TEST Opel Astra 1.6 CDTI vs. Renault Mégane 1.6 dCi – Má Francouz šanci?

Úvod, pořizovací náklady

Nižší střední třída patří mezi vůbec nejoblíbenější segmenty evropských zákazníků, a proto je nabídka takových modelů opravdu široká. V minulých měsících se navíc zákazníci dočkali důležitých novinek, mezigenerační proměnou prošly dva důležité modely, Opel Astra a Renault Mégane. Jak si ve vzájemném porovnání stojí?

Na první pohled to vypadá na souboj s jasným průběhem. Aktuální Opel Astra se stala evropským Autem roku 2016, v našich srovnávacích testech hatchback porazil Kiu Cee’d a kombík domácí Škodu Octavia Combi, auto navíc boduje nejen mezi odbornou veřejností, ale také mezi zákazníky. Za první čtvrtletí roku je na starém kontinentu druhým nejprodávanějším kompaktem, hned po VW Golf, zatímco Renault Mégane skončil až osmý. Jenže české podmínky jsou specifické, a tak Mégane může být přece jen atraktivnější volbou. Nechme se tedy překvapit.

Souboje se zúčastnily dva kousky se vznětovou šestnáctistovkou pod kapotou. Zatímco 1.6 dCi renaultu dává 96 kW, 1.6 CDTI opelu je se 100 kW o chlup silnější. Z celkového hlediska se sice v nižší střední třídě prodejně výrazně více daří zážehovým agregátům, u astry i méganu je ale situace opačná. U Francouze za první třetinu roku připadá 245 naftových kusů na 205 zážehových, zatímco u Němce činí tento poměr 486:403.

Renault v základu dražší, ale lépe vybaven

Renault vždy lákal na nízkou cenovku, a tak může překvapit, že v oblasti základní ceny je na tom lépe astra. Testované 1.6 CDTI (100 kW) opelu lze pořídit za 459.900 Kč, zatímco základní cenovka 1.6 dCi (96 kW) renaultu je o 50.000 korun vyšší. Tento rozdíl ale není tolik překvapivý, opel tradičně sází na širokou nabídku motorů už od nižších stupňů, a tak zatímco testované 1.6 CDTI je možné pořídit už od druhého stupně Enjoy, u renaultu je v případě zkoušeného 1.6 dCi nutné sáhnout po třetím stupni Intens.

Mégane navíc vyšší cenovku obhajuje bohatší výbavou, která za uváděnou cenu již čítá navigaci, dvouzónovou automatickou klimatizaci, kombinaci koženkového a textilního čalounění nebo zadní parkovací senzory. Nabídka příplatkové výbavy je u obou vozů opravdu bohatá, oba nabízí diodové světlomety, masážní sedadla, vyhřívaný volant nebo automatický parkovací asistent. V případě zájmu o diodové světlomety nebo hlídání mrtvého úhlu je ale u Němce nutné sáhnout až po vyšším stupni Dynamic. O chlup lépe je tak na tom renault, který nabízí i head-up displej a v případě vybraných motorů i natáčecí zadní nápravu.

opel renault srovnavacitesty nizsistredni

Mégane pak boduje i nižšími servisními náklady. Většina sledovaných náhradních dílů je levnější u Francouze, za pravidelné servisní prohlídky ale méně zaplatíte u Němce. Oba výrobci sice uvádějí u svých modelů pětiletou záruku, má to ale svá omezení. U Opelu se pět let vztahuje jen na motor, převodovku a rozvodovku, u zbývajících komponentů je záruka dvouletá. To u Renaultu se záruka po uplynutí dvou let přestává vztahovat na výfuk a další komponenty.

Design, interiér

Šmrnc vs. strohost

Do souboje nastoupily dva exempláře, které reprezentují germánskou strohost a francouzský šmrnc už svým lakem karoserie. Zatímco konzervativní astra vsadila na naprosto nudnou stříbrnou s lehkým modrým nádechem, mégane se vyfiknul příplatkovou červenou metalízou Flamme za 17.000 korun. Francouz však nezaujme jen svojí výraznou barvou, oči připoutá i tvary. Jestliže diodové bumerangy hlavních světel mi u většího talismanu vadí, u méganu jsem si na ně rychle zvykl, byť jsem slyšel i opačný názor. Líbivá je také dynamicky střižená silueta s baculatými zadními blatníky nebo směrem vzad se zvedající linie bočního prosklení. Snad jen ta parkovací kamera zakomponována do loga značky trochu hyzdí záď auta. Naštěstí má ale slušný obraz, na rozdíl od mizerného v opelu.

