Maserati oslavilo 100 let roadtripem z Číny. Mrkněte na krásnou galerii a video
Maserati poslalo kolonu svých aut na patnáctitisícikilometrovou trasu ze Šanghaje do Modeny. Pro vybranou skupinu majitelů a novinářů to byl mimořádně příjemný a pohodlný výlet, který musel utéct jako voda. Situace značky však aktuálně tak růžová není.
Trasa, která začala začátkem května v čínské Šanghaji a skončila v polovině července u historické brány továrny v italské Modeně, vedla přes deset různých zemí. Na rozdíl od klasických offroadových expedic tady nikdo neřešil kanystry s palivem na střeše nebo bahno až za ušima.
Cestu odjely standardní silniční modely z aktuální produkce: kupé GranTurismo, otevřené GranCabrio a SUV Grecale. Drsnější úseky ve střední Asii sice prověřily vzduchové podvozky a pohon všech kol, ale většinou to byla komfortní jízda.
Pohodlný výlet
Kolona se prohnala čínským vnitrozemím, minula poušť Gobi a přes horské průsmyky Kyrgyzstánu se dostala do Uzbekistánu. Zde se italské voze na chvíli potkaly s historickou architekturou Samarkandu a Buchary. Cesta dál pokračovala lodí přes Kaspické moře, přes Kavkaz v Gruzii, tureckou Kappadokii, Balkán až k jadranskému pobřeží Chorvatska. Poslední kilometry pak patřily Dolomitům a sjezdu k jezeru Garda.
Ukázalo se to například v poušti nebo na horských cestách, kde posádky v kabrioletu GranCabrio jednoduše stáhly střechu a díky systému vyhřívání krku teplým vzduchem sledovaly noční oblohu, aniž by musely mrznout v péřovkách.
Cesta skončila symbolicky tam, kde se historie značky před více než stoletím začala psát – v modenské továrně na Viale Ciro Menotti. Účastníci vyměnili kožená sedadla za prohlídku výrobních linek, kde se právě produkce modelů GranTurismo a GranCabrio plně koncentruje. Prohlédli si proces od lisování hliníku až po ruční kompletaci interiérů. Celá akce tak nakonec nebyla o technických tabulkách, ale o prosté radosti z toho, že když máte k dispozici pohodlné auto, stačí jen natankovat a vyrazit klidně přes půl zeměkoule.
Ve složitém období
Za kulisami této idylické oslavy stoletého jubilea se však skrývá mnohem drsnější realita. Maserati se nachází v hluboké krizi identity. V loňském roce značka celosvětově prodala pouhých 7900 vozů, což je drsný pád na historické dno. Maserati, které mělo ještě nedávno ambice oslovit širší publikum, dnes vyrábí téměř o polovinu méně aut než jeho soused Ferrari.
Průměrná cena Maserati se kvůli závislosti na levnějším SUV Grecale pohybuje odhadem kolem 2,8 milionu korun, průměrné Ferrari odjíždí ze salonu s individuální výbavou za zhruba 10 milionů. Maranello navíc na jednom jediném autě vydělá v čistém zisku dvakrát víc, než za kolik se průměrné Maserati vůbec prodává. Pod křídly koncernu Stellantis totiž trojzubec doplatil na dřívější snahu o masovější objemy a sdílenou techniku s levnějšími sourozenci, což fatálně rozředilo jeho výjimečnost.
Supersport MC Pura (v podstatě faceliftovaná verze původního modelu MC20, který se vyrábí už od roku 2020) a jeho otevřená varianta MC Pura Cielo představují pro Maserati pokus o vykoupení a návrat k tomu, co kdysi dělalo značku výjimečnou. Na rozdíl od masovějších koncernových modelů se tato vlajková loď nevyrábí na běžné montážní lince, ale v historické továrně na Viale Ciro Menotti v Modeně, která byla kompletně přestavěna na moderní řemeslný ateliér. Ten loni opustilo jen zhruba šest set těchto výjimečných, na zakázku stavěných exemplářů.
Do stejného historického areálu, avšak na vlastní specializované linky, se navíc plně vrátila i produkce klasického dua GranTurismo a otevřeného GranCabrio. V dnešní době, kdy se automobilový svět až nezdravě digitalizuje, tlumí a unifikuje, působí tyto mechanické stroje jako poctivé zjevení.
Zdroje: Maserati, Stellantis
