Proč blikají, když vidí i ve tmě? Radary zdaleka neměří jen rychlost
S nástupem infračervených senzorů a nočního vidění se nabízí otázka, proč kamery umístěné nad vozovkou stále používají viditelné světlo. Má to přesné technické, právní i psychologické důvody.
Dnešní stacionární systémy napojené na automatické čtení registračních značek dokáží během vteřin prohnat auto databázemi. Okamžitě vědí, zda máte zaplacenou dálniční známku, platnou STK nebo zda projíždějící vůz nefiguruje v pátrání po ukradených automobilech.
Masové prověřování přitom probíhá v tichosti a bez jediného viditelného paprsku. Kamery k tomu využívají infračervený přísvit, který je pro lidské oko neviditelný. Systém tak dokáže nonstop skenovat každé jedno auto v proudícím provozu, spolehlivě přečíst jeho značku i ve tmě a porovnat ji s databázemi, aniž by řidič cokoliv zaznamenal nebo byl jakkoliv oslněn.
Úřady chtějí vidět víc
Proč tedy radary, které zachycují samotné přestupky, někdy viditelně probliknou? První důvod se týká pohledu do kabiny. Zatímco plechová registrační značka je lakovaná reflexní barvou a neviditelný infračervený přísvit ji přečte bez problémů i bez pouličního osvětlení, čelní skla moderních aut představují oříšek. Bývají pokovená či tónovaná a infračervené paprsky se od nich odrážejí zpět jako od zrcadla.
Aby úřad získal důkaz do správního řízení, na kterém je zřetelně vidět řidič či to, co zrovna dělá rukama, potřebuje kabinu doslova prosvítit kratičkým, ale intenzivním zábleskem viditelného světla. V Německu či Rakousku je ostrý viditelný záblesk zepředu nutností kvůli zákonné povinnosti identifikovat řidiče.
Souvisí to také s optikou při vysoké rychlosti. Auto projíždějící rychlostí 150 km/h urazí za sekundu více než 40 metrů. Aby byl snímek dokonalý a ostrý, musí závěrka kamery sepnout v řádu tisícin sekundy. V takto krátkém okamžiku běžné okolní světlo v noci nestačí a přísvit, ať už ve viditelném či neviditelném spektru, je nutný.
Blesk navíc plní i důležitou psychologickou roli. Interiér proříznutý světlem funguje jako okamžitá výstraha, která řidiče v tu ránu zklidní. Tichá fotka z neviditelné kamery by ho zpomalila až za měsíc dopisem ve schránce.
Bliknutí? Pokuta není automatická
Pokud vás na cestě potká červené bliknutí, nemusíte propadat panice. Červená barva neznamená automatickou pokutu nebo odhalené kradené auto. U úsekových a městských kamer jde většinou o pulzní infračervený přísvit s vlnovou délkou kolem 850 nm, který má drobný přesah do viditelného spektra. Lidské oko jej vnímá jako jemné červené problesknutí. U klasických rychlostních blesků fotících zepředu se pak červený filtr používá výhradně proto, aby ostré světlo v noci neoslepilo řidiče.
Nejmodernější chytré radary (např. MONOcam v Nizozemsku či Německu) dnes s pomocí AI odhalují i mobil v ruce nebo chybějící pásy, slouží jako síto a každý snímek musí fyzicky schválit člověk. V Česku těmto automatickým systémům zatím brání legislativa a ochrana soukromí, takže tyto přestupky u nás stále odhaluje primárně přímá policejní hlídka.
Zdroje: Bußgeld-Info, Carwow, Česká televize, Kenfaith, K&F Concept, Ministerstvo dopravy ČR, Policie České republiky, Ředitelství silnic a dálnic ČR, Wikipedia
