TEST Peugeot 508 1,6 THP – Siesta skončila, nastal čas lovu

Jako základ novému modelu posloužila existující platforma 3 skupiny PSA. Ve srovnání s odcházející 407 se ale rozvor náprav prodloužil o 92 mm a přední převis naopak zkrátil o 43 mm. Novinka se tak může pochlubit elegantnějšími proporcemi i větším vnitřním prostorem.

Ačkoliv Peugeot řadí 508 do vyšší střední třídy, nenechte se zmást, 508 se zařazuje svým rozvorem 2817 mm sice nad Passat (o více než 10 cm) i Superb, například za Mondeem a jeho 2850 mm však zaostává. Rozvorem dlouhým 2792 mm spadá do stále rostoucí střední třídy poměrně přesně, takže otázkou už není kam s ním (v tom už máme jasno) nýbrž co je zač.

První co vás jistě zaujme je design. Pryč je zlověstně rozšklebená tlama z 407, místo ní si všimnete užších protáhlých světlometů, nízké stavby, pod logem Peugeot jemně vyklenuté mřížky chladiče či zajímavě tvarovaných mlhových světel. Předek se opravdu povedl, z několika charakteristických rysů jde jasně určit, že se jedná o Peugeot avšak jistá rafinovanost celku je příjemnou změnou, podobně jako u RCZ.

Když k tomu přidáte čistý boční profil a záď, dobře korespondující s předkem vozu máte před sebou najednou opět Peugeot, jehož design má potenciál zaujmout i kupce, kteří by jinak o 508 dost možná ani neuvažovali. A to se ve střední třídě, kdy už na image (zvláště, jde-li o manažerský vůz) může hodně záležet, počítá.

Interiér

Podobně veliký skok jako v exteriéru proběhl i v interiéru. Na příbuznost s levnějšími modely značky zde výrazněji upozorňují jen tlačítka určená pro ovládání zrcátek a oken (mimochodem, všechna jsou s jednodotykovou funkcí), zbytek je čistokrevné 21. století. Tlačítka jsou dostatečně velká, a proto se pohodlně ovládají, materiály i slícování jsou bez debat na německé úrovni a inženýři nezapomněli ani na ergonomii. Nic jsme nehledali, vše je dobře dostupné a logicky uspořádané. Navíc z celku čiší jakási francouzská šarmantnost a cit pro detail, byť to může působit jako klišé. Ovládání tempomatu se v 508 přesunulo na tříramenný volant. Ten se velmi příjemně drží, zvláště vyzdvihujeme ergonomické zeštíhlení (ani málo, ani moc) na pozici 14:45.

peugeot testy strednitrida  

Jak obrazovka příplatkového navigačního systému RT6, tak přístrojový panel jsou velmi dobře čitelné. Kombinace žhavě rudé s klasickým bílým podsvícením na černém podkladu je totiž v tomto ohledu nejspíše nepřekonatelná, byť si musíte zapamatovat, kde jaká hodnota je – čísla nejsou právě největší. Podobné to je s digitálním ukazatelem najetých kilometrů; je moc pěkný, ale abyste čísla přečetli, musíte se (pokud nemáte zrak jako ostříž) chvíli soustředit. Na barevném multifunkčním displeji jsou k dispozici údaje z palubního počítače, mezi informacemi přepínáte levým otočným válečkem na volantu, stisknutí znamená například výmaz aktuálního výletu. Chválíme nejen design přístrojového panelu, nýbrž i zobrazované údaje – tři menší analogové ukazatele totiž řidiče informují o zásobě paliva, teplotě chladicí kapaliny a o teplotě oleje, což je údaj, který se u malého přeplňovaného agregátu rozhodně hodí.

V testovaném modelu jsme měli možnost usadit se do polokožených vyhřívaných sedadel s nastavitelnou délkou sedáku a s čistým svědomím můžeme prohlásit, že jde o jedny z nejlepších sedadel, které jsme kdy ve francouzském voze našli. Dobře drží tělo a navíc nabízí výborný kompromis mezi měkkým pohodlím a tužší výplní vhodnější pro delší cesty. Připadaly nám velice dobré jak při krátkém popojíždění ve městě, tak po delší jízdě na dálnici. Problém mohou mít řidiči s tlustšími stehny, které poměrně tuhé bočnice možná budou tísnit.

