Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

TEST S Jaguarem F-Type SVR do Le Mans: Jak se jede se sporťákem napříč Evropou?

David Bureš
Diskuze (25)
Z mnohých sporťáků se dnes stala auta, která se dají používat klidně každý den. Překvapivě mezi ně patří i modrý chuligán, Jaguar F-Type v ostrém provedení SVR.

Čtyřiadvacetihodinovka v Le Mans má dnes už opravdu bohatou historii, a tak se vedle tradičního vytrvalostního závodu na okruhu La Sarthe koná od roku 2002 též akce Le Mans Classic věnovaná historickým účastníkům slavného závodu. Na akci jsme tentokrát vyrazili také, přičemž společníkem na cestu Praha – Le Mans nám byl Jaguar F-Type SVR kupé.

Jaguar je jakožto sedminásobná vítězná značka důležitou součástí historie čtyřiadvacetihodinového francouzského závodu, a proto se v rámci letošní Le Mans Classic koná i závod pro všechny jaguary vyrobené před rokem 1966. Vyrazit do Le Mans s jaguarem je letos tudíž takřka povinnost, přičemž pro cestu je F-Type SVR o to zajímavějším společníkem. Své schopnosti by totiž mělo umět plně předvést jak na běžné silnici, tak na okruhu.

Na první pohled se F-Type ve verzi SVR nezdá jako vhodný dopravní prostředek pro transkontinentální cesty. Auto z dílny divize Jaguar Land Rover Special Vehicle Operations na první dobrou dává najevo, že bylo stavěno tak, aby bylo lehčí, silnější a rychlejší než výchozí varianta. Ventilační otvory v kapotě, dravý výraz i spoiler na zádi jasně ukazují, že tahle kočka je pekelně rychlá. Jenže Jaguar zároveň tvrdí, že F-Type SVR má být i přes své schopnosti přívětivým autem, použitelným každý den. Tak uvidíme, na cestě Praha – Le Mans si to ověříme.

Tak tohle by šlo

Jezdit na dlouhé cesty se sportovním autem není jen tak, vedle obvykle tuhého podvozku často vadí i malý zavazadelník. To ale naštěstí není problém F-Typu SVR kupé, jehož kufr nabízí slušný objem 407 litrů. Po otevření elektricky ovládaného víka (o které vůz navzdory snaze o úsporu hmotnosti nepřišel) je tak jasné, že se dva na několikadenní cestu v pohodě vejdeme. Kufr, velká taška i taška na notebook se s rezervou vejdou, a tak si s kolegou oddychneme a nasedáme.

První pocit po nasednutí je velice příjemný. Výrazně tvarované sedačky příjemně obejmou tělo a díky nastavitelným bočnicím ani nijak netlačí do zad. Volant se příjemně drží a páčky automatické převodovky pod ním jsou dostatečně veliké. Použité materiály jsou na vysoké úrovni, stejně tak jejich zpracování je skvělé (třeba prošívání palubní desky), což se o některých jiných jaguarech říct nedá. Přestože je SVR ostrá a odlehčená varianta, autu zůstala bohatá výbava – nechybí mu elektricky ovládané kožené sedačky nebo multimediální systém s navigací. Sportovní atmosféru alespoň navozuje čalounění palubní desky alcantarou.

Výhled vzad samozřejmě omezují výsuvný spoiler a malinké zadní okno, ve vnějších zpětných zrcátkách se pak rýsují svalnaté boky auta. Kdo by se ale v tak rychlém autě díval za sebe, že? Také s odkládacími prostory to není až tak špatné, žádná hitparáda to ale samozřejmě není. Do loketní opěrky se toho moc nevejde, ani prostor před spolujezdcem není nijak velký, kapsy ve dveřích pak pojmou maximálně litrovou lahev.

