Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Přelomové automobily s pohonem 4x4: Průkopníci, válečníci a zrod legend (1. díl)

Ondřej Mára
Diskuze (0)

Automobily s pohonem všech kol se nejprve prosadily v armádě, později se ale začaly uplatňovat i jako užitkové vozy, pomocníci badatelů i objevitelů, zvyšovaly prestiž nebo lámaly rychlostní rekordy.

Zapomenutý průkopník

Zmínky o prvních vozech s pohonem všech kol bychom našli ještě ke konci 19. století, kdy se teprve rodil první moderní automobil. My však necháme všelijaké experimenty s parními a elektrickými pohony stranou a zaměříme se na první moderní vůz se spalovacím motorem a pohonem všech kol, který vyrobila nizozemská automobilka Spyker.

Jednalo se o sportovní dvoumístný model Spyker 60HP, který byl pozoruhodný v mnoha ohledech. Jednalo se například o první osobní automobil s šestiválcovým benzínovým motorem nebo brzdovým okruhem pro všechna čtyři kola. Vůbec nejzajímavější novinkou však bylo první použití stálého pohonu všech kol.

Ten měl přijít vhod hlavně během závodu z Paříže do Madridu, na kterém chtěla automobilka nový model prezentovat. Produkce ale začala později, než se předpokládalo. První vozy byly hotovy až v prosince 1903 a tak Spyker závod propásl. Později byl ovšem tento model úspěšně využíván například během závodů do vrchu a nyní si jej můžete prohlédnout třeba v Louwman Museum v Haagu.

Ve službách armády

Nizozemský Spyker byl tedy první, výrazně úspěšnější však byla americká automobilka American Four Wheel Drive Auto Company (s úsměvnou zkratkou FWD, která jinak označuje pohon předních kol), která vznikla v roce 1908 a svými dvoutunovými a třítunovými nákladními vozy Model B zásobovala americkou i britskou armádu na bojištích první světové války.

Až do třicátých let se vozy s pohonem všech kol používaly především v armádě, to však v třicátých letech začala měnit americká společnost Marmon-Herrington. Svůj lehký nákladní vůz s pohonem všech kol, postavený na šasi Fordu nejprve úspěšně nabídla armádě a později i na civilním trhu, kde slavil úspěch například v rozrůstajícím se ropném průmyslu.

V meziválečném období se experimentovalo s vozy osazenými pohonem všech kol prakticky po celém světě a většina armád měla svůj. Největší slávy nakonec dosáhli Američané, kteří zvítězili vojensky i průmyslově. V roce 1936 si ovšem titulu výrobce prvního masově vyráběného osobního automobilu s pohonem všech kol připsal japonský Kurogane Type 95.

Původně armádní automobil, produkovaný mezi lety 1936 až 1944, se vyráběl s karoserií dvoudveřového roadsteru, dvoudveřového pickupu a čtyřdveřového phaetonu. V japonské armádě plnil především roli průzkumného vozidla, později se ovšem dostal i na civilní trh.

A i když byl Kurogane Type 95 svým způsobem prvním průkopníkem, z druhé světové války vyšli vítězně Američané a s nimi jejich Jeep. Ikona druhoválečných bojišť vznikla díky spolupráci automobilek Bantam/ Ford/Willys a pro potřeby amerického válečného průmyslu vznikala v obrovských počtech.

Jeep slavil úspěchy především na bojišti, jeho obliba ale rostla i mezi veřejností. Ještě před koncem války se tak začala plánovat civilní verze s označením CJ, tedy Civilian Jeep. První verze CJ-2 se dočkala pozitivních ohlasů a CJ-2A se stal prodejním hitem. K jeho výrobě a servisu se navíc daly používat dostupné součástky z armádních přebytků, což ještě urychlilo a samozřejmě i zlevnilo jeho používání.

Inspirováno Jeepem

Jeep navíc položil základy pro vznik několika dalších legendárních čtyřkolek. Tou první byl britský Land Rover, jehož designér Maurice Wilks se inspiroval právě Jeepem, který využíval na své farmě. Wilks si byl vědom, že zásoby náhradních dílů, které v zemi zůstaly po válce, nejsou neomezené a navíc si věřil, že by zvládl vůz postavit ještě o něco lépe. A to také udělal.

Základem Land Roveru se stalo pevné ocelové šasi a jeho karoserie byla vyrobena z hliníku, který byl v poválečné době levný a dostupný (neboť se ve velkém vyráběl pro letecký průmysl). Vůz dostal pevné nápravy, odpojitelný pohon předních kol i redukční převodovku. Pozdější kusy nabídly i prodloužené šasi a samozřejmě i větší motory.

Další úspěšnou čtyřkolkou, která vznikla díky Jeepu, se v padesátých letech stala Toyota Land Cruiser. Ta začala vznikat na příkaz americké vlády, která potřebovala více terénních vozidel pro probíhající válku v Koreji a u Toyoty si objednala stovku vozidel inspirovaných tehdy novým modelem Willys.

