TEST Opel Meriva: První jízdní dojmy

Opelovy nové dveře

Už dva roky po uvedení první generace Merivy na trh zasedli němečtí inženýři ke stolu a začali pracovat na nové verzi, která by zákazníkům nabídla něco navíc, co umožní Merivě II vystoupit z řady momentálně už docela početného zástupu malých MPV. Progresivní design i prvky výbavy z dražších aut dnes začínají nabízet automaticky téměř všichni, a tak novinka měla současně přinést hmatatelnou výhodu typickým zákazníkům.

Tak se stalo, že Opel oprášil proti sobě otevírané boční dveře a hodlá si jejich pomocí udržet pozici na trhu malých MPV.

Zkoumání toho, zda má koncepce v praxi opravdu nějaké benefity, věnovali v konstrukci i marketingu Opelu nemálo času, protože samotné řešení dveří není zrovna levné a v podstatě ovlivňuje design i konstrukci celého vozidla. I proto byly upravené zadní dveře namontovány na první Merivu už v roce 2005. S testovacím prototypem pak jezdili zaměstnanci Opelu a skupiny potenciálních zákazníků, aby zhodnotili reálnou užitečnost.

Zdá se, že hodnocení bylo vesměs kladné, a tak zcela nová Meriva přijde letos v létě příjde na trh se standardně dodávanými sebevražednými dveřmi.

O dveřích s panty vzadu i o historii sebevražedného názvu jsme více psali v článku Opel Meriva: Dveře s panty vzadu se vrací (technika, minulost a současnost).

Jakmile si na neobvyklé uchycení dveří vzadu zvyknete, bude se vám na zadní sedadla nastupovat o poznání lépe. Jediným drobným zádrhelem může být současné nastupování/vystupování členů posádky v jeden okamžik na jedné straně vozidla. U rodinného auta se ale počítá s věkově smíšenou posádkou, a tak zřejmě nepůjde o tak častou situaci, jak zlí jazykové tvrdí.

Ptáte se, zda budou tyto dveře brzy mít všechny Opely? Ne. K jejich integraci je totiž nutné splnit hned několik konstrukčních podmínek. Například vertikální vzdálenost dvou pantů na C-sloupku by měla být alespoň 340 mm, vhodná je poměrně vysoká střecha, nezbytný dlouhý rozvor a hodně vysoko umístěný okenní pás. A to se ne ke každému vozu hodí. Ideální jsou automobily s karoserií MPV jako je Meriva nebo Zafira. Ta by podobný systém v budoucnu mohla také dostat.

Nová Meriva naživo a v provozu

V průběhu testovacích jízd jsme měli možnost vyzkoušet oba dva zážehové přeplňované agregáty, na ty vznětové prý přijde čas později.

Zajímavá strategie, Opel Meriva se tak v médiích před vstupem na trh objeví minimálně ještě jednou. Připomeňme, že klíčovým inovacím v interiéru a samotnému přístupu do vozidla věnoval Opel už v březnu jednu mezinárodní prezentaci. Z té vznikly naše první statické dojmy.

Než se začneme podrobněji zabývat motory, popišme nejprve naše první zkušenosti s novou Merivou po širým nebem. Po usednutí na sedadlo řidiče záda hlásí, že je zde něco povědomého. Ano, látkové sedačky mají podobnou konstrukci jako sedadla modelů Opel Astra a Insignia (ani zde proto nechybí certifikát od německé asociace pro zdravá záda AGR). Sedadla se vyznačují mimořádně velkým rozsahem nastavení: 240 mm v podélném směru a 65 mm na výšku, takže svou oblíbenou polohu za volantem by měl najít opravdu každý.

Výhled před je díky novému provedení předních sloupků špičkový, dojem kazí jen nepříliš rozměrná vnější zpětná zrcátka. Přední sklo začíná hodně vpředu, na rozdíl třeba od Citroenů ale končí poměrně brzy, a tak se na semaforech musíte lehce předklonit. Vnitřní výška na předních i zadních sedadlech vyhovovala i nadprůměrně vzrostlým kolegům.

