Orlen v Česku zakázal vjezd čínským autům! Prý z obavy o špionáž
Do čtyřech velkých petrochemických areálů v Česku se nově nedostanou automobily vyrobené v Číně. Orlen tak reaguje na bezpečnostní varování, že moderní vozy mohou představovat nástroj sběru citlivých dat.
Velké petrochemické areály Orlen v Litvínově, Kralupech nad Vltavou, Pardubicích a Neratovicích zpřísnily bezpečnostní pravidla. Do těchto provozů nově nesmí vjíždět automobily vyrobené v Číně. Nové interní pravidlo potvrdila mluvčí Orlenu. Opatření souvisí s ochranou kritické infrastruktury a s rostoucími obavami z kybernetických a zpravodajských rizik.
Za krokem stojí především technologická vyspělost moderních aut, která jsou komplexními digitálními zařízeními vybavenými kamerami, radary, senzory a permanentním datovým připojením.
V průmyslových areálech, kde se nachází strategická infrastruktura státu, tak vyvstala otázka, zda takové technologie nemohou sbírat a odesílat citlivé informace o provozu nebo okolním prostředí.
Auto jako chytrý mobil
Moderní a pokročilý automobil dnes obsahuje desítky elektronických systémů a senzorů. Ty zajišťují funkce od parkovacích asistentů přes autonomní řízení až po vzdálené aktualizace softwaru. Současně generují velké množství dat.
Bezpečnostní analytici proto upozorňují, že vozidla mohou fungovat jako mobilní sběrná platforma informací. Kamery a radary mapují okolí vozidla, navigační systémy zaznamenávají přesnou polohu a telemetrické systémy průběžně odesílají data do cloudových služeb výrobců.
Právě tuto kombinaci technologií popisuje i analýza Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Dokument upozorňuje, že připojená vozidla jsou schopna „Sbírat a přenášet velké množství dat o svém okolí, včetně obrazových záznamů, lokalizačních údajů a telemetrických informací“.
V prostředí průmyslových areálů by taková data mohla zahrnovat například podobu technologických zařízení, detailní rozmístění objektů nebo provozní režimy.
Geopolitický rozměr technologie
Zvýšenou pozornost přitom bezpečnostní instituce věnují především vozidlům pocházejícím z Číny. Důvodem není pouze technická výbava aut, ale také právní prostředí, v němž čínské technologické firmy působí.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost ve své analýze z konce roku 2025 připomíná, že čínská legislativa umožňuje státu vyžadovat spolupráci soukromých společností při zpravodajské činnosti. „Čínské společnosti jsou podle tamní legislativy povinny spolupracovat se státními orgány a poskytovat jim podporu při zpravodajských operacích,“ uvádí dokument.
A právě kombinace technologických schopností a právních povinností podle úřadu vytváří bezpečnostní riziko. „Čínská připojená vozidla představují ideální nástroj pro sběr dat využitelných pro zpravodajské účely,“ varuje analýza. V jiné části dokumentu se navíc uvádí, že „přenos dat mimo jurisdikci Evropské unie může významně komplikovat kontrolu nad jejich dalším využitím“.
Nová kapitola ochrany infrastruktury
Bezpečnostní opatření v průmyslových podnicích se v posledních letech výrazně zpřísňují. Ještě nedávno se pozornost soustředila především na mobilní telefony, fotoaparáty nebo drony. Digitalizace však postupně mění i další zařízení, která byla dříve považována za zcela běžná.
Moderní automobil je dnes vybaven výpočetním výkonem srovnatelným s menším datovým centrem a jeho senzory nepřetržitě mapují okolí. To z něj činí nejen dopravní prostředek, ale také technologickou platformu.
Podobná bezpečnostní opatření se neobjevují jen v Česku. Například v Polsku už armáda zakázala vjezd vozidel vyrobených v Číně do vojenských objektů kvůli obavám ze sběru citlivých dat, zatímco ve Velké Británii některé firmy obranného průmyslu doporučují zaměstnancům neparkovat čínské elektromobily v blízkosti citlivých pracovišť a nepropojovat s nimi služební zařízení.
Zdroje: NÚKIB, Orlen
