Škoda 742 jako ojetina: Poslední svého druhu
Od vyprodukování posledních škodovek s motorem vzadu uplynulo šestatřicet let, a tak není divu, že na trhu už není skoro z čeho brát.
Čtyři desetiletí starou stodvacítku na rozumné provozování si dnes asi nikdo nepořídí. Zájemce musí být buď ovlivněn nostalgií, nebo postižen recesí. Běžný praktik už do téhle fosilie nenasedne ze dvou důvodů: spolu s postupnou legislativní proměnou někdejšího poctivého benzinu v ředěný jed na dávení starých motorů by byl nucen při každém tankování dolévat do motoru už dvě lahvičky stabilizujícího obsahu, a nadto se náhradní díly dávno nenakupují, ale shánějí.
Hnědý mor
Poslední sedany sjely ze staré škodovácké linky tři dny před silvestrem 1989, s výrobou rapidu se kvasinský závod rozloučil v únoru 1990. Vedle domácích závodů se na projektu Škodovky angažovali také zahraniční importéři, kteří vyvezená kupé proměňovali v kabriolety. Ty jsou nejvzácnější, nadšení fandové už za ně běžně vyplácejí milionové sumy. Velkou raritou jsou také finské exportní sedany 120 LSX, zajímavé vyhřívanými sedačkami nebo předehříváním motoru.
Z výbavových prvků nedoporučujeme kdysi žádané výklopné originální střešní okno VR 83, do něhož vinou zteřelého těsnění často zatéká. Voda pak v antikorozně neošetřeném rámu zapříčiňuje vznik koroze. Hnědý mor vůbec patří k úhlavním nepřátelům starých škodovek, na nichž zákeřně napadá veškeré plechy: podlahy, prahy, lemy, celé blatníky i podběhy. Dejte pozor především na svar napojení předních blatníků ke karoserii, kde bývá koroze rozšířená natolik, že už ji nezachrání ani nové blatníky – nelze je totiž za co přichytit.
