TEST Reportáž: Historicky první DS Experience Day v ČR

Čtrnáctého června bylo v Mnichovicích u Prahy pěkně živo. Ač byla neděle a brzká sedmá hodina ranní, právě odsud začínala spanilá jízda vozů DS založená na principu veteránských rallye. Setkání majitelů veteránů i současných vozů s písmeny DS na kapotách bylo nabito akcí, známými tvářemi a hlavně krásnými auty, jak dokládá naše bohatá fotogalerie.

Nejstarším vozem, který poslala na trať modelka Simona Krainová, sama majitelka DS5, byl Citroën ID 19 z roku 1965. Celkem se sešlo na startu patnáct veteránů: od DS20 Break přes DS21 Pallas po DS23 Break z roku 1973.

Dva z těchto vozů vyjížděly na trasu stylově - s řidičem v masce Fantomase. Závodní pole pak rozšířilo padesát novodobých vozů. „Mám ráda historická, stylová auta a ten kontrast s novou DS5 byl zkrátka skvělý,“ smála se se startovací vlajkou v ruce Simona Krainová.

Přes Prahu, kde čekala na Strahově první průjezdní kontrola, zamířila celá kolona, startující vždy po minutě, směrem na Kladno. Tam na všechny čekal první úkol: průjezd točitého úseku o délce 42 metrů na čas – předepsáno bylo 16,00 sekundy. Excelovaly možná překvapivě spíše nové vozy, nejlepší řidič s veteránem DS23 skončil čtvrtý.

Následovala krásná pasáž trasy vedoucí Křivoklátskem s dalšími zábavnými testy. V nich měly posádky třeba odhadnout ujetou vzdálenost a přepočítat, kolik by se do ní poskládalo vozů DS19 z roku 1955 zaparkovaných těsně za sebe.

Jaké překvapení, že nejblíže správnému číslu 481 (neboť právě tolik vycházela vzdálenost 2330 metrů pro model měřící 4,84 metru) byli veteránisté. Vůbec nejblíže pak Martin Hošna s DS21, což mu nakonec pomohlo k celkovému druhému místu v soutěži. Vešel se totiž i mezi trojku nejpřesnějších i v odhadu vzdušné vzdálenosti z místa ve svém jedoucím autě k věži hradu Křivoklát.

Většina posádek dorazila do cíle na zámku Chyše přesně ve stanoveném limitu 240 minut. Zámecké zahrady se zaplnily šedesátkou krasavců, jež obdivovaly stovky návštěvníků, kteří na tamní zámek zavítali, ačkoli rallye nejeli.

citroen ceskytrh jizdnidojmy reportaze

Atmosféra zámeckého nádvoří se celé odpoledne, kterým provázel Marek Eben, nesla v duchu francouzského Montmartru. Dětští návštěvníci si užívali skákacího hradu, elektrických čtyřkolek či malování na obličej.

Den zakončilo slavnostní vyhlášení výsledků rallye. Hlavní cenu z rukou generálního ředitele značky DS v Česku Oliviera Parryho převzal Tomáš Faltejsek s navigátorkou Michaelou Jirákovou, jimž s vozem DS3 Sport 1.6 HDi z roku 2011 kupodivu více než přesná jízda na Kladně (20. místo) pomohly právě přesné odhady v lesích Křivoklátska (1. a 2. příčka).

Na druhém a třetím místě skončily veteránské posádky: zmíněný Martin Hošna s DS21 z roku 1969 a Tomáš Pejřil s DS20 Break roku výroby 1974.

citroen ceskytrh jizdnidojmy reportaze

Rozhovor s vítěznou posádkou: Třikrát jsem málem utekla z auta!

Tomáš Faltejsek z Hradce Králové možná začne věřit na magii trojek. Na svého černého krasavce DS3 Sport 1.6 HDi dostal od organizátorů rallye v rámci DS Experience Day startovní číslo třináct – a přineslo mu hodně radosti. V soutěži nakonec nasbíral jenom 141 trestných bodů a společně s navigátorkou Michaelou Jirákovou zvítězili.

Jezdíte podobné soutěže často?

Tomáš Faltejsek: Vůbec ne. Ale vozy DS jsou u nás v rodině tradice, ostatně nebyl jsem tu s ní sám. Můj nevlastní táta Luděk Kelner usedl do DS5 Sport Hybrid4, ale skončil až pětačtyřicátý. Konkurence byla evidentně dost našlapaná. A to jsme ještě nevyužili všechna auta z garáže – doma máme ještě DS4.

V jízdě na čas jste skončil dvacátý, ale třeba v počtu zaparkovaných DS19 v ujetém úseku nebo odhadu vzdušné vzdálenosti jste byl excelentní. To jste takový počtář, nebo spíše střílel od boku?

Tomáš Faltejsek: Úplně od boku ne, ale spíše než s kalkulačkou to bylo o tipu. Jak jsem jednu DS19 viděl ráno na startu, odhadl jsem ji na pět metrů a ujetý úsek mi přišel dvoukilometrový. Což by vycházelo na čtyři sta aut. Já ale nevím proč jsem nadiktoval spolujezdkyni Míše čtyři sta devadesát – a byl jenom devět aut přes.

Což byl druhý nejlepší tip. V odhadu vzdálenosti od volantu k hlavní věži Křivoklátu 393 metrů jste byli dokonce nejblíže ze všech posádek. To byl váš návrh, Michaelo?

Michaela Jiráková: Vůbec ne, všechno rozhodoval Tomáš. Já byla ráda, že jsem se vůbec dočkala cíle.

Proč?

Michaela Jiráková: Byla to má první zkušenost s podobnou soutěží. Třeba z roadbooku jsem četla poprvé v životě a zpočátku mi to nešlo, dost jsme se hádali. Jsme oba prudší povahy, takže jsem v Praze třikrát chtěla zastavit, vystoupit a jít na vlak zpátky do Hradce Králové. Ale nakonec to všechno vyšlo parádně.