Jestliže mégane se ve srovnání s minulou generací po designérské stránce hodně změnil, u astry je situace jiná. V typickém duchu německých aut raději prošla evolucí, než aby něco radikálně změnila. Vlastně většina detailů prošla jen retušemi, aby zapadla do aktuálního designérského trendu Opelu. Ne že by se výsledek nepovedl, jen je zkrátka poněkud nudný. Vždyť tím největším stylistickým výstřelkem je optické propojení zadního okna s těmi bočními. To navíc není právě kvalitně zpracované, u testovaného kousku se stejně jako u těch předchozích značně prohýbal.

opel renault srovnavacitesty nizsistredni

Moderna proti klasice

Také uvnitř jsou oba hatchbacky naprosto odlišné, ať už členěním středového panelu nebo přístrojovým štítem. V astře je klasický s dvěma analogovými budíky, zatímco v méganu je digitální. Za spojující prvek se dá považovat snad jen dotyková obrazovka multimediálního systému. V případě renaultu nabídne až úhlopříčku 8,7“ (horší verze mají sedmipalcový displej), v takovém případě je vertikálně orientovaná. To opel má tradičně horizontální displej, který má ve vrcholné verzi osm palců. Jestliže astra si navzdory dotykové obrazovce zachovala množství tlačítek, mégane většinu ovládacích prvků soustředil do multimediálního systému. To je mnohdy na škodu, protože třeba nastavení ventilace je nutné ovládat dotykovou obrazovkou. Jenže ani astra není bez chyby, mezi tlačítky chybí přímá volba navigace, kterou je nutné hledat v menu. Ba co víc, tlačítka v dolní části středového panelu jsou titěrná, což ztěžuje manipulaci. Navíc se nám nelíbí podivné madlo připravené na držák telefonu a osvěžovač vzduchu.

Kabina méganu rozhodně na oko působí modernějším dojmem. Jenže okolí středového displeje je tvořeno lesklým plastem, který se kvůli zde umístěným dotykovým tlačítkům ihned zamastí. Některé plasty působí lacinějším dojmem, a co víc, čas od času něco v kabině povrzávalo. To trochu kazí první dojem, vždyť Honza Mička u exempláře s nižším nájezdem kvalitu méganu chválil. Multimediální systém pak na dotyk občas zareaguje se zpožděním, samotné menu pak není příliš přehledné. Jednodušeji se nám rozhodně pracovalo v přehlednějším systému astry. Mégane ale nabízí širší možnosti individualizace – změnit lze barvu pozadí obrazovky nebo digitální displej před řidičem, což mladí zákazníci žádající individualitu jistě potěší. Měnit lze i autíčko nahrazující šipku navigace, jen mezi různými sériovými modely a koncepty paradoxně chybí model méganu…

opel renault srovnavacitesty nizsistredni

Na místě řidiče jsou síly obou aut docela vyrovnané. I když, opel je na tom s velice pohodlnými sedačkami přece jen lépe. A to jsme v testovaném kousku tentokrát neměli dříve zkoušená „ergonomická“ sedadla s certifikátem AGR, kterým už opravdu není co vytknout. U těch základních si tělnatější postavy budou maximálně stěžovat na jejich šířku. Také v méganu se nesedí špatně, v jeho případě je plusem perfektní pozice za volantem. Á propos volanty. Tlačítka na multimediálním volantu méganu mají tužší chod, což na jednu stranu ztěžuje ovládání, protože někdy je potřeba je stisknout dvakrát, když jemný stisk nepomůže, na druhou stranu si je řidič nezmáčkne nechtěně, jak se to občas stává u astry. Vystouplá tlačítka pro zesilování rádia a nastavování tempomatu jsme si občas při manévrování omylem stiskli. Věnec se příjemněji drží v méganu, loketní opěrka ale některým řidičům přijde zbytečně vzadu.

