Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Nissan Boga (1989): Do města v pohodlí

Aleš Dragoun
Diskuze (1)
Sedan, do kterého se vejde pět dospělých, přitom je vlastně mini. S digitálními budíky, dotykovým otevíráním dveří a klimatizaci i audiem poháněnými sluneční energií. Budoucnost? Kdepak...

Na konci 80. let prožívalo Japonsko ekonomický boom a tamní výrobci automobilů se předháněli na podzimních autosalonech v Tokiu, který z nich představí odvážnější koncept. Nebo takový, který skutečně nahlédne do budoucnosti. Utráceli za ně miliony dolarů jen proto, aby ukázali, jak jsou technicky vyspělí, protože bylo jasné, že se do produkce nikdy nedostanou. Zlaté časy! Stranou nezůstal ani ten, jenž nese symbol země, vycházející slunce ve svém emblému: Nissan.

Boga byla asi nejzásadnější z pětice studií , které prezentoval na výstavě v metropoli země v roce 1989. A rychle se na ni zapomnělo, což je určitě škoda. Její jméno pocházelo z původem francouzského slova „vogue“. Styl jí určitě nechyběl, i když vypadala trochu jako jezevčík. Měla velmi krátkou a skloněnou příď, přitom se do ní vešel benzinový čtyřválec. Ten disponoval tříventilovou technikou, objemem 1497 cm3 a největším výkonem více než slušných 72 kW (98 k) v 6000 otáčkách. Točivý moment vrcholil hodnotou 129 N.m/4400 min-1.

Bublina s hrbem

Kabina vynikala vzhledem k celkovým proporcím svou značnou délkou a připomínala bublinu. Rozdvojená přední boční okna se stahovací dolní polovinou byla oblíbenou kratochvílí japonských automobilek v té době, Subaru je dokonce dovedlo v případě kupé SVX do série. Čtyřdveřové městské auto od Nissanu bylo sedanem, o čemž svědčila krátká a vysoká stupňovitá záď. Spíše takový hrb, koncová světla našla své místo v jednolitém pásu na jeho vrcholu. Prosvítal i pod logem výrobce.

Veskrze zajímavou vnější podobu tak trochu prozrazovaly základní vnější rozměry. Boga totiž měřila na délku pouze 3,72 m, zato do šířky měla 1,76 m, ale nad asfalt čněla zase jen 1,33 m. Kontrast představoval královský rozvor 2,6 m. Pro srovnání: první hranatá generace malé Micry (K10) byla o skoro 8 cm kratší, 20 cm užší, ale naopak o 7 cm vyšší a obě nápravy od sebe dělilo o 30 cm méně!

Stačily otisky

Jak se na správnou japonskou studii konce osmdesátek sluší a patří, vývojáři, konstruktéři a technici ji napěchovali špičkovou technikou. Že nevidíte klasické kliky dveří, jejichž horní hrana končila až ve střeše? Boga žádné neměla, místo nich používala skenery otisků prstů. Nepotřebovali jste tedy ani klíč. Zaujal i design kol, která působila hodně malá... Uzounká byla také vnější zpětná zrcátka.

Nádherně minimalistický interiér naopak vyznával retro. Za bílým tříramenným volantem, pochopitelně umístěným vpravo se skrýval jediný sdružený digitální přístroj s se základními ukazateli a zelenými diodami včetně tachometru. Dobové fotografie z výstavy ukazují, že spolujezdec mohl mít před sebou malý laptop. Zbytek střízlivě navržené palubní desky byl potažen červenou látkou. Sdružený ovladač pro audio, ventilaci a klimatizaci se nacházel ve středu předních sedadel, výdechy zase nad volantem. Počítalo se i s různými vůněmi. Systémy nenapájel klasický dvanáctivoltový akumulátor, nýbrž solární energie.

Prostor a komfort

Ještě k sedadlům samotným: vlastně se jednalo o celistvou lavici s rozdělenými opěradly a loketní opěrkou. Třetí pasažér tedy uprostřed sedět nemohl. Podobně byla koncipována i místa vzadu, jenže zde se našlo místo i pro případného lichého cestujícího, takže vůz jich pojal celkem pět. Je nutné podotknout, že dospělých. Řidič a spolujezdec měli pohodlí zdaleka nejvíce. Kabina byla jinak velmi prostorná, prostě rodinný vůz, předobraz kříženců, jen na malém půdorysu a sportovně nízký. Vývoj stál zhruba určitě přes milion dolarů.

Retro vlna přišla

Nissan na přelomu 80. a 90. let dovedl do alespoň malosériové produkce řadu bizarních retro aut v kapesním balení, například Figaro, Pao, dodávku S-Cargo a Be-1. Už tehdy počítal s přeplněnými silnicemi ve velkých metropolích i mimo ně. Určitě o nich bude v historických přehledech ještě řeč, byť zůstala vyhrazena pouze japonskému trhu. U Bogy se o totéž ani nepokusil.

Možná trochu škoda, nemyslíte? Pravda, v 90. letech ekonomická bublina splaskla, přišla deflace, hospodářství nerostlo zdaleka tak rychle. Na vyspělejších evropských trzích by malý sedan moc neměl šanci, i když taková roztomile oblá Mazda 121 série DB bývala vidět i u nás. Nissan to určitě měl zkusit...

Aleš Dragoun
Diskuze (1)
Avatar - Ada je zase tady
21. 4. 2018 00:25
to je blbý, to se bude líbit...
:-)