To je ale zcela jistě naposled, kdy se slovo tísnit v testu objevilo. Peugeot 508 totiž vyniká v příčné prostornosti, vpředu jsme ve výši loktů naměřili šířku 1530 mm a vzadu 1480 mm, což je na sedan střední třídy naprosto výborný výsledek. Uvnitř vozu se tak cítíte velice dobře, byť místo na zadních sedadlech není v podélném směru nikterak přehnané. Dvoumetroví dlouháni tedy i nadále jezdí vzadu v Superbu, nemějte však obavy z toho, že by se průměrně vzrostlý muž za sebe neposadil. Posadí a ještě bude před koleny kousek místa, což se však nedá říci o místu nad hlavou – pokud chcete sedět vzpřímeně, nesmíte mít více než nějakých 182 cm. Vzhledem ke skloněným sedákům i opěradlu je poloha na zadních sedadlech příjemná, problém je v nízké hraně sedáku nad zemí – při tak výrazném sklonění zadních sedáků není výška hrany 36 cm ve spojení s délkou sedáku (43 cm) dostatečným garantem podepřených stehen, což na delších cestách může vadit. Manažeři sedící vepředu jsou na tom o třídu lépe.

peugeot testy strednitrida  

Uvítali bychom větší počet odkládacích prostor, zejména kapsy ve dveřích jsou umístěny poměrně daleko před řidičem a tak je vyndávání lahve s pitím za jízdy trochu oříšek. Navíc nejsou příliš rozměrné, podobně jako třeba schránka před spolujezdcem. Zavazadlový prostor má dostatečný objem (503 litrů v základním uspořádání), vezený náklad však musíte naložit přes poměrně masivní nakládací hranu. Víko kufru po odjištění samo odskočí a otevře, z venku se otevírá tlačítkem umístěným tradičně v číslici 0 v nápisu „508“.

Interiér jako celek hodnotíme velice kladně, jsou zde dokonce části, u kterých bychom se nebáli hádat prémiový původ. Řeč je nejen o volantu, ale třeba o vnitřním LED osvětlení, ovládání navigace mezi sedadly či o výborných sedadlech samotných. Spojení preciznosti s citem pro detail se zde povedlo na jedničku, navíc bez jediného zavrzání.

Les détails

Ještě než si zapneme pásy a vyrazíme vyzkoušet 508 na silnici, povíme vám něco o malých drobnostech, které však dohromady tvoří velkou část řidičových dojmů z vozu.

Tak například umístění parkovací brzdy a startovacího tlačítka shodně vlevo od volantu. Vypadá to prémiově, automatické odbrzdění také funguje dobře, řidič si však musí nějakou chvíli zvykat, že po nástupu do vozu není aktivní pravá, nýbrž levá horní končetina.

Pokud bychom měli vyzdvihnout jedinou část vozu, ke které nemáme absolutně žádné výhrady a která nás naopak nejvíce potěšila, budou to světla. Příplatkové natáčecí bi-xenony s přisvětlováním do zatáčky a automatickým přepínáním dálkových světel (příplatek 32.800,- Kč) jsou totiž opravdu vynikající. Natáčení krásně osvětlí silnici až k vrcholu zákruty, při pomalém zatáčení do vysokého úhlu navíc pomohou světla umístěná u mlhovek a potenciálně nebezpečnou oblast osvětlí.

peugeot testy strednitrida  

Automatické přepínání dálkových světel je věc, za kterou by se měla dávat automobilová Nobelova cena, zvláště pokud to funguje tak skvěle jako zde – systém jde spíše opatrnější cestou a tak se za celou dobu nedopustil jediného faux-pas; tedy oslnění protijedoucího vozu. Elektronika raději ponechala v činnosti pouze tlumená světla, pokud si nebyla úplně jista, že zaznamenané světlo vpředu není automobil.

