko však nedávno nizozemské prozatímní schválení FSD Supervised uznalo. Nejde tedy o vlastní českou homologaci: základem je rozhodnutí nizozemského úřadu RDW. Ministerstvo uvedlo, že během několika měsíců získalo další technické podklady a provozní zkušenosti a že mezi posuzovanými tématy byly právě rychlostní limity, interpretace dopravního značení, různé provozní situace a kontrola řidiče nad vozem.
Belgický report tedy vznikl dříve než české rozhodnutí. Auto se testovalo už v červenci, samotná studie je datována začátkem září a Johanna.be ji poté předala nizozemskému RDW i vlámským úřadům. Z dostupných podkladů ale nelze dovodit, zda ji české ministerstvo před svým rozhodnutím znalo nebo ji mělo k dispozici.
Tesla pracuje s podstatně větším souborem dat
Tesla na začátku září zveřejnila vlastní evropská bezpečnostní data založená podle automobilky na více než sto milionech kilometrů jízdy v pěti zemích. Tvrdí, že vozy s aktivním FSD zaznamenaly 4,1krát méně kolizí než Tesly řízené manuálně. Automobilka také uvádí, že FSD se v Evropě nesnaží jezdit nepřiměřeně rychle a rychlost přizpůsobuje okolnímu provozu.
Jde ovšem o jiný typ dat a jinou metodiku než u belgického testu. Johanna.be cíleně zkoušela jeden vůz v omezeném souboru nízkorychlostních městských situací, zatímco Tesla vyhodnocuje rozsáhlá provozní data. Reuters už dříve citoval odborníky, kteří upozorňovali na problematickou srovnatelnost některých bezpečnostních statistik Tesly. K aktuální belgické studii se Tesla ani RDW podle Reuters nevyjádřily.
Johanna.be požádala belgické úřady a RDW o nové posouzení prozatímního schválení. Dalším krokem může být evropské rozhodnutí: hlasování na úrovni technického výboru EU by podle Reuters mohlo přijít v říjnu.
Ani české uznání prozatímního schválení nic nemění na základním postavení systému: FSD Supervised je v Evropě asistenční systém úrovně SAE 2, nikoli autonomní řízení. Řidič se musí po celou dobu věnovat provozu, kontrolovat činnost systému a být připraven okamžitě zasáhnout. Právní odpovědnost za dodržení rychlosti, předjíždění i ostatních pravidel zůstává na něm.
Zdroj: Reuters, Johanna, MD




