První metry nás vedou po pražských ulicích a už v tomto případě F-Type SVR překvapuje. Přece jen jsem očekával trochu uskákanou kozu – přestože Jaguar umí podvozky na výbornou, tohle je ostrá verze, a tak by se tuhost podvozku dala očekávat. Jenže opak je pravdu, přestože podvozek s tužšími zadními rameny nebo pozměněnou přední nápravou je skutečně tužšího ražení, britské kupé posádku nijak výrazně nenatřásá a nerozdrkotá jí zuby.

Už pohledy okolních chodců a okolních řidičů ale dávají najevo, že tahle jízda nebude inkognito. Vlastně po celou cestu jsme sledovali, jak lidé jaguar pozorují. Kočka ve světle modrém laku Ultra Blue s karbonovými doplňky zkrátka přitahuje pozornost. Ta však není závistivá, mnozí zvedají palce nebo se na parkovištích zeptají, co to vlastně je a jak rychle to jede.

Už přivaděč na dálnici D5 dokazuje že Jaguar F-Type SVR jede pěkně ostře. Pod kapotou totiž pracuje kompresorem přeplňovaný osmiválec o objemu pěti litrů, který je díky pozměněné kalibraci naladěn na 423 kW a neskutečných 700 N.m, což je ještě o 20 N.m než v ostrém F-Typu Project 7. Na papíře tyto hodnoty dělají dojem, což potvrzují i jízdní zkušenosti.

Jaguar prostě zrychluje s elánem a je jedno, zda je tomu při rozjíždění na semaforech nebo při akceleraci na německé dálnici, vysoko nad u nás povoleným limitem. Na měření akcelerace nebo maximálky čas ani prostor nebyl, udávaným 3,7 s z 0-100 km/h a 322 km/h ale nepochybujeme. Jaguar je rychlý jako střela, s gripem při rozjezdech navíc pomáhá pohon všech kol (ano, SVR skutečně není zadokolka). Osmistupňová automatická převodovka si sice musí občas podřadit, poté ale SVR vystřelí vpřed jako pěkně hladová kočka.

Slušná muzika

To všechno je navíc doprovázeno tóny jak z té nejlepší rockové balady. Už „odkašlání“ při nastartování slibuje mnohé, při akceleraci pak čtyři kulaté koncovky přepracovaného výfukového systému z titanu a slitiny Inconel vyluzují ještě lahodnější burácivý chraplák konkurující těm nejlepším zpěvákům. Při prudkém zpomalování zase sází jednu ránu z výfuku za druhou. Jaguar svůj pěvecký talent navíc elegantně tají, zhruba do 3000 otáček je tichý, aby posádku během cestování nerušil.

A je tomu skutečně tak, přes svoji ostrost umí být F-Type komfortním společníkem na dlouhé cesty. Při dálniční 130 km/h si motor tiše brumlá kolem 1600 otáček a posádku neruší. To se však nedá říct o bezrámových oknech, kolem kterých slyšitelně fouká vnější vítr. To je spolu s hlukem od podběhů jediným diskomfortem, který na posádku při jízdě s SVR čeká.

Tedy, zaskočeni jsme byli na mýtnicích. Otvory na mince byly na jaguar příliš vysoko, kvůli masivním blatníkům se hůře odhadují rohy karoserie, a tak se nedalo dojet úplně blízko ke kase. A tak jsme často frontu za sebou zdržovali nutným vystupováním při placení. Nastupování a vystupování kvůli masivním dveřím navíc v omezeném prostoru není jen tak, je tak třeba si vyhledávat prostornější místa. Pak dovnitř vklouznete jakoby nic. To ale souvisí s šířkou 1.923 mm (2.042 mm včetně vnějších zrcátek), která dělá neplechu nejen na parkovištích, ale i na dálničních zúženích. Nejednou jsme se sklopenýma ušima raději zařadili do pravého pruhu mezi kamiony, protože ten užší levý pro nás zůstal mnohde zapovězen.

