Postupujte tvrději vůči Číně, žádá německý průmysl kancléře Merze
Německo se možná připojí ke státům, které po EU žádají tvrdší postup vůči agresivní obchodní politice Číny. Dosud bylo zdrženlivé, schodek bilance vzájemného obchodu se však prohlubuje.
S neférovou konkurencí od čínských automobilek se Evropská unie snaží bojovat pomocí dodatečných cel, která uvalila na elektromobily těch firem, které podle vyšetřování Evropské komise pobírají přímou finanční i nepřímou podporu ze strany čínské vlády.
Německo, třebaže automobilový průmysl je jedním z kriticky důležitých pilířů jeho ekonomiky, dosud zastávalo spíše zdrženlivější přístup v obavách z čínské odvety. Nyní však zástupci německého průmyslu po kancléři Friedrichu Merzovi žádají, aby postupoval v těchto ohledech vůči Číně tvrději.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zjistila v podstatě totéž co EK – čínské automobilky mají troj- až osminásobnou státní podporu oproti firmám sídlícím ve státech sdružených v OECD. Německý schodek vzájemného obchodu s Čínou se také za loňský rok zvýšil o 22 miliard eur (530 miliard korun) na 89,3 miliardy eur (2,15 bilionu korun). Import z Číny do Německa vzrostl o 8,8 %, pohyb zboží opačným směrem naopak klesl o 9,7 %.
„Musíme probrat s Čínou, o co se jedná. Pokud se potvrdí, že za tímhle stojí dotace nebo neférová konkurence, je to problém,“ řekl agentuře Reuters Volker Treier, šéf německé Obchodní a průmyslové komory za oblast mezinárodního obchodu.
„Situace se vyhrocuje kvůli masivnímu cenovému tlaku, kterému čelíme ze strany čínských dodavatelů,“ uvedl člen představenstva Svazu německého průmyslu (BDI) Wolfgang Niedermark. „Případná protiopatření ze strany Číny musí být zahrnuta do strategických úvah, ale neměla by evropské kroky určovat, ani jim v konečném důsledku bránit,“ dodal. BDI uvádí, že kvůli dotacím a podhodnocení čínského jüanu o cca 15 % se daří čínským výrobcům nabízet produkty v Německu o 30 až 40 % levněji oproti těm vyrobeným v EU.
Podobně hovoří také Oliver Blume, hlava koncernu Volkswagen. Žádal vytvoření rovných podmínek, zejména s ohledem na to, že čínské plug-in hybridy při dovozu do Evropy žádným clům nepodléhají, na rozdíl od elektromobilů. Také uvedl, že je třeba zavést kvóty evropských dílů na auta.
Nad všemi možnými evropskými opatřeními však pořád visí hrozba čínské odvety. Čína totiž kontroluje světové dodávky důležitých zdrojů včetně vzácných minerálů, potřebných pro výrobu elektroniky i elektrických aut. Nezdráhá se tuto páku použít při vyjednávání; v posledních měsících několikrát zpřísňovala pravidla jejich exportu, jak vyplývá ze zpráv BBC či S&P Global. „Firmy se obávají možné čínské odvety. Ale zároveň se nicnedělání stalo také rizikem,“ říká Matthias Bianchi z německé Asociace malých a středních podniků.
V rámci Evropské unie existuje blok zemí, které žádají EU o zpřísnění obchodní politiky vůči Číně. Patří k nim Francie, Itálie a kupodivu také Španělsko, které je dnes na prvním místě pro čínské automobilky, chtějí-li někde v EU stavět továrnu. Vyrábět se tam chystá Geely, SAIC, Chery či Leapmotor.
Německo se dosud této iniciativy neúčastnilo. Podle dvou zdrojů blízkých Merzovi však kancléř ohlásil podporu unijním opatřením, pokud říjnové rozhovory mezi EU a Čínou nedopadnou dobře. „Evropská unie musí mít efektivní nástroje, aby mohla ve světě bránit své zájmy,“ řekl Merz.
Podle Treiera však je nástrojů dost a problém je jinde – v nepružnosti rozhodování. „Musíme zjednodušit a zkrátit náš rozhodovací proces,“ cituje ho agentura Reuters.
zdroje: Reuters, BBC, S&P Global