Jestliže vpředu jsou oba soupeři obdobně prostorní, na zadních sedadlech se naplno projeví rozdíly. Prostor se totiž mnohem lépe podařilo obestavit u opelu. Přestože astra i mégane mají podobně dlouhý rozvor (2.662 vs. 2669 mm), francouzský hatchback je vzadu o poznání menší, a to hlavně v oblasti kolenou. Přiložené video dokazuje, že se svými 182 centimetry se „za sebe“ skoro nevejdu. Službu rodinného auta mnohem lépe zvládne opel, který se v této oblasti mezigeneračně natolik posunul, že rázem patří mezi nejprostornější kompaktní hatchbacky na trhu. Jednu výtku ale přece jen máme. Výrazný schod kvůli palivové nádrži překáží patám.

opel renault srovnavacitesty nizsistredni

Srovnání zavazadelníků na papíře vyznívá lépe pro francouzský hatchback. Větší udávaný objem (384 vs. 370 litrů) potvrzuje i přeměření metrem, kufr méganu je širší, delší i vyšší. Rozdíl je ale způsoben také tím, že zatímco renault využívá i prostor kolem podběhů, opel jako již tradičně vsadil na co nejpravidelnější tvarování. V praxi tudíž do obou aut naložíte prakticky to samé. U méganu je navíc nutné počítat s vyšší nákladovou hranou, která omezuje nástupní otvor. Po sklopení zadních sedadel navíc v renaultu vznikne schod, zatímco v opelu nikoliv.

Motor, jízdní vlasnosti

Šestnáctistovková srdce

Oba testované motory známe již z předchůdců, 1.6 dCi (96 kW, 320 N.m) nabízel již minulý mégane, astra J se „šeptajícího“ turbodieselu 1.6 CDTI (100 kW, 320 kW) dočkala v roce 2014, a to v rámci výrazné mezigenerační výměny motorů Opelu. V obou případech je to druhý nejvýkonnější vznětový motor v nabídce, nad kterým stojí už jen biturbo. Jak 1.6 dCi s dvěma turby méganu, tak 1.6 CDTI BiTurbo astry přitom nabízí 118 kW.

Z motorového srovnání jednoznačně vychází lépe opel. Jeho „šeptající“ diesel se opravdu povedl, jakmile se ohřeje, patří mezi nejtišší motory svého druhu na trhu. To je zvlášť zřetelné ve srovnání s renaultem, jehož šestnáctistovka má hrubší, ale nikoliv dunivý zvuk. Turboefektu se motor opelu sice nevyhnul, nástup síly je však rozhodně lineárnější než u konkurenčního renaultu. Na silnější zátah kolem 2000 otáček je nutné se soustředit, zatímco u Francouze je „kopanec“ kolem 2500 jasně znatelný. Nabízená síla je u obou soupeřů více než dostatečná, v obou případech ale není radno vytáčet agregát k 4000 otáčkám, v takové výši už toho moc nenabídnou.

Zatímco dojem z motorů je u obou automobilů jednoznačně pozitivní, to samé se nedá říci o převodovkách. Řazení méganu doprovází hluk při přechodu páky z jednoho stupně na druhý, delší dráhy převodovky jsou navíc značně gumové. Chybám se nevyhnula ani astra. Na chod spojkového pedálu si sice není nutné zvykat tolik jako v renaultu, funguje intuitivně na první dobrou, nemile však překvapí rovněž delší dráhy, které navíc nejsou až tak přesné. Také u tohoto exempláře jsme si povšimli hrubšího řazení pátého převodu. Hlavice řadicí páky astry pak nepotěší podivným protaženým tvarem, ta v méganu se drží mnohem lépe.

opel renault srovnavacitesty nizsistredni

Udávaná kombinovaná spotřeba se u obou aut pohybuje kolem čtyř litrů, astra se dokonce chlubí výtečnou hodnotou 3,7 l/100 km. Jak už to ale tak bývá, skutečná čísla bývají vyšší, což platí pro mégane i astru. Úsporněji jsme jezdili s Němcem, s nímž nebyl problém jezdit kolem pěti litrů. S Francouzem se na taková čísla bylo možné s lehkou nohou také dostat, obvyklejší ale byla spotřeba okolo šesti litrů.

