Rozblikáme Česko: Zneužívání blinkrů. Nestůj na blikačkách
Tentokrát se podíváme na blikání na všechny strany. Výstražné blinkry jsou opravdu určené pro výstrahu před nebezpečím. Bohužel je ale řada řidičů používá jako povolenku pro stání na zákazu.
Kdyby na naši planetu přiletěli nějací mimozemšťané, tak by při studiu chování řidičů nejspíš varovné blinkry označili za jakási světla používaná ke stání na zákazu. Zatímco s nebezpečnými situacemi, kdy je třeba blikat, se nemusíte nutně potkat každý den, auto stojící na zákazu zastavení na blikačkách můžete spatřit co chvíli.
Když jsme občas při nějaké reportáži byli v terénu s policisty nebo strážníky, někteří nám prozradili, že zapnuté všechny čtyři blikačky vlastně už zdálky upozorňují kolemjdoucí včetně uniformovaných příslušníků, že dotyčný parkuje špatně a ví o tom. Řidič si tak vlastně o pokutu řekne. Protože i strážníci jsou jen lidé, můžou občas špatně parkující auto přehlédnout či nad některým přestupkem, pokud auto neblokuje přechod či křižovatku, mávnout rukou. Ale čtyři blikačky je často přivábí blíž, a tak věc mnohdy skončí pokutou
Jen varovat
Varovné blinkry slouží k varování. To je případ, kdy je naopak použít musíme. O tom bude řeč v dalším díle našeho seriálu. Tlačítko s trojúhelníkem tak mačkáme jen ve chvíli, kdy hrozí nebezpečí. Třeba při dojíždění do kolony nebo když kvůli závadě zůstaneme stát na místě, kde tvoříme překážku. Jinak ne.
Zajímavé je, že řada řidičů velmi dobře ví, kde se nemá parkovat. Protože když se postaví správně, tak nebliká. Když se postaví na místo, kde je to zakázané, tak varovné blikačky pustí. A kde všude nesmíme parkovat?
Tam, kde je značka Zákaz zastavení nebo stání, se prostě auto odstavit nesmí. Na přechodu pro chodce a přejezdu pro cyklisty to taky nejde. To samé platí i pět metrů před přechodem nebo přejezdem. Za ním už žádný limit není, takže lze zastavit hned za zebrou. U křižovatky je to trochu přísnější, tam těch pět metrů platí jak před, tak za. Ale na křižovatce ve tvaru písmene T můžeme na straně proti komunikaci, která vyúsťuje ze strany, stát.
Tabu je odstavení v odbočovacím nebo připojovacím pruhu. Nesmíme stát ani na silniční vegetaci, tedy na trávě vedle silnice. To neplatí, pokud tam bude značka, která nám to povolí. Na to je třeba si dát pozor, když jdeme na houby.
Dalším místem, kde nenecháme auto stát, je zastávka autobusu, trolejbusu či tramvaje. Logicky nemůžeme parkovat přímo na místě označeném jako stanice. Pokud na zemi vodorovné značení není, pak platí zákaz třicet metrů před označníkem zastávky a pět metrů za ním. A nechat auto v pruhu vyhrazeném pro autobusy nebo třeba pro cyklisty taky není dobrý nápad.
Míst, kde se nesmí stát nebo zastavit, je samozřejmě víc. Asi nikoho by nenapadlo postavit auto na železniční přejezd nebo do tunelu, zapnout varovné blinkry a jít na nákup. Jen možná ještě dodáme, že mimo obec se nesmí zastavit a stát na silnicích první třídy a za snížené viditelnosti ani na dvojkách a trojkách. Na to musí pamatovat hlavně houbaři.
