TEST První jízdní dojmy: BMW Z4 3.0i Coupé

Emotivní karoserie s nekonečnou kapotou a malým zadečkem už okouzlila mnoho motoristických fanoušků. Ne každému se ale zamlouval klasický roadster, který byl dosud jediný na výběr. Proto šéf koncernu dr. Helmut Panke osobně představil na loňském frankfurtském autosalonu koncept Z4 Coupé, který byl brzy následován sériovou podobou. A nyní se dostává na český trh. Proto jsme využili nabídky největšího českého dealera vozů BMW, společnosti AuTec Group a.s., předstihem si vyzkoušeli jeden z prvních kusů.

Vzhled

který v rafinovaně osvětleném a pečlivě aranžovaném ženevském stánku působil téměř jako umělecká skulptura, funguje i na pozadí lehce zaprášené a od prudkého slunce unavené pražské ulice. Ta se změnila pod koly nejnovějšího mnichovského double-seateru v jeviště, na němž zazářil krásný artefakt. Splývavá záď se krásně slila s křivkou dlouhé přídě a vznikl harmonický soulad dvou různě zakřivených ploch, zakončených odtrhovou hranou a nadvakrát zalomeným zadním čelem. Pohled en face určuje nový přední nárazník s úzkými mlhovkami a dramatickým motivem dvou šípů, otočených směrem dolů a konstrastujících s malými obloučky detailů. Pohled zezadu připomíná původního roadstera nejméně; neobvykle tvarované panoramatické okno se směrem dolů zužuje a na zádi pomáhá zopakovat motiv sbíhajících se křivek, čemuž napomáhají i nové koncovky, které se nám na Coupé, na rozdíl od roadsteru, zalíbily. Dokomponování pevné střechy se zkrátka povedlo a ladné křivky původní Z4 dostaly nový, ještě působivější náboj.

Jízda

se od kabrioletu liší především odlišným vnímáním okolního světa. Poměrně malými okny je totiž vidět právě jen silnice s blízkým okolím, rozhlížení po krajině se tu moc netrpí a před křižovatkou je třeba zastavit s dostatečným odstupem, aby bylo vidět na semafor. Zadním oknem jsme dohlédli cca 15 m za auto, vnitřní zpětné zrcátko je prakticky zbytečné. Nekompromisní sportovní kupé se vším všudy! Úplně jiné jsou i tóny, doléhající k uším posádky; zatímco v kabrioletu poslouchaly prakticky totéž, co okolní svět, a k tomu fičení větru a turbulencí, hlavní motiv uvnitř kupé hrají tóny, zahrané proudícími plyny v sání a dřívějších částech výfuku a přenášené interiérem do lidských sluchovodů bez zbytečných překážek. Daleko výraznější jsou basové složky, přenášené vnitřkem karoserie jako velkou ozvučnicí od tlumiče výfuku rovnou k hlavám řidiče a spolujezdce.

Citelné zlepšení jsme zaznamenali při ostrých průjezdech zatáčkami - ač se nám chování roadsteru Z4 zamlouvalo a jmenovitě vrcholná Z4 se přímo překonávala, přidaná tuhost díky střeše je hodně znát. Vlnění zádě či kroucení boků je zcela neznámým pojmem a v zatáčkách lze bezpečně balancovat na hranici adhezních možností, které posunuly krásné devatenáctipalcové disky s pneumatikami Bridgestone Potenza pořádně vysoko. Přesto všechno je ale znát, že nechybí ani komfort - při klidné jízdě se dá cestovat v tichu, relativně měkkém pohodlí a s příjemným vědomím, že v případě potřeby je připravena jen lehce podřimující druhá, zuřivá osobnost krásného BMW. Ani při jízdě dvojnásobkem českého dálničního limitu, ani v nejsotřejší vracečce, nechybí dostatek rezervy k bezpečné kontrole a jízdní vlastnosti jsou příkladem toho, co je dnes možné s klasickou ocelovou pružinou a hromadou zkušeností.

Motor

pochází z nové série "hořčíkových" šestiválců s variabilním zdvihem a časováním ventilů Valvetronic, nezávisle poháněnou vodní a olejovou pumpou a konstrukcí se základní deskou "bedplate". Znamenité vlastnosti atmosférického třílitru jsme si již vyzkoušeli v Jedničce, Trojce i Pětce, z dvoumístné Z4 se jedná o premiéru. Zvědaví jsme byli zejména na zlepšení proti původnímu třílitru M54 double-vanos (170 kW), který nám učaroval před třemi lety při testu BMW Z4 3.0i. Od nastartování jsme museli uznat, že konstruktéři otočili kohoutky pořádně doprava. Počínaje ostřejším a hlasitějším zvukem se sytějšími tóny zejména ve středních a vyšších polohách, přes snazší vytáčení, až po pohotovější chování inovované samočinné převodovky Steptronic (při testu jsme řadili manuálně) se všechny příchutě šedivého zákusku s modrobílými vrtulkami pěkně zvýraznily. Chuti do života je subjektivně více, než o onen 10% nárůst výkonových křivek. I když se minulý třílitr neměl ani v nejmenším za co stydět, nový jej obsedantní chutí po otáčkách a výbušnou silou zejména v horní třetině otáčkoměru snadno překonává.

I když jsme se v první chvíli na volič samočinné převodovky v první chvíli tvářili trochu kysele, po prvních kilometrech nás většina zklamání přešla a na precizní reakce šestistupňového Steptronicu nešetřili chválou. Dle našeho názoru momentálně BMW drží putovní pohár v nepsané soutěži o nejlépe řadící automat. Do sportovně laděného kupé se také pěkně hodilo řazení motýlky pod volantem; i když převodovka se ani v manuálním režimu neřídila výhradně pokyny řidičovy ruky a v mezních situacích stejně pod-/přeřadila, reagovala s akceptovatelným zpožděním, srovnatelným se sekvenčními převodovkami. Ortodoxní purista se opět jen otřese, všichni ostatní mohou zažít příjemné překvapení a dovolenou pro pravou ruku.

BMW Z4 Coupé

je i ve slabší ze dvou nabízených verzí velmi potentním a krásným dopravním prostředkem. Kromě dvou individualistů se do něj vejde ještě překvapivé množství zavazadel, nechybí mu dokonce ani roletka zavazadlového prostoru. To posouvá jeho univerzalitu a majetný bezdětný pár se v něm klidně může vydat na cestu kolem světa, zatímco během všedních dní dokáže pána snadno a pohodlně vozit do práce a občas na závodní okruh. Míří do stejných vod jako Porsche Cayman, proti němu nabízí klasickou koncepci a vstřícnější cenovou politiku. 1.192.000,- je základní cena třílitrového BMW Z4 3.0i Coupé, což se nám vzhledem k nabízeným kvalitám zdá jako kulantní nabídka. Za špičkovou verzi Z4 M je třeba zaplatit 1.725.800,-, což je nejméně ze všech šesti momentálně nabízených "M" modelů.