Skandál s autopůjčkami: Tisíce řidičů mají nárok na odškodnění 25.000 Kč
Britský automobilový trh stojí na prahu finančního zemětřesení a velké značky jako Ford, BMW nebo Volkswagen teď horečně počítají finance. Ukázalo se totiž, že jejich odhady na odškodnění klientů za nevýhodné úvěry byly až trestuhodně optimistické.
Celá aféra, která se táhne už od roku 2007, se točí kolem systému skrytých provizí. Prodejci aut a poskytovatelé půjček se dlouhá léta „přátelsky“ domlouvali na vyšších úrocích, kvůli kterým pak zákazníci, často nevědomky, přepláceli.
Britský úřad pro finanční etiku (FCA) loni definitivně rozhodl, že tohle jen tak neprojde, a vystavil celému trhu účet na masivních 9,1 miliardy liber (cca 274 miliard korun). Tato obří suma má pokrýt odškodné pro miliony řidičů i náklady na celý proces. V průměru by si každý poškozený mohl přijít na zhruba 830 liber, tedy asi 25 tisíc korun.
Jednoduchá nekalá praktika
Princip byl až neuvěřitelně prostý a těžil z důvěřivosti zákazníků. Když jste si v britském autosalonu brali auto na splátky, banka prodejci stanovila minimální úrok, za který je ochotna půjčit. Prodejce vám ale záměrně nabídl úrok mnohem vyšší. Celý ten rozdíl – tedy peníze, které jste zaplatili navíc – si pak banka s prodejcem tajně rozdělili jako tučnou provizi.
Prodejci tak byli přímo motivováni k tomu, aby zákazníky „oholili“ co nejvíce, protože čím dražší úvěr vám vnutili, tím větší bonus jim přistál na účtě. Právě tato tajná dohoda o rozdělení kořisti, o které zákazník neměl ani tušení, je jádrem dnešního miliardového skandálu.
Průšvih pro banky i automobilky
O celkový balík devíti miliard liber odškodnění se nyní musí podělit dva viníci: klasické banky a finanční divize automobilek. A zatímco banky jako Lloyds nebo Barclays, které nesou 57 % viny, už mají většinu peněz vzorně připravenou v rezervách, automobilky totálně zaspaly.
Podle aktuálních finančních výkazů totiž leasingové odnože značek jako VW, BMW či Ford vyčlenily na odškodné dohromady pouhých 803 milionů liber. Jenže regulátor jim vypočítal, že jejich podíl na průšvihu činí oněch 3,8 miliardy liber. Do léta, kdy má vyplácení odstartovat, jim tak v rozpočtu zeje obří díra ve výši 3 miliard liber (přes 90 miliard korun). Tyto peníze teď budou muset výrobci narychlo někde „vykouzlit“, aby dodrželi termíny stanovené úřady.
Proč automobilky tak fatálně podcenily situaci? Analytici to vysvětlují tak, že zatímco pro banky je vztah s finančním regulátorem prioritou číslo jedna, výrobci aut brali financování spíše jako doplňkový byznys a doufali, že se bouře přežene.
Nejzodpovědněji se k problému zatím postavil Mercedes-Benz s rezervou 424 milionů liber, následovaný BMW. Naopak Volkswagen nebo Ferrari zatím podle dostupných dat do společného banku nepřihodily ani libru.
Již i politické téma
Celá kauza má i pikantní politickou příchuť. Britská vláda se ocitla mezi dvěma mlýnskými kameny – na jedné straně stojí miliony nespokojených řidičů, na druhé průmysloví giganti, kteří varují, že tak vysoké pokuty mohou ohrozit investice a pracovní místa v Británii.
Tlak byl dokonce tak velký, že se do věci vložila i ministryně financí Rachel Reevesová, která se snažila krotit vášně a apelovala na soudy, aby se s výší odškodného držely při zemi. I přes veškeré lobbování ale čas běží.
Do konce letošního dubna mají dotčené firmy poslední šanci plán napadnout, jinak se v létě naplno roztočí kola vracení miliard do kapes oklamaných klientů.
Zdroje: The Guardian, Financial Conduct Authority (FCA), RBC Capital Markets, Reuters, Bloomberg
