Nová maďarská vláda Číňanům nepodlézá. BYD a CATL zpožďují výrobu v tamních továrnách
Maďarsko pod vedením Viktora Orbána bylo bezpečným útočištěm čínských firem. S pádem jeho režimu ale přichází změna i pro Číňany a jako první to poznávají automobilka BYD a největší světový výrobce baterií CATL.
Čínská automobilka BYD už pár let slibuje výrobu v Maďarsku. Tam staví zcela novou továrnu a na rozdíl od většiny podobných projektů čínských automobilek v Evropě se zde počítá opravdu s výrobou, a ne jen montáží dovezených kitů. Jenže slib zahájení výroby koncem loňského roku nevyšel a v Maďarsku se dodnes nic nevyrábí.
Že nová továrna vznikne v Maďarsku, BYD oznámil v prosinci 2023. Výběr této země byl pro automobilku snadný, elektrické autobusy zde totiž produkuje už od roku 2017. Ty ale vznikají ve městě Komárom, zatímco osobní měly vznikat v Szegedu. Pomohl také fakt, že vláda premiéra Orbána byla velmi nakloněna Číně.
Výroba měla být spuštěna na konci roku 2025 a vznikat zde mělo až 300.000 aut ročně. Když EU zavedla dodatečná cla na elektromobily dovážené z Číny (pro BYD ve výši 17 % plus základní 10% clo), stavba v Maďarsku se stala kritickou nutností pro obcházení cel. Číňané však podcenili evropské schvalovací procesy, stavební předpisy i dodavatelské řetězce.
Projekt začaly provázet vážné problémy. Místní orgány prověřovaly ekologické předpisy spojené se zpracováním toxické zeminy v areálu. Zahraniční média a organizace navíc poukazovaly na velmi špatné podmínky a podezření z nucené práce u čínských dělníků dovezených na stavbu. Vláda Viktora Orbána v minulosti podřizovala povolovací procesy čínských gigatováren přímo kanceláři premiéra a udílela jim různé úlevy.
Nová maďarská administrativa premiéra Magyara však v srpnu 2026 oznámila, že tzv. „klíčové investiční projekty“ již nebudou moci využívat žádné výjimky z předpisů o ochranných pásmech, urbanismu či životním prostředí. Úřady navíc začaly zpětně prověřovat smlouvy a investiční pobídky, které dojednal předchozí režim.
Proti BYD se v průběhu roku 2026 rozjelo oficiální vyšetřování ministerstva životního prostředí i policie. Důvodem bylo zjištění, že na staveništi v Segedínu docházelo k vyvážení a ukládání kontaminované zeminy s nebezpečnými látkami na okolní zemědělskou půdu. Továrna BYD za tato závažná porušení dostala pokutu 10 milionů forintů a úřady nařídily důkladnou dekontaminaci, což práce na staveništi opět zbrzdilo.
V červnu 2026 byly uděleny sankce dodavatelským firmám BYD kvůli zneužívání čínských migrantů, nadměrným přesčasům a obcházení zákoníku práce. BYD musel v reakci na zpřísněné kontroly zavázat všechny subdodavatele k podpisu deklarací o striktním dodržování maďarského pracovního práva. Nová maďarská vláda navíc nehodlá stavět bariéry vyšetřování Evropské komise. Ta vůči BYD v Segedínu vede šetření podle nařízení o zahraničních subvencích (FSR) a prověřuje, zda čínské státní dotace neférově nenarušují evropský trh.
Vedení BYD nedávno oficiálně potvrdilo, že plné spuštění sériové výroby se posouvá na 4. čtvrtletí 2026. Jako první bude z linek v Segedínu sjíždět malý městský elektromobil BYD Dolphin Surf a následovat má kompaktní SUV Atto 2, včetně plug-in hybridní verze. Výroba se rozjede v omezeném režimu. I po spuštění v závěru roku 2026 bude fabrika první dva roky fungovat na zlomku své cílové kapacity.
Nejde však o jediný čínský projekt, který se v Maďarsku dočkal zpoždění. Kromě BYD zde staví také největší světový výrobce baterií CATL, který svou továrnu umístil do Debrecínu. Jenže nově dostal od úřadu župy Hajdú-Bihar příkaz k dočasnému pozastavení provozu kvůli pochybením v oblasti bezpečnosti práce souvisejícím s expozicí niklu, jak napsal čínský server Caixin s odvoláním na vládní úřad.
Důvody pro zásah úřadů spočívají v problémech s toxickým niklem během testování linek a vyladění technologií. Zdejší dělníci byli vystaveni nadměrným dávkám niklového prachu, který je rizikem při vdechnutí i přímém kontaktu s kůží. CATL sice od června 2026 spustil pravidelné lékařské prohlídky a testování zaměstnanců, i tak ale srpnové rozbory potvrdily nadlimitní přítomnost těžkého kovu v těle devíti pracovníků.
Státní inspekce, která v podniku zasahovala od půlky do konce srpna, objevila závažné nedostatky v zajištění osobních ochranných prostředků. Úřady proto reagovaly nekompromisně a 25. srpna vydaly okamžitý zákaz činnosti pro klíčové sekce závodu. Nucená odstávka postihla pracoviště s laserovým dělením anodových a katodových fólií, navíjecí haly i prostory určené k sušení článků.
Závod v Debrecínu je součástí masivní investice ve výši 7,34 miliardy eur, jejímž cílem je vytvořit bateriové centrum s celkovou plánovanou kapacitou 100 GWh pro bateriové moduly i samotné články. Zatímco závod na výrobu modulů s roční kapacitou 5 GWh zahájil výrobu v květnu 2026, linky na výrobu článků dosud neprošly do formální sériové výroby.
Maďarský závod má sloužit především lokálním továrnám automobilek Mercedes-Benz a BMW. Podle dostupných zpráv CATL v současnosti zajišťuje baterie z jiných svých závodů, aby dodržel dodávky pro Mercedes-Benz, přičemž zvýšené náklady hradí ze svého. Výroba navázaná na BMW dosud nezačala, takže zůstává nedotčena.
Zdroj: Carnewschina, zdroj foto: BYD, zdroj videa: BYD