Jinak se ale esvéerkem na dlouhé cestě krásně jelo. Převodovka při popojíždění necuká, ve vyšších rychlostech hladce řadí. V manuálním režimu sice „sportovně“ kopne, to ale k tomu patří, navíc na manuální pokyn dostatečně rychle reaguje. Navigace nás na holičkách nechala jen jednou, když po vypnutí motoru „zapomněla“ zvolenou trasu. Po následujících zastávkách ale už bylo všechno v pořádku, a tak se patrně jednalo o ojedinělou chybu. Velice se nám líbilo řízení, které je nadmíru citlivé. Ve vyšších rychlostech ale SVR dává najevo, že chuligán není jen svým vzhledem a burácivým motorem, ale také svým chováním. Hodně nad 200 km/h se už auto nezdá tak stabilní a je nutné ho korigovat.

A za kolik litrů?

Jaguar nás pak vyloženě potěšil svoji spotřebou. Čekali jsme hladové zvíře, dočkali jsme se ale umírněného koťátka. Z Prahy na Rozvadov jsme v rámci limitů jeli za 9,3 litru na 100 km, následný průlet Německem s častými výlety nad 200 km/h sice tuto hodnotu zvedl k 11 litrům, závěrečný přejezd Francií ale průměrnou spotřebu nakonec ustálil na 10,4 l/100 kilometrů. A to je na britské kupé s kompresorovým pětilitrovým osmiválcem pod kapotou opravdu skvělé číslo. A víte co je nejzajímavější? Udávaná kombinovaná spotřeba F-Typu SVR dle evropských norem činí 11,3 l/100 km, tedy více, než námi dosažená hodnota.

Výhodou je i to, že motor nevyžaduje vysokooktanový benzin, stačí mu běžný 95oktanový natural, což provozní náklady pomůže snížit. Palivová nádrž má pak objem 70 litrů, a tak ani zastávky kvůli tankování nejsou časté. Přesto všechno náš výlet do Francie není právě levný – jen jízda tam nás vyšla na více než 7.000 korun. Do této částky přitom vedle paliva počítáme jídlo, desetidenní českou dálniční známku a francouzské mýtné.

Trasa z české metropole do dějiště slavného vytrvalostního závodu nás zavedla primárně na dálnice, a tak je to skutečně jen o uživatelské recenzi, sportovní stránku F-Typu SVR si necháme na jindy. I v tomto ohledu je co testovat, ať už chování převodovky za rychlé jízdy, funkčnost karbon-keramických brzd nebo chování v zatáčkách. SVR je totiž díky mnoha úpravám – lehkému výfukovému systému, příplatkovým karbon-keramickým brzdám a karbonovým prvkům – až o 50 kilogramů lehčí než F-Type R AWD. Co se týče praktické stránky SVR, má se jaguar rozhodně čím chlubit, protože na dlouhých cestách je překvapivě příjemným společníkem.

David Bureš
Diskuze (25)
10. 7. 2016 17:33
Kde je SUPERB
Když Superb porazí supersporty ve zrychlení, proč si to nerozdá s tímhle? To by bylo srovnání ))))))))))))))))))))))))))))))) Sázím na jednoznačné vítězství Superbu.
Avatar - white label
9. 7. 2016 23:07
Re: GT
Taky jsem se divil proč napsal "drahá"..., místo "laciná".
Avatar - Pekelná Micinka
9. 7. 2016 22:59
Re: GT
Jo, na ten fl F-Type jsem taky hodně zvědavej, hlavně na čumák. Zadek myslím vůbec nebudou řešit, možná nějaké změny na nárazníku, zadní lampy, myslím grafiku, na tu určitě nešáhnou.
9. 7. 2016 11:23
Re: GT
R4 by mělo přijít zároveň s FL F-Type, má zpoždění. R6 v benzínu pak během příštího roku ;-)
Avatar - Hammunasakra
9. 7. 2016 10:31
Re: GT
Drahá? :-)

Už ty řeči o psychiatrovi začínám chápat >:-[]

A normální je to co si myslíš ty případně většina = viď >:D

Sem zvědavej na facelift a 4 válec. A jestli bude mít přes 300 HP tak co V6 3.0 340 koní
Nevíš jestli příští rok s faceliftem už budou nový řadový šestiválce?