Podobně dobře nám sloužil i systém hands-free přístupu do vozu, kdy v praxi můžete mít klíč celý týden v bundě a ani jednou jej nevzít do ruky. Funguje to klasicky – přijdete k vozu, ten pozná správný klíč a po sáhnutí za kliku vůz odemkne. Následně zjistí přítomnost klíče ve voze a vy můžete nastartovat a odjet. Po zastavení a vystoupení zase stačí jemně sáhnout na výstupky na klice, čidla poznají, že klíč je mimo vozidlo a vůz se, sklápějíc zrcátka, zamknul. Jednoduché, intuitivní, funkční.

A teď zase trochu kritiky. Head-up displej obyčejně hodnotíme velice kladně, protože nemusíte přeostřovat na přístrojový panel a máte potřebné údaje (rychlost, pokyny navigace...) stále na očích. Zde je však myšlenka head-up displeje jako průhledového panelu bohužel nepochopena a údaje se vám zobrazují nikoliv ve výhledu, ale těsně pod ním (hned nad vrchní část palubní desky) na zatmavené sklíčko. Přeostřování na zobrazené údaje tak trvá, byť už není tak výrazné. Důvodem prý byla nízká čitelnost, avšak například systém od BMW je výborně čitelný i přes zobrazování údajů přímo ve vašem výhledu (údaje jsou výše, destička je čirá). Myšlenku použití head-up displeje chválíme, šlo to ale jistě lépe.

peugeot testy strednitrida

Jestli jsme měli drobné výhrady k sezení na zadním sedadle, následující informace nejspíše zase vrátí jazýček vah do neutrální polohy. V testovaném voze byla totiž přítomna čtyřzónová automatická klimatizace, navíc doplněna o sluneční roletky v oknech (včetně zadního). Za 12 tisíc Kč tak mají cestující vzadu trochu více soukromí (což se samozřejmě občas hodí...) a navíc si mohou jednotlivě určovat teplotu, intenzitu i to, kterými výdechy k nim bude vzduch proudit.

Jízda

Už ale konec s detaily, v následujících odstavcích bude hrát prim přeplňovaný zážehový čtyřválec pod kapotou a podvozek.

Hned na začátek musíme čtenáře uklidnit – ano, francouzský automobil je stále hlavně komfortní. Zatímco vrcholná verze GT s upraveným podvozkem je možná obdařena sportovními geny, 1,6 THP se rádo smíří i s klidným tempem. To má ostatně daleko radši.

Na sedmnáctipalcových kolech je jízda neobyčejně pohodlná a v interiéru nejsou slyšet ani cítit žádné rázy. Jak ale asi tušíte, Peugeot 508 za to platí svou daň. Náklony jsou poměrně výrazné, byť vůz je i při divočejších manévrech možno držet pevně pod kontrolou. Nedotáčivost je však i přes relativně lehký motor vpředu výraznější než u třídních konkurentů a přichází dříve, byť nezáludně a předvídatelně. Díky měkčím pružinám se vůz na dálnici občas zavlní (například míjíte-li kamion), což sice nemá přímý vliv na bezpečnost jízdy, na vaše subjektivní vnímání jízdní stability pětsetosmičky to však vliv bezpochyby mít bude. Většina konkurence se při vysokých rychlostech chová klidněji.

Komfortně je nastaven i posilovač, který je při městských rychlostech vláčný a dovoluje vůz ovládat pohodlně jednou rukou (což je při častém řazení výhoda). Se zvyšující se rychlostí sice poslušně tuhne, ani pak však řízení nepůsobí sportovním dojmem, byť se přes něj k vašim rukám přeci jen nějaké informace dostanou. Na řízení tak můžeme nahlížet dvojí optikou: buď je příjemně komfortní a přitom relativně schopné při rychlejší jízdě, nebo je nedostatečně citlivé a málo komunikativní při ostré jízdě. Vyberte si, která je vám bližší.

peugeot testy strednitrida  

Při práci s řadičkou šestistupňové převodovky jsme si vzpomněli na RCZ a jeho velmi dobrou převodovku – zřejmě nebudeme daleko od pravdy, když si tipneme, že oba vozy ústrojí sdílejí. Dráhy jsou solidně vymezeny (je zde navíc příjemný mechanicky působící odpor) a nikde nic nedrhne. Řazení výborně pasuje k charakteru vozu, jízdu vám rozhodně kazit nebude. V praxi je potřeba zvyknout si na poměrně lehkou jedničku a následně těžší dvojku tak, aby při rozjezdu auto necukalo – zde se vyplatí jemná práce se spojkovým pedálem. Ten klade příjemný odpor a stejně jako u brzdy máte vždy velmi dobrou představu o jeho momentální poloze. Když už jsme nakousli brzdy – ty jsou samozřejmě kotoučové na všech kolech a mají mírně progresivní účinek – při běžné jízdě je zpomalení komfortní, pokud však pedál sešlápnete do více než zhruba poloviny chodu, zakousnou se destičky do ocele s větší vervou a následuje razantnější zpomalení.

