Merkur nebyl jen stavebnice! Jmenoval se tak Ford Sierra pro USA, měl však vyšší cíle
V roce 1985 se Ford pokusil nabídnout dva ryze evropské modely také v USA. Vytvořil pro ně dokonce novou značku Merkur. Kdo za tím stál a jaký byl její osud?
Zatímco pod značkou Ford se v USA prodávají plebejské modely určené širokým masám obyvatel, těm, co chtějí více prestiže a mají vyšší bonitu, jsou určeny modely vyráběné pod značkami Mercury a Lincoln. Ale co Merkur?
Za celým projektem, jehož výsledkem byly dva největší modely evropského Fordu – Sierra a Scorpio (ve Velké Británii Granada) prodávané na trhu v USA pod novou značkou Merkur, stál Bob Lutz, slavný manažer v automobilovém průmyslu. V případě Merkuru se ale příliš netrefil. Před příchodem k evropskému Fordu (Ford of Europe) měl Lutz za sebou velmi úspěšné angažmá v BMW, kde se velkou měrou podílel na vzniku první generace řady 3 (E21).
V roce 1982 evropský Ford uvedl sierru, aerodynamické dílo nahrazující poslední hranatý taunus/cortinu podle toho, zda šlo o západní Německo nebo Velkou Británii. Pod dodnes působivými aerodynamickými tvary, které byly dílem Patrika Le Quémenta, který se později proslavil designem vozů Renault (první laguna, safrane), se ukrývala stále klasická koncepce. Tedy motor uložený vpředu podélně a pohon zadní nápravy.
V roce 1985 přišlo scorpio, nástupce hranaté granady. Ve Velké Británii se však vůz stále nabízel pod tradičním jménem Granada. Scorpio záhy získalo titul Evropské auto roku 1986. Podobně jako sierra mělo klasickou koncepci a na svoji dobu velmi moderní techniku.
Merkur znamená Mercury
Nová značka Merkur vznikla v roce 1985 za účelem prodeje sierry ve specifické sportovní verzi XR4Ti a dále vrcholné verze scorpia v zámoří. Marketing tehdy velmi sázel na spojení s Německem, kde se evropské Fordy již tradičně vyvíjely a v Kolíně nad Rýnem také vyráběly. Důvod byl jasný. Velmi úspěšné BMW řady 3 přece také pocházelo z Německa. V USA byla v 80. letech, obecně vzato, auta původem ze západního Německa vnímána jako něco extra a lepší.
Merkur byl německý přepis slova Mercury, přičemž bylo rozhodnuto, že produkty nové značky pro vozy původem z Evropy bude po celých Státech nabízet asi 800 zástupců značky Lincoln-Mercury. Tedy dealerská síť oddělená od výrobků se značkou Ford. To mělo nové značce dodat potřebnou prestiž. Odkaz na Německo je patrný z dobových prospektů na vozy Merkur, kde jsou foceny s pozadím mnoha tehdy západoněmeckých měst. Podobně vyobrazené scény jsou čistě německé.
Nechtěné dítě
Rozhodnutí doslova vnutit novou značku Merkur tradičním prodejcům Lincoln-Mercury se bohužel ukázalo jako nepříliš šťastné. Ve skutečnosti šlo pro dealery americké značky o takové trochu nechtěné dítě, které ale museli přijmout. A tudíž se k němu stavěli dost vlažně.
Merkur XR4Ti stál v době uvedení na americký trh 18.000 dolarů, což nebylo zrovna málo. Odrážela to skutečnost, že celý projekt značky Merkur vyšel Ford na více než 1,2 miliardy dolarů, s tím, že přibližně 50 milionů se utratilo jen za přípravu původně evropských vozů pro americký trh. Jen tak bylo možné splnit tamní odlišné předpisy. Bohužel to také znamenalo nižší marže pro prodejce.
Merkur XR4Ti byl vlastně americkou verzí v Evropě nabízené sportovní Sierry XR4i, lidově přezdívané dvojplošník kvůli tvaru zadní části s výraznou aerodynamickou plochou. Původně vůz poháněl přeplňovaný čtyřválec o objemu 2,3 litru s rozvodem OHC, který byl v atmosférické verzi dobře známý z Evropy. Díky turbodmychadlu Garrett T03B se mohl pochlubit v čisté verzi (tedy s katalyzátorem) skvělým výkonem 175 koní při 5000/min (128 kW). Motor se pojil s pětistupňovou manuální skříní, od roku 1987 alternativně s třístupňovou samočinnou s měničem momentu.
Standardem byl posilovač řízení, které mělo proměnný převod 13,18 až 15,71 : 1 v závislosti na velikosti vytočení kol do rejdu. Tedy to, co je dnes běžné a třeba u VW nazývané progresivní řízení. Mezi plnými rejdy stačilo otočit jen 2,84krát volantem. V době, kdy byly zcela běžné čtyři otáčky volantu.
Výbava byla velmi bohatá a čítala standardně nebo na přání systém palubní kontroly vozidla (známý půdorys autíčka s dodatečnými kontrolkami), klimatizaci nebo vyhřívaná přední sedadla či střešní okno. Jak léta plynula, vůz byl stále vylepšován, a to až do roku 1989, který byl zároveň v životě značky Merkur tím posledním. Jinak řečeno, žila pouhé přibližně čtyři roky. Dle neověřených zdrojů se prodalo 42.464 kusů vozů XR4Ti, což zdaleka nebylo tak málo.
Zdroj: Jalopnik, dobové prospekty na vozy Merkur XR4Ti, Wikipedie