První prototyp se objevil v roce 1951 a ve velkém kopíroval design i techniku Jeepu, na rozdíl od amerického teréňáku mu však chyběla redukční převodovka. Navzdory tomuto nedostatku se však prototyp jako vůbec první automobil úspěšně vyšplhal na horu Fuji, čímž ohromil japonskou státní policii a ta z něj díky objednávce 289 kusů udělala svůj služební vůz.

Model dostal označení Toyota „Jeep“ BJ, pod kterým byl známý až do roku 1954. Poté se však ozvala americká automobilka Jeep, které se využívání jejího jména cizí automobilkou pochopitelně příliš nelíbilo.

Toyota proto přišla s názvem Land Cruiser, který byl narážkou na britského konkurenta Land Rover. Oba vozy totiž vznikly díky inspiraci armádním Jeepem, Toyota však nechtěla, aby název jejího nového modelu vyzněl ve srovnání s britským teréňákem méně výrazně či pejorativně.

Kterak sověti stvořili první crossover

Pokud vám přijde, že jsme dosud neprávem přehlíželi terénními monstry proslulý Sovětský svaz, přišla vaše chvíle. Sověti rovněž experimentovali s automobily vybavenými pohonem všech kol již před válkou, nejznámější vozy však začaly vznikat až po druhé světové válce. Jedním z nejslavnějších byl přitom GAZ-69, který prošlapal cestu zřejmě prvnímu crossoveru na světě.

Nástupce druhoválečného Gazu 67, který se opět ve velkém inspiroval americkou konstrukcí, byl vynikající v terénu a své uplatnění našel kromě řady armád východního bloku (včetně té československé) i v zemědělství nebo průmyslu.

Gazík ovšem nevypadal příliš reprezentativně a s komfortem byl také na štíru. Proto přišli sověti s myšlenkou na stavbu vozu, který by byl reprezentativní, komfortní a relativně moderní, ale současně by si poradil s náročnějšími podmínkami v Rusku. A výsledkem se stal GAZ M72 Poběda.

Zesílená samonosná karoserie pocházela z modelu M20 Poběda, prvního poválečného ruského automobilu. Motor, části podvozku a především systém pohonu všech kol ale M72 převzala od GAZ-69. Výsledkem byl relativně reprezentativní a komfortní vůz, který však díky zvýšené světlé výšce a pohonu všech kol nabízel vynikající prostupnost terénem.

Od dělníků k miláčkům smetánky

V padesátých letech tak automobily s pohonem všech kol válčily, pomáhaly farmářům i v průmyslu a hlídaly zákon. V roce 1965 však Ford přišel s modelem Bronco, který do rostoucího segmentu čtyřkolek přinesl závan prémie. Vůz nabízel svěží a líbivý design, komfortní interiér i výbavu a neztratil se ani v terénu.

Jeho základem byl stále poctivý rám a nechyběl ani pohon všech kol. Ten bylo navíc možné díky nápravám Dana aktivovat i za jízdy. Z kraje výroby byl pod kapotou nejprve řadový šestiválec, v roce 1966 však Bronco dostalo i 4,7 litrovou V8. Ford Bronco byl dlouhá léta ikonou amerických silnic, než v roce 1996 zmizel z trhu. Již brzy bychom se však měli dočkat jeho návratu.

Další malou revoluci mezi automobily s pohonem všech kol pak v roce 1968 odstartovala britská automobilka Jensen, která představila elegantní kupé FF. Dvojice F přitom odkazovala na společnost Ferguson Formula, která dodala systém pohonu všech kol.

Jensen FF se tak stal prvním moderním sportovním vozem, tedy spíše GT, který nabídl pohon všech kol. To však nebyla jediná z jeho technických zvláštností. Kromě toho totiž nabídl jako první produkční automobil i systém ABS.

Jednalo se tedy o poměrně sofistikovaný vůz, do historie se však příliš výrazně nezapsal. Důvodem bylo pouhých 320 prodaných kusů, což zapříčinil samotný pohon všech kol. Jeho rozvodovka se totiž nalézala na levé straně vozu, což znemožnilo přestavbu na levostranné řízení a export na více trhů - především americký.

Jsensen FF tak můžeme označit za neúspěch britského automobilového průmyslu, o dva roky později si však Britové výrazně napravili reputaci. V roce 1970 totiž dorazila první generace Range Roveru, která dokázala definitivně posunout vozy s pohonem 4x4 do prémiového segmentu.

Range Rover nabízel útulnou kabinu, komfortní podvozek a robustní stavbu. Jeho systém pohonu všech kol byl sice méně sofistikovaný než u soudobého Land Roveru, přesto si dokázal poradit i s náročnějším terénem. S tím mu kromě stálého pohonu všech kol pomáhal i podvozek s pružinami, které dávaly tuhým nápravám dostatek prostoru k pohybu.

Ondřej Mára
Diskuze (0)

Doporučujeme