Trochu složitější je to se stáním před výjezdem z místa mimo pozemní komunikaci. Samozřejmě nesmíme blokovat výjezd z polní nebo lesní cesty. Stát ale nemůžeme ani před výjezdem ze dvora nebo garáže. Zákon neříká nic o tom, že to neplatí pro majitele garáže či pozemku. Teoreticky tak můžete dostat pokutu za to, že blokujete vjezd do své garáže. Ale to je spíš takový extrém. Smyslem vyhlášky je zabránit tomu, aby někdo blokoval vaši garáž či bránu do vašeho dvora.
S majáčkem
Dodržovat ustanovení o zákazu zastavení a stání nemusí řidič vozidla, které při své činnosti používá žlutý majáček. O tom jsme psali v čísle 43. Třeba popeláři, když vyvážejí kontejnery, můžou klidně zastavit na přechodu pro chodce, v křižovatce, na zastávce autobusu, tramvajových kolejích nebo třeba za zatáčkou. Ale jen kvůli výkonu své činnosti. Pokud chlapi půjdou na kafe, svačinu či si na chvíli odpočinout, pak už musí auto odstavit zcela regulérně na místě, kde se smí stát.
Žlutý majáček umožňuje legálně porušovat řadu předpisů. Můžete jet po kolejích, vyhrazeným pruhem, po silniční vegetaci, nezastavit na stopce a dělat spoustu věcí. Musí to ovšem souviset s vykonávanou činností. Tedy třeba svozem dopadu, údržbou silnice, měřením úniku plynu nebo sekáním trávy.
Pokud si dáte na auto majáček a budete ho používat jako univerzální parkovací kartu či generální pardon pro jízdu na pankáče, tak to úplně neprojde.
Co říká zákon o silničním provozu
Kde smíme zastavit a stát, nám říká paragraf 25. Paragraf 27 pak naopak vyjmenovává situace a místa, kdy a kde zastavit nesmíme. Zastavit a stát smíme jen na kraji silnice, a to vpravo, v jednosměrce vpravo i vlevo. Při zajíždění k okraji musíme blikat, při odjíždění taky. Při stání musí zůstat volný jízdní pruh o šířce nejméně tři metry pro každý směr, při zastavení alespoň jeden třímetrový pruh pro oba směry. Zastavením se myslí uvést vozidlo do klidu pro nástup a výstup cestujících nebo složení nákladu. Stáním je pak ponechání vozidla na místě pro dobu delší, než je zastavení. Většinou se mluví o čase delším než tři minuty, takto ale vyhláška nezní. Ta řeší jako stání vše, co se nehýbe, i když už všichni vystoupili a auto pořád zůstává na místě, byť to bylo po třiceti sekundách. Ve druhé řadě smí zastavit jen taxík označený střešní svítilnou. Bolt, Uber a další podobné služby tedy ve druhé řadě zastavit nemůžou.
Blikačky nebo trojúhelník
Pokud máme nějakou poruchu, pustíme varovné blinkry, ale zároveň musíme za auto dát trojúhelník. Mimo obec na silnici 50 metrů daleko, na dálnici 100 metrů. Spíš než metry ale řešíme to, aby trojúhelník varoval včas. Takže pokud stojíme za zatáčkou, dáme ho před zatáčku. V obci je důležité zajistit včasné varování, vzdálenost pro umístění ve vyhlášce uvedená není. Blikat můžeme dál. Uvidíme lépe a blikačky upozorní projíždějící, že si mají dát pozor. Auto můžeme doplňkově označit střešním majáčkem, o kterém jsme psali v minulém čísle Světa motorů.
Hlavní jistič?
Kdo seděl třeba za volantem autobusu, všiml si, že kromě tlačítka s trojúhelníkem, kterým se zapínají varovné blinkry, tu je ještě druhé, kde je trojúhelník doplněn o nápis Hazard. Toto druhé tlačítko slouží jako takový „hlavní jistič“ v případě požáru. Když autobus začne hořet, stiskne řidič tlačítko s Hazardem. Tím spustí varovné blinkry a zároveň vypne proud v motoru. Blikačky ale zůstanou pod napětím a varují okolní řidiče.
Zdroj: Svět motorů
Partneři projektu