Zajímavý a v praxi docela užitečný se ukázal být systém FlexRail. Za tímto názvem se ukrývá originální konstrukce středové konzole, skládající se z posuvných a odnímatelných schránek na hliníkových kolejničkách mezi předními sedadly. Toto řešení zlepšuje variabilitu i ergonomii a současně nabízí multifunkční posuvnou středovou loketní opěrku. Systém FlexRail bylo možné použít i díky vyvýšenému uložení řadicí páky a zástavbě elektrické parkovací brzdy, která je součástí standardní výbavy všech verzí.

Celkem v Merivě najdete 32 odkládacích míst včetně těch ve dveřích pro 1,5 litrové lahve.

V interiéru se snad každý, kdo se s novými Opely setkává poprvé, musí ztrácet v množství tlačítek namačkaném do jednoho místa na palubní desce. Po několika kilometrech jsme si sice zvykli, starší lidé by zde ale mohli mít problém. To bude nepříjemné zejména proto, že důchodci s aktivním životním stylem (a vnoučaty) jsou jednou z cílových skupin vozu. Druhá část klientely - rodiny s dětmi - ocení nesrovnatelně lepší přístup k zadním sedadlům při manipulaci s dětskou autosedačkou.

Jízdně se Meriva pohybuje na špici třídy, zejména řízení si většina novinářů pochvalovala. Není přeposilované, je dostatečně přesné a příjemně strmé. Na výraznější zpětnou vazbu či mohutný tok informací k vašim dlaním ovšem, stejně jako u jiných rodinných vozů této velikosti, rovnou zapomeňte.

Spojka u obou testovaných exemplářů zabírala hodně na konci, což činí popojíždění v kolonách o něco méně pohodlným. Brzdy mají rázný nástup, kombinace tužších tlumičů a měkčích pružin pak přináší pocit sportovně naladěného podvozku, který ale dokáže spolehlivě odfiltrovat i větší nerovnosti. Náklony karoserie v zatáčkách se v dané třídě řadí k těm nejmenším.

Samé čtrnáctistovky

První projížďky výrobce omezil na dvě přeplňované zážehové verze, šlo tedy o poznávání variací na téma 1,4 Turbo.

Slabší s 1,4 Turbo (88 kW) nahrazuje dosud používanou atmosférickou šestnáctistovku a přesně podle toho se i chová – zátah od nízkých otáček není zrovna ohromující, zato jeho linearita je příkladná. Vůz je s motorem spíše línější, a to také díky těžkým převodům pětistupňové manuální převodovky.

Silnější provedení, nahrazující zážehovou osmnáctistovku (103 kW), se řidičům-srdcařům bude líbit více. Meriva je s ním znatelně živější, ochotně zrychluje i bez nutnosti podřazování a předjížděcí manévry zaberou méně času.

Slabší verze se při klidné jízdě mimo město s občasným předjetím spokojí se sedmi litry Naturalu, silnější pak vyžaduje zhruba o litr více. Při dálničních přesunech rychlostí 130 km/h odečtete na otáčkoměru slabší verze hodnotu 2800 min^-1, silnější pak díky šestistupňové manuální převodovce stačí o 200 min^-1 méně.

Na český trh v létě

Prodej na českém trhu by měl být zahájen na přelomu června a července s tím, že z počátku budou v nabídce všechny tři benzinové a dvě vznětové (1,3 CDTI 55 kW a 1,7 CDTI 74 kW) verze.

V průběhu roku pak bude paleta doplněna dalšími třemi vznětovými verzemi. Konkrétně se jedná o model ecoFLEX, který bude poháněn motorem 1.3 CDTI o výkonu 70 kW. Dvě nové verze motoru 1,7 CDTI, obě propojené se 6stupňovou manuální převodovkou, budou poskytovat výkon 81 kW (110 k), resp. 96 kW (130 k).

Pro rok 2011 je pak naplánován příchod LPG verze a zabudování systému Start-stop.

Opel Meriva se bude vyrábět ve španělské Zaragoze.

Přesné ceny budou k dispozici začátkem června, snahou vedení českého importéra je přiblížit základní cenu co nejblíže hranici 300 tisíc Kč.