Škoda v Alžírsku: Obyčejný klakson ani klimatizace nestačí

Že by obyčejná evropská auta měla s africkým provozem potíž, vám dojde okamžitě, jakmile se začnete s alžírskými dopravními reáliemi seznamovat. Hlavní tepny jsou sice překvapivě kvalitní, Alžírsko ostatně není díky zásobám ropy vůbec chudá země, všudypřítomný prach ale dává třeba těsnění hodně zabrat. Vrstvami písku je pokryt prakticky každý dopravní prostředek, liší se jenom míra znečištění. Jezdit v Alžírsku do myčky se opravdu moc nevyplatí… Vybavit tedy octavii a spol., kompletovanými v místním závodě v Relizane, poctivějším těsněním, je jednou ze základních afrických úprav.

Ovšem zdaleka ne jedinou, jak jsme se dozvěděli od Jiřího Noska, šéfa výroby alžírského závodu. „Naše auta vycházejí do značné míry z indické specifikace, už v sérii tak dostanete zvýšený podvozek a jeho kryt. A kromě důkladnějšího těsnění je potřeba také výkonnější klimatizace a silnější klakson,“ uvádí nejdůležitější změny. A nejde zdaleka jen o intenzitu, důležitá je také výdrž klaksonu. „Zatímco v Evropě si zatroubíte párkrát do roka, v Africe se používá prakticky neustále.“

Ví, o čem mluví. Typický alžírský řidič by se bez klaksonu neobešel. Troubí se skoro pořád. Ale pozor, není to takové to naše agresivní troubení, kdy se snažíme jiného řidiče vytrestat, v Alžírsku na sebe takto účastníci provozu prostě jenom upozorňují. Třeba když vás někdo předjíždí, tak zkrátka pro jistotu zatroubí, abyste s kolegou ve vedlejším pruhu počítali. Klakson se používá i před nepřehlednou zatáčkou, na kruhovém objezdu…

Čtvrtí nejhorší řidiči na světě

Od našeho průvodce jsme se dozvěděli, že alžírští šoféři mají být čtvrtí nejhorší na světě. Počet úmrtí by tomu docela odpovídal, dopravní nehody jsou příčinou smrti čtyř tisíc Alžířanů ročně. Docela vysoké číslo, u nás loni na silnicích umřelo 545 lidí, Alžírsko je ale neporovnatelně větší země (s rozlohou téměř 2,4 milionu km² jde o největší africký stát), lidnatější (počet obyvatel se v současnosti pohybuje kolem čtyřiceti milionů) a místní se často pohybují v už dost letitých ojetinách. Rozhodně jsem však zažil horší dopravní chaos a hlavně bezohlednější řidiče. O vlastně docela užitečném troubení jsem už mluvil a hlavně, za čtyři alžírské dny jsem nenarazil ani na jednu dopravní nehodu a místní navíc jezdí podle předpisů.

Škoda dobývá Afriku, v Alžírsku začíná montovat Octavii

Vzhledem k opravdu hustému provozu v hlavním městě Alžíru bych čekal minimálně typické pražské ťukance, ale ono nic. A dodržování předpisů? Alžírským řidičům vlastně nic jiného nezbývá, policie je všudypřítomná a trestá i minimální překročení rychlosti. A i za to vám může vzít na pár měsíců řidičák. Což je pro Alžířany, kteří se často dopravují na dlouhé vzdálenosti za prací, skoro existenční trest.

Na určitá specifika se však přece jenom připravit musíte. Motorkářů a skútristů je sice i v hlavním městě pomálu, prakticky všichni však jezdí bez přilby a často dost nevyzpytatelně. Po setmění pak nejsou výjimkou řidiči šetřící žárovky – přece když svítí pouliční lampy, tak světlomety nejsou potřeba! V lepším případě sáhnou alespoň po parkovačkách, pro našince je však i taková „poloslepá“ konfrontace dost nezvyk.

Stejně tak jako všudypřítomní chodci. Na špacír se vydají klidně po rušné čtyřproudé dálnici, v ulicích se pak na silnici normálně regulérně žije. Přechod? Na co? Když se přes ulici dá na pohodku přejít v jakémkoliv místě. A třeba se i zastavit, když je potřeba nějaký problém v klidu prodiskutovat. Řidiči jsou vůči takovému chování imunní, chodce ohleduplně objíždí, případně počkají, až pánové konverzaci dokončí.

V noci si pak u krajnice mládež na otevřeném ohni v barelech připravuje maso. Co vypadá jako počínající pouliční nepokoje, je podle místních úplně normální „barbecue“.

Aut by mohlo být víc, ale…

Ve čtyřicetimilionovém Alžírsku se ještě v roce 2012 prodávalo 340.000 vozů, jednalo se tak o největší trh v Africe. Loni si však nové auto pořídilo už jenom nějakých sto tisíc zákazníků. Za masivním poklesem stojí spíš než reálná kupní síla místní vláda, která zakazuje dovoz ojetin starších víc než dva roky a u nových požaduje, aby výrobce v Alžírsku alespoň nějakým způsobem působil. Ano, proto nový závod koncernu v Relizane. A když před lety skokově narostl provoz v místní metropoli, vláda zatrhla půjčky na nová auta…

Ceny pohonných hmot však rozvoji motorismu rozhodně nebrání, vždyť litr nafty přijde podle oficiálního kurzu na čtyři koruny… Na černém trhu se však dostanete k atraktivnějšímu kurzu, směnárny v Alžírsku nenajdete.

A s novými výrobními kapacitami by se Alžírsko mohlo znovu přiblížit číslům z roku 2012 - jenom Škodovka počítá s tím, že už v roce 2020 zde prodá jedenáct tisíc aut, což by mělo znamenat pětiprocentní tržní podíl. Už teď je ale Alžírsko pro mladoboleslavskou automobilku největším africkým trhem, loni byla Škodovka devátou nejprodávanější značkou.