Rolls-Royce Silver Shadow a Corniche: Dva pick-upy na prodej za necelý milion

Američané mají svoje velké trucky, tady jde ale o menší auta na bázi osobáků. Nebudeme se tu však bavit o Fiatech Strada, nebo našich pracantech vzešlých z Favoritů a Felicií. Australané podobným vozidlům říkají ute a koupit si je zákazník může třeba přímo u Holdenu. U protinožců existují ale i individuální přestavby, výjimkou v tomto ohledu nejsou ani evropská auta, jako třeba starší BMW M5 E39. A kdo nabízel tovární stylový pick-up v Americe? Chevrolet El Camino je dostatečně známý i v našich končinách.

Ale přestavět na něco podobného britského aristokrata se dvěma R, to už chce kapku kuráže (a možná i nebetyčné drzosti). Takové konverze bývají výjimečné i v USA, jedná se o vskutku kusové záležitosti. Je ovšem pravdou, že když si na ni někdo troufne, výsledek neskončí jako fiero přebouchané na Ferrari F40, dílenská úroveň je vždycky na výši. Auto musí vypadat jako kupé a být stylové, byť se možná trochu počítá s určitou vzhledovou disproporcí.

Dva britské vznešené aristokraty v montérkách nabízí k prodeji firma PrestigiousEuroCars ve Fort Lauerdale na Floridě po 49.950 dolarech (zhruba 939.000 korunách) za kousek. Jedná se už o veterány, kterým je zhruba čtyřicet let a oba jsou, jak jinak, pouze dvoumístné. Úpravce, který urozené Brity do této podoby přetransformoval, bohužel společnost neuvádí.

Prvním je bílý Silver Shadow ročníku 1972, který má dlouhatánskou ložnou plochu krytou víkem a modročerný vnitřek. O rok mladší Corniche bývalo původně kupé (pardon, two door saloon, tedy dvoudveřový sedan) a zadní část pro náklad má odkrytou. Působí o něco vyváženěji a elegantněji, a to nejen kvůli dvoubarevnému lakování v kombinaci černé a stříbrné. Interiér je pak v červené kůži a nechybí pochopitelně ani ušlechtilé dřevo. Tento exemplář má najeto 56.420 mil, tedy 90.780 km.

U Corniche je na webu prodejce uvedeno, že má pod kapotou tříválec, Silver Shadow zase čtyřválec. Pochopitelně se jedná o překlepy, v útrobách s největší pravděpodobností zůstaly originální vidlicové osmiválce 6,75 l, u kterých Rolls-Royce tradičně neudával výkon. To se změnilo až s přechodem pod křídla BMW. Je to směšné, trapné, úchylné... Nebo snad stylové? Uvědomme si, že některé podvozky předválečných rollsů ještě s klasickým rámem měnily karoserii několikrát za život! A necelý milion za takovéhle unikáty zase není tolik.

Rolls-Royce (1904-2004) = 100 let luxusu (2. díl)