TEST Škoda Superb III Combi 2.0 TDI (140 kW): První jízdní dojmy z Německa

Třetí generace Škody Superb je podle všeho předurčena k úspěchu. Výsledky prvních testů verze liftback ve většině případů končí s velmi pozitivními závěry, a stejně tak lze usuzovat z ohlasů zákazníků. Ti vůz objednávají, aniž by se v něm pořádně svezli, aktuálně má Superb na svém kontě více než 500 závazných objednávek. Letos chce Škoda Auto zvednout prodeje Superbu o pětinu až na 5500 kusů, což by se podle našeho názoru mohlo vyplnit.

Dnešním dnem odkryla karty i dlouho očekávaná verze Combi. Ta je podle oficiálních technických údajů o pět milimetrů kratší než výchozí liftback, který měří 4851 mm, šířka 1864 milimetrů zůstala zachována, a stejně tak rozvor náprav 2841 milimetrů. Základní objem zavazadlového prostoru se však zvětšil z 625 na 660 litrů a po sklopení zadních opěradel má dokonce 1950 litrů (liftback 1760 litrů). Důležitým faktorem je ale pohotovostní hmotnost, která je u kombi pouze o dvacet kilogramů vyšší (1.4 TSI/110 kW ACT váží 1415 kg). Vezmeme-li tedy v úvahu, že praktičtější varianta má o jeden střešní sloupek více, mělo by jít s ohledem na lepší torzní tuhost karoserie o lepší auto. Je tomu ale skutečně tak?

Hrátky s kufrem

U Škody Superb jako takové jde především o velký vnitřní prostor v podélném a příčném směru, jízdní komfort a majestátní vzhled. To ale neznamená, že nemůže jít také o praktický automobil. Zavazadelník kombi lze stejně jako u liftbacku otevřít „podkopnutím“ zadního nárazníku, tlačítkem na klíčku nebo klasicky rukou, důležité ale je, že se viko vyklápí dostatečně vysoko (osoby vysoké 190 cm se pod něj v pohodě schovají). Pokud jste naopak menšího vzrůstu nebo máte v garáži nízký strop, můžete si nastavit i maximální úroveň otevření. Vstupní otvor je široký 1130 mm, a pokud si připlatíte 4500 korun za praktickou podlážku vyrovnávající schod po sklopení zadních opěradel, bude vstup vysoký 750 milimetrů.

Utratit takové množství peněz za mezipodlahu může znít bláznivě, systém manipulace je ale velmi jednoduchý. Po stranách ji totiž drží „napružené“ nosníky, když ale zatáhnete směrem k sobě, velký plochý díl pod ně zajede a máte ve svislém směru dalších 11 centimetrů k dobru.

Škoda Superb Combi od 629.900 Kč, výbava se shoduje s liftbackem

Zadní opěradla můžete sklopit klasicky z interiéru, nebo praktickými páčkami rovnou ze zavazadlového prostoru. Ložná plocha nebude zcela rovná, protože se sedáky opravdu nehnete, úhel ale považujeme za zcela irelevantní. Do takto konfigurovaného zavazadelníku naložíte více než dva metry dlouhé předměty v případě, že jsou přední sedadla seřízena na přibližně 190 centimetrů vysoké cestující. Testovaný exemplář bohužel nedisponoval systémem překlopení opěradla spolujezdce směrem dopředu (nebo jsme alespoň nezjistili, jak toho docílit). Škoda Auto však uvádí, že v nejlepším možném případě nebude problém naložit předměty s délkou přes tři metry.

Varianta Combi je na tom s výškou 1468 milimetrů naprosto stejně jako liftback, střecha se však svažuje pozvolněji, což může znamenat přírůstek prostoru vzadu nad hlavou. Ani v liftbacku jsme problém rozhodně neměli, a pokud praktičtější varianta přece jenom přináší něco navíc, budou to pouze milimetry.

Je nejsilnější také nejlepší?