Přímovod proti torzce

Opel Astra byl v minulosti docela tlouštík, a tak nová generace prošla výraznou redukční kúrou, díky čemuž je v závislosti na verzi o 120 až 200 kg lehčí než předchozí generace. Na jízdě je to znát, astra působí agilním, hbitým dojmem. Jistý si je dlouho i mégane, když ale dojde na jízdu blížící se limitu, jeho kontrola stabilizace občas necitlivě zasáhne do řízení. U dříve testovaného modelu s benzinovým 1.2 TCe (97 kW) nám její nastavení přišlo citlivější. Výsledkem je fakt, že při vyhýbacím manévru astra snadno zvládala rychlosti, v nichž už mégane zaváhal.

V opelu je navíc dobře znatelné, co auto udělá. Citlivé řízení totiž poskytuje překvapivě hodně informací od kol, a tak řidič dobře cítí nastupující nedotáčivost. To mégane v tomto ohledu ztrácí, lehké řízení je naprosto bez zpětné vazby. Tuhost posilovače je sice možné nastavit díky přepínači Multi-Sense, větší rozdíly ale pocítíte jen při srovnávání hraničních režimů komfort a sport.

Přední náprava je u obou aut tvořena vzpěrami McPherson, vzadu u méganu najdeme jednoduchou torzní nápravu, u testované astry zadní vlečenou nápravu doplňuje Wattův přímovod, který simuluje víceprvek. Jestliže na hladkých cestách tento rozdíl patrný není, situace se změní na rozbité silnici. Astra i v takovém případě slušně filtruje nerovnosti (až na ty příčné), je ale nutné jet rychleji. V nízkých rychlostech (třeba při průjezdu úzkými uličkami) by komfort mohl být přece jen vyšší. To v méganu jsou nerovnosti kvůli tužším tlumičům znát, Francouz zkrátka víc drncá. U astry ale nepotěší výraznější hluk od valících se kol, to v méganu je znát spíše aerodynamický hluk.

opel renault srovnavacitesty nizsistredni

Závěr

Závěr

Pátá generace Opelu Astra se evropským Autem roku 2016 nestala náhodou, je to zkrátka povedený automobil, jehož kvality se potvrdily i v dalším srovnávacím testu. Renault Mégane sám o sobě také není špatným vozem, mezigeneračně se hodně zlepšil, jakmile jej ale začnete srovnávat s astrou, zjistíte, že německý protivník je ve většině oblastí zkrátka o krok nebo dva dále.

Nejvíce mégane ztratil ve vnitřním prostoru, vzadu je opravdu málo místa, tenhle kompaktní hatchback jako rodinné vozidlo rozhodně neposlouží. Také motor nám přišel lepší v astře, ať už spotřebou nebo lineárnějším chováním. A v oblasti ceny, v níž renaulty obvykle bojují, je to vyrovnaný boj. Astra je sice levnější, mégane však svoji vyšší cenu kompenzuje lepší výbavou.

opel renault srovnavacitesty nizsistredni

To astra je z komplexního pohledu natolik dobrá, že chybuje jen v detailech. V omezených prostorech vadí citlivá parkovací čidla, řazení pak není úplně přesné, byť gumové a hlučné řazení renaultu na tom není také právě dobře. Oba vozy pak na poměry kompaktních hatchbacků nabízejí slušný zavazadelník, naopak palivové nádrže mají spíše menší.

Opel Astra 1.6 CDTI (100 kW)

Plusy

• Dobře odhlučněný motor
• Komfortní podvozek
• Konkurenceschopná cena
• Pohodlná sedadla

Minusy

• Nepřesné řazení
• Velice citlivá parkovací čidla

Renault Mégane 1.6 dCi (96 kW)

Plusy

• Líbivé tvary
• Bohatá výbava
• Slušná ovladatelnost

Minusy

• Minimální prostor vzadu
• Gumové a hlučné řazení
• Složitý multimediální systém

Foto: Petr Homolka