TEST Mazda 6 - první jízdní dojmy
Novinářskou prezentaci tohoto vozu pojala Mazda trochu netradičně: Zatímco první den sloužily testovací vozy hlavně k přesunům mezi jednotlivými stanovišti, praktické testovací jízdy zabraly celé následující dopoledne.
Proč o tom píšu? Bylo to totiž poprvé, co jsme na oficiální prezentaci mohli auta skutečně využít a sledovat je v běžném provozu. I když se naše poznatky ve výsledu nelišily od dojmů z ostrých testovacích jízd, přece jen je taková zkušenost zajímavá.
Ale k věci. První představení Mazdy6 jsme vám přinesli zde, navíc už teď můžeme prozradit, že o tomto voze chystáme zvláštní přílohu. Nebudu tedy unavovat technickými údaji a soustředím se na zkušenosti s jedním z prvních kusů, které do ČR dorazily.
První dojem je velmi silný. Už na fotografiích zaujmou velkoryse dimenzované přední a zadní sdružené světlomety, ale skutečný vzhled „úzkých očí“ je ještě lepší. Zatímco vzadu upoutají spíše netradiční předěly mezi světelnými plochami, přední čtyřžárovková baterie s průhledným krytem je dominujícím prvkem celého designu. Více sportu, dravosti a jasnější prolnutí evropského a asijského vkusu – tohle se tedy Mazdě povedlo. Profil vozu je oproti výrazné přídi spíše nenápadný. Sympaticky působí optické „přikrčení“ auta s vyšší, ale nijak masivní zádí.
Interiér působí přesně tak důvěryhodně jako na fotografiích. Plasty mají už napohled lepší kvalitu, vše dokonale lícuje a stříbrná středová konzole jakoby sem patřila odjakživa. Trochu překvapivá je přítomnost rádia bez přehrávače CD či kazet. Pohledem do ceníku ale zjišťujeme, že jde o modulární systém, kde lze příslušné „zásuvky“ za rozumný peníz dokoupit. Rádio se čtyřmi reproduktory je už v základní výbavě.
Sedadla i opěradla jsou přijatelným kompromisem mezi sportovní skořepinou a pohodlnou lenoškou. Záda na nich nebolí a v prudkých zatáčkách udrží tělo také. I cestující vzadu mají místa vcelku dostatek, a to dokonce i nad hlavou.
Zavazadlový prostor sedanu o objemu 500 litrů je velmi dobře přístupný a ani naše čtyřčlenná posádka jej nebyla schopna naplnit zavazadly až po okraj. Konstruktéři Mazdy si také připravili drobnou užitečnost: Inspirováni skládacími panenkami Karakuri, vyvinuli systém, který usnadňuje zvětšení zavazadlového prostoru. Pomocí jediného tlačítka uvnitř zavazadlového prostoru se sklopí zadní sedadla, loketní opěrky i opěrky hlavy, čímž vznikne zcela rovná plocha.
Nadprůměrný zavazadlový prostor (vítejte do Octavia-clubu!) mohl vzniknout také díky nové zadní víceprvkové nápravě typu E, na kterou má Mazda patent. V kombinaci s dvojitou lichoběžníkovou přední nápravou zajišťuje tato zadní náprava velmi dobrou stabilitu vozu, zvláště při ostřejším stylu jízdy.
Měli jsme možnost vyzkoušet všechny tři typy zážehových pohonných jednotek, se kterými Mazda 6 přichází na český trh. Dle našich dojmů už můžeme hovořit i o pořadí, byť samozřejmě subjektivním.
2.3i/122kW – dodává se pouze ve verzi Sport a pak také s kombi 4WD – to jsme ale neměli k dispozici. Na atmosféricky plněný čtyřválec výborný výkon, motor jde ochotně do otáček a nevadne až do červeného pole otáčkoměru. Jen je potřeba jej udržovat nad dvoutisícovou hranicí, do té doby se projevuje jen průměrně. Podvozek Mazdy je ještě o trochu „rychlejší“ než tento motor, takže strach z mimořádných situací není na místě.
1.8i/88kW – vysokoobrátkový motor, který v nízkém spektru otáček solidně táhne, a ve vysokém zase poskytuje příjemnou zvukovou kulisu ku sportovnějšímu svezení. Ideální pro rodinné auto, díky ochotě k vytáčení a dobře odstupňované převodovce nemá větší problémy ani s plně zatíženým vozem.
2.0i /104 kW – výkonově dostatečný, ale jde za plynem nejméně ochotně ze všech tří motorů. Pod plným zatížením se nám zdál příliš dlouhý čtvrtý převodový stupeň. Pravděpodobně bude tento motor optimem v poměru cena/výkon, ovšem sportovní radosti jsme si s ním příliš neužili.
Spotřebu jsme neměli možnost měřit.
Z praktických zkušeností s vozy můžeme vyzdvihnout o třídu stabilnější podvozek oproti předchozí verzi – auto se téměř nenaklání, stopu v zatáčkách drží až nefyzikálně dlouho a k nedotáčivosti sklony nejeví. Přes drobné výtluky se Mazda6 přenáší plavně, záleží ovšem na průměru použitých disků. Balónové pneumatiky na 15“ocelových kolech v základní verzi utlumí kdeco, naopak hliníkové sedmnáctky jsou opravdu určeny spíše na rovné cesty…
Řadicí páka se pohybuje v krátkých drahách a s vyjímkou pátého převodového stupně šlo řazení lehce a přesně. Výborná je také základní výbava vozu (klimatizace, již zmíněné základní audio, 6 airbagů…), která bude určitě výzvou zvláště německé konkurenci.
Klasický redakční test sedanu plánujeme na říjen. Přibližně v té době by se také měly dostat k prodejcům první hatchbacky a kombi a také nové turbodiesely –ale v těch se svezeme až později.