Povrchová úprava vozidel, speciální technologie, legislativa: Laky a ochrana ovzduší

Povinnosti, které musí autolakovny podle nového zákona plnit, se staly tématem setkání pořádaného Sdružením importérů a výrobců součástí automobilů a servisní techniky (SISA) v říjnu. Požadavky se odvíjejí od výše projektované spotřeby organických rozpouštědel. Autolakovny, které byly podle starého zákona o ochraně ovzduší z roku 2002 nazývané jako malý zdroj, se nyní řídí různými požadavky, například v nich mohou být používány výhradně výrobky pro opravy nátěru vozidel s obsahem těkavých organických látek (VOC) vyhovujícím limitním hodnotám stanoveným vyhláškou. Kontrolním orgánem je místně příslušný obecní úřad s rozšířenou působností či Česká inspekce životního prostředí. Provozovatel autolakovny má povinnost na požádání předložit informace o provozu zdroje (např. o spotřebě rozpouštědel nebo druhu používaných nátěrových hmot) a umožnit přístup k němu za účelem provedení kontroly. Provozovatelé těchto zdrojů mohou být vystaveni pokutě ve výši do 20 000 Kč za neposkytnutí informací o něm, 50 000 korun za používání výrobků s nadlimitním obsahem VOC, resp. až dva miliony korun za nezpřístupnění zdroje pověřeným osobám.

Autolakovny s projektovanou spotřebou 0,5 tun/rok a vyšší mohou být provozovány pouze v souladu s platným povolením k provozu vydaným místně příslušným krajským úřadem. Specifické požadavky na provoz těchto zdrojů jsou pak vymezeny v současnosti vydané prováděcí vyhlášce k novému zákonu. V těchto větších autolakovnách mohou být až do konce příštího roku používány také výrobky, které mají vyšší obsah VOC, než je pro tyto produkty stanoven v prováděcí vyhlášce. Od roku 2014 však také tyto autolakovny budou muset používat pouze výrobky s obsahem VOC vyhovujícím limitním hodnotám stanoveným vyhláškou.

Výhoda větších autolakoven spočívající v možnosti dočasného používání přípravků s nadlimitním VOC je kompenzována povinností provádět pravidelná autorizovaná měření emisí. Této finanční zátěži se však lze vyhnout na základě výjimky schvalované místně příslušným krajským úřadem, že lakovny mohou emise zjišťovat pouze výpočtem (za předpokladu, že nevyužívají žádné koncové zařízení pro omezování emisí VOC). Dané autolakovny také musí každoročně zpracovávat roční hmotnostní bilanci VOC, vést provozní evidenci a ohlašovat její údaje za kalendářní rok. Kontroly u větších autolakoven provádí Česká inspekce životního prostředí.

Podle § 18 odst. 3 nového zákona musí mít všechny opravárenské výrobky na etiketě označenu kategorii/podkategorii, maximální povolenou hodnotu obsahu VOC pro danou kategorii/ /podkategorii a největší hodnotu obsahu VOC ve výrobku ve stavu připraveném k použití. Nový zákon také pamatuje na ochranu domácí trhu před importem nevyhovujících materiálů, a proto ukládá, že do Česka mohou být uváděny (dováženy nebo poskytovány třetím stranám) pouze produkty, které splňují limitní hodnoty obsahu těkavých organických látek uvedené v prováděcí vyhlášce k novému zákonu. Výjimku lze uplatnit u těch výrobků, které se prodávají pouze pro výlučné použití v autolakovnách s projektovanou spotřebou 0,5 tuny/rok a vyšší.

Prodejce je povinen vést po dobu pěti let evidenci o množství a druhu prodaných výrobků podléhajících výjimce a o osobách, kterým byl takový produkt prodán, s uvedením jména, příjmení a adresy fyzické osoby nebo názvu a adresy právnické osoby.

Za porušení těchto povinností může ČOI prodejcům udělit pokutu ve výši do 500 000 Kč (za nevedení evidence nebo neoznačení výrobku), resp. do dvou milionů korun za nedodržení požadavku na obsah VOC v prodávaných výrobcích.

Zpřísnění legislativy by mělo přispět k používání životní prostředí méně zatěžujících výrobků, i když na celoplošné omezení laků s vyšším obsahem těkavých organických látek si počkáme až do začátku roku 2014.