Výborné je odhlučnění, kdy o agregátu víte pouze při razantnějším vytočení což nevadí, protože 1,6 THP má velmi pěkný, charakterní zvuk. Jinak je na palubě klid. Automobilka jistě věnovala této oblasti značné úsilí, což dokazuje i pohled pod kapotu – pečlivá snaha o izolaci hluku je zde jasně vidět.

Motor a spotřeba

Přeplňovaná jedna-šestka o objemu 1,6 litru figuruje v ceníku spíše jako levnější alternativa k dvoulitrovým naftovým čtyřválcům. Radíme vám, vyzkoušejte ji před tím, než pořídíte jakýkoliv ze vznětových motorů.

Motor o výkonu 115 kW a točivém momentu 240 Nm je totiž opravdu povedeným kusem strojařiny. Výkon zde krásně graduje, avšak pokud nechcete, nemusíte při klidné jízdě vůbec podřazovat – zmíněné momentové maximum je totiž dostupné už při 1400 min^-1. Navíc má hezký zvuk a při zařazené šestce umí být i velmi úsporný.

Při jízdě reálnou rychlostí 100 km/h ukázal palubní počítač spotřebu 5,9 litru Naturalu na 100 kilometrů, na otáčkoměru jsme odečetli 2250 min^-1. Zrychlení na 130 km/h však nepřineslo očekávaný výraznější nárůst spotřeby tak, jak jsme u benzinových agregátů zvyklí. Místo toho poskočily otáčky na 2950 min^-1 a spotřeba se, jakoby neochotně, zvýšila o rovný litr. Zde svou roli hraje, vedle špičkové motorářské techniky, nepochybně i výborná aerodynamika vozu.

peugeot testy strednitrida  

Po městě jsme s Peugeotem jezdili za rovných devět litrů, což je samozřejmě dlouhodobý průměr – kolona dokáže vyhnat spotřebu klidně ke 12ti litrům, zatímco noční výlet do centra jsme absolvovali za litrů sedm. Dlouhodobý průměr z testu činil 8,5 l/100 km a jakkoliv to není žádným způsobem standardizovaný údaj, jistou představu o apetitu agregátu přeci jen poskytne.

Spojení sedanu střední třídy a motoru 1,6 THP se po testovacím týdnu zdá naprosto logické, byť jsme měli na začátku jisté obavy o tom, zda je tato kombinace pro 508 vhodná. Agregát umí s vozem slušně zahýbat (z klidu na 100 km/h za 8,6 sekundy), což je příjemné zejména při předjíždění – často není nutné ani podřazovat, pokud je místa dostatek.

Závěr

Manažerský sedan nepopírající tradice automobilky, se silným image a kvalitním interiérem, to je přesně to co Peugeot potřeboval. Vzhledem k tomu, že testovaný vůz se i s čtyřzónovou klimatizací, natáčecími bi-xenony, polokoženými vyhřívanými sedačkami nebo třeba hands-free přístupem do vozu vešel s cenovkou pod 800 tisíc nelze než konstatovat, že zavedení matadoři střední třídy by měli být na pozoru. Lev umí dlouho odpočívat, pak se ale do lovu pustí s neobyčejnou vervou.

Plusy

• Kvalita použitých materiálů v interiéru
• Příčný prostor v interiéru
• Celkové odhlučnění vozu
• Komfort jízdy
• Přiměřená spotřeba
• Výborný motor 1,6 THP

Minusy

• Méně schopný podvozek při rychlé jízdě
• Krátké zadní sedáky
• Masivní nakládací hrana kufru
• Málo odkládacích míst