Minerva JM Brabazon: Belgická bohyně se pokouší o návrat

Koncept Minerva JM Brabazon byl poprvé v podobě počítačových skic odhalen loni na počátku července. Nyní ale supersport dostává čím dál reálnější obrysy, byť reálný exemplář ještě nejezdí. Ne, produkci luxusních limuzín, které firmu proslavily hlavně v období mezi světovými válkami, obnovit alespoň prozatím nehodlá.

Zážehový agregát má být umístěn před zadní nápravou, jde o vidlicový dvanáctiválec se šedesátistupňovým sevřením, dvěma turby a přímým vstřikem. Dává podle předběžných údajů 736 kW a lze jej vytočit až do 10.000 min-1. Samozřejmě nepřišel o start-stop. K přenosu točivého momentu poslouží nakonec sedmistupňová místo dříve specifikované šestistupňové sekvenční převodovky. Pilot může volit celkem pět režimů: Economy, Normal, Sport, Race a Safe. Dva elektromotory o celkovém výkonu 147 kW najdeme vpředu a postarají se pochopitelně o tutéž nápravu, bez dalšího popisu je zmíněn ještě třetí vzadu. JM Brabazon je plug-in hybridem, jak moderní doba velí, takže lithium-polymerové baterie lze dobíjet z běžné elektrické sítě, ale také rekuperací při brzdění. Na elektřinu ujede přes 100 kilometrů.

Podvozek bude elektronicky seřiditelný, základ šasi se vyrobí z uhlíkových kompozitů, karoserie pak zkombinuje tento materiál s Kevlarem. Má nastavitelný zadní spoiler i klapky vpředu kvůli aerodynamice. První loňské informace nasvědčovaly, že by kupé bylo schopné jet až 400 km/h a v nové tiskové zprávě je Minerva Automobiles potvrdila. Hypersport zrychlí z klidu na stovku nejpozději během 2,1 s. Není divu, prázdný má vážit jen 1200 kg.

Výbavy budou nakonec dvě: Excellence a Royal, takže odkaz na minulost zůstal zachován alespoň u nich. Royal dostane přístrojovou desku z karbonu, platiny a zlata, oba kovy jsou samozřejmě pravé. Nebude chybět ani neméně luxusní zavazadlo s objemem 30 l, které lze umístit za přední seřiditelná sedadla. Excellence je navzdory názvu laděna více na sport, místo tašky klient najde na tomtéž místě kombinézy, helmy, nehořlavé spodní prádlo, rukavice a závodní boty. Pochopitelně vše na míru. Výrobce sice uvolnil novou sadu fotek, ale je zřejmé, že jde stále jen o počítačovou práci designéra. Snad se funkčního prototypu dočkáme již brzy, práce jedou dál, peníze tedy zatím na bankovních účtech jsou.

Belgičan Sylvain de Jong založil původní společnost pojmenovanou podle římské bohyně moudrosti a řemesel už 15. října 1897. Měl zkušenosti s žurnalistikou a výborně jezdil na kole. Možná se usmíváte, to však neuměl tehdy ovládat každý. Právě velocipedy začal ve své továrně vyrábět, od nich byl už jen krok ke kolům motorovým. Malý dvoumístný vozík s výkonem 3,7 kW (5 koní) přišel na řadu v roce 1902. Záhy ale Minerva Motors SA přešla na luxusní automobily. Jedním z jeho zaměstnanců byl i jakýsi Charles Stewart Rolls. De Jong totiž kromě centrály v Antverpách zřídil filiálku v rovněž v Londýně. Pracovali u něj ale třeba David Citroën, bratranec Andrého, pozdější slavný letecký konstruktér Frederick Koolhoven a absolutní světový automobilový rekordman Kennelm Lee Guinness.

Zajímavou postavou v historii značky je i lord John Moore-Brabazon of Tara, podle kterého získal nový vůz své jméno. Šlechtic a letecký pionýr získal pilotní licenci jako první Brit vůbec, ještě před Rollsem, který naopak jako první občan Spojeného království při letecké havárii zahynul. Jenže, oba se znali už od studentských let pozdějšího barona a Rolls spolu s Davidem Citroënem doporučil Brabazona de Jongovi jako továrního jezdce pro British Tourist Trophy 1905 na ostrově Man (méně slavná automobilová je ve skutečnosti starší než ta motocyklová)!

Minervy se prodávaly po celém světě včetně Afriky i Austrálie. Dokonce i v Československu. Mezi léty 1910-1930 je poháněly výhradně šoupátkové, tedy bezventilové motory Knight, na které měla firma jako jedna z mála licenci (kromě německého Daimleru a kupříkladu i liberecké RAF, tu pak převzala spolu s právy mladoboleslavská Laurin & Klement). Vynikaly hlavně tichostí. Nikdy nešlo o levná auta, kupovali si je státníci i vysoce postavení politici, bohatí průmyslníci a slavní herci. Konkurence? Té bylo dost, ovšem některé modely měla Minerva dražší než Rolls-Royce... Samozřejmě že i vozy tehdejšího největšího belgického výrobce oblékaly významné karosárny. Dnes mají v malé zemi své závody výhradně zahraniční koncerny...

Produkci vlastních automobilů Minerva ukončily finanční potíže a druhá světová válka, po ní se už jen montovaly britské Standardy a terénní Land Rovery. Brány továrny se definitivně uzavřely v roce 1956 s celkovým účtem 50 tisíc aut za takřka šest desítek let existence. Společnost jako taková byla zlikvidována o dva roky později.