TEST Renault Espace 3.0 dCi - Slunce pro duši (04/2003)

Zatím poslední generace MPV Espace má určitě ambice zachovat už tradiční dominanci značky Renault v tomto segmentu. Jak jsme si už za poslední dva roky zvykli, jde značka cestou radikální proměny vnějšího designu při relativně nezměněné podobě interiéru.

Vnější podoba nejnovějšího Espace je proto v lecčems podobná "přípravným" modelům Avantime a Vel Satis. Z nich také Espace převzal řadu inovativních prvků jako spouštění motoru kartou, elektrickou samočinnou parkovací brzdu či pro třídu MPV stále méně typické klasické zavěšení druhého páru dveří. Na voze je znát, že kromě variability vnitřního prostoru se výrobce snaží zachovat co nejvíce prvků, podporujících dojem luxusní limuzíny.

Samotný vůz je při bočním pohledu relativně krátký, což při sedmimístném uspořádání přináší problém s prostorem. Je ale pravda, že v o 20 cm prodloužené verzi Grand Espace překonává většinu konkurence i v této veličině. Dalším nápadným znakem vozu je extrémně velká zasklené plocha, která kromě vnější estetiky potěší zvláště posádku. Průhled přes sympaticky tenké přední sloupky patří k velmi pozitivním zážitkům. Čelní pohled na vůz, ale hlavně nástup do něj pak odhalí relativně malou výšku Espace. Dojem jisté stísněnosti sice eliminuje obrovské střešní okno, ale i tak bychom od lídra třídy MPV čekali více. Znepokojený čtenář ale budiž uklidněn: svých 195 cm jsem naskládal postupně na všechna sedadla ve voze, přičemž problém s koleny a hlavou nastal jen ve třetí řadě, která je ale přímo určena jen méně vzrostlým jedincům.

Jsme-li u sedadel, překonává Espace konkurenci jejich variabilitou. Kromě předních otočných lze všechna ostatní sedadla posouvat po drážkách v podlaze plynule po celém voze, což umožňuje zvolit přesně tu variantu která je v dané chvíli optimální. Jediným omezením je relativně úzký prostor mezi zadními podběhy, do něhož se vejdou právě jen dvě sedadla vedle sebe, a to na milimetry. Při sedmimístné konfiguraci na zavazadlový prostor rovnou zapomeňte, opěrky hlav hladí zadní sklo a do zbylého prostoru se vejde leda aktovka. Pětimístné uspořádání pak umožní přepravit slušných 456 litrů, s již zmíněným omezením šířky. Po vyjmutí všech docela těžkých sedadel (22kg) je pak možno využívat až 3 m3 prostoru.

Řidič je na své pracoviště zvyklý už předchozí generace a relativně úzký multifunkční digitální displej uprostřed vlnově tvarované palubní desky jej nepřekvapí. Tradiční je i ovládání klimatizace na levých dveřích, v námi testované variantě pak měli cestující k dispozici čtyřzónovou regulaci teploty. Odkládacích prostor je nejvíc v palubní desce, ostatní cestující jsou odkázáni na kapsy dveří či sedadla před sebou. Ve třídě MPV je ovšem unikátní počet nápisů Airbag. Těch může mít Espace až 8 a všichni cestující tak mohou být chráněni bočními i hlavovými airbagy.

Námi testovaný vůz poháněl šestiválcový třílitrový turbodieselo výkonu 130 kW, spojený s automatickou pětistupňovou převodovkou. Tichý projev agregátu a solidní zátah již od nízkých otáček je ve spojení s automatem vhodnou volbou spíše pro pohodlnou a rychlou přepravu na velké vzdálenosti než pro sportovní svezení. Devítilitrová průměrná spotřeba je odrazem naší snahy dosáhnout vysokých jízdních průměrů ve městě i mimo něj a považujeme ji proto za velmi dobrou.

Při jízdě jsme ocenili nezáludné ovládání vozu, zvláště s přihlédnutí k již zmíněnému skvělému výhledu. Podvozek je laděn o trochu sportovněji než Vel Satis, přes nerovnosti se ale auto přenáší celkem hladce. Široké pneumatiky přispívají k pocitu jistoty v jakémkoli jízdním režimu - vůz drží stopu, nenaklání se příliš ani v prudčeji projížděných zatáčkách a ocenili jsme také velký rejd.

Originalita, zpracování, jízdní vlastnosti a variabilita interiéru jsou bezesporu největšími klady tohoto francouzského MPV. S ohledem na vnitřní prostor a počet sedadel by ale případný zájemce měl zvážit, zda nekoupit spíše prodloužený Grand Espace.- Cena pak odpovídá jménu, komfortu i kvalitě.