K prvnímu svezení jsme si vybrali verzi 2.0 TDI disponující výkonem 140 kW v rozmezí 3500 až 4000 otáček za minutu a točivým momentem 400 N.m (1750 až 3250 min^-1). Jedná se o nejsilnější turbodiesel nabídky, který jsme nedávno vyzkoušeli v liftbacku s pohonem všech kol a převodovkou DSG. My si ale dnes vystačili pouze s předním pohonem a šestistupňovým manuálem, systém vstřikování močoviny pro redukci oxidů dusíku však nechyběl. Tato varianta je k mání od 781.900 Kč (výbava Ambition), za testovanou linii Style připlácíte 50.000 Kč.

Motoru nelze upřít vytříbený způsob projevu. V kabině není díky perfektnímu odhlučnění skoro slyšet, nevibruje a má příjemně hutný zátah, na ten si však musíte chvíli počkat. Hlavní příval síly totiž přichází až okolo 2.000 otáček, přičemž za touto hranicí se rozpoutává opravdu hodně rychle, a pokud si při rozjezdech nepohlídáte vzhůru letící ručičku otáčkoměru, snadno se dostanete až do pásma omezovače.

Čtyřválci se nejlépe žije v rozmezí od 2.200 do 4000 otáček za minutu, kvůli dlouhému zpřevodování ale počítejte s tím, že budete relativně často podřazovat. Při potřebě razantnějšího zrychlení (například při předjíždění) jsme při rychlosti 90 km/h podřazovali i na čtvrtý rychlostní stupeň, to pak ale Superb vystřelil jako raketa a ukázal dostatečnou výkonovou rezervu.

Na delší zpřevodování jsme si zvykli poměrně rychle, nejvíce jsme si však Superb Combi užili na dálnici. Protože automobilka uspořádala první jízdy v Německu, nemuseli jsme řešit rychlostní limity a jeli zkrátka, co to dalo. Automobilu nedělá problém stabilně udržovat dvousetkilometrové tempo a vykazovat zcela stabilní postoj, hlasitější zvuk odvalování pneumatik nás ale po čase podvědomě donutil trochu ubrat. Při rychlosti 130 km/h točí motor jenom něco málo přes 2000 otáček a stojí tak těsně před branou svého nejlepšího spektra, spotřeba se ale s velkou rezervou drží pod šesti litry na sto kilometrů.

Video: Nová Škoda Superb Combi zachycena v Česku zcela bez maskování

Již Superb s karoserií liftback vyniká velmi pohodlným jízdním projevem, podle našeho názoru je ale praktičtější kombi o chloupek lepší. Škoda si pro nás připravila to nejlepší, zkoušený exemplář byl proto vybaven adaptivním podvozkem DCC nastavitelným v režimech Normal, Comfort a Sport. Snad je to odlišným vyvážením nebo celkovým přitvrzením podvozku (podrobnosti zjistíme na večerní tiskové konferenci), auto se ale na nerovnostech o něco méně pohupuje. Komfort si stále udržuje vysokou úroveň, nyní jsme ale neměli tendence automaticky přepínat podvozek do sportovního nastavení.

Řidič se v zatáčkách může opřít o přesné, byť méně komunikativní řízení, ale především o systém přibrzďování kol XDS+. Kvůli turbodieselovému motoru je automobil v nájezdech trochu těžší na předek, stačí si ale vybrat správnou stopu a karoserie se začne ochotně stáčet ke středu zatáčky. Uskakování kol jsme zaznamenali jenom na skutečně velkých nerovnostech, konkurence by se ale v takových situacích nechovala jinak. I navzdory velkým vnějším rozměrům působí Superb kompaktním dojmem, a o skutečnosti, že za zadními sedadly vezete více hmoty, nic nevypovídá.

Závěr

Pokud pomineme větší hlučnost od kol ve vysokých rychlostech, nemáme si u Superbu Combi vlastně na co stěžovat. Po jízdní stránce je v podstatě stejný jako liftback, a zavazadlový prostor, o který u této verze půjde především, zvládla Škodovka na jedničku jak z hlediska přístupu, tak manipulace s podlážkou a zadními opěradly.

Zkoušený turbodiesel 2.0 TDI o výkonu 140 kW má síly skutečně dost, v rozletu jej však omezují delší převody manuální šestistupňové skříně. Na druhou stranu je ale třeba uvést, že se nejedná o okreskový sporťák, ale luxusní a pohodlné kombi na dlouhé cestování. A tento účel plní opravdu velmi dobře.

Foto a video: Josef Dvořák