Šrotovné zřejmě v ČR nebude, ČSSD od něj couvá, vláda ho nechystá

ČSSD dosud šrotovné prosazovala. Odstoupení od šrotovací prémie se nelíbí Sdružení automobilového průmyslu (SAP), ministerstvo průmyslu a obchodu o jejím zavedení neuvažuje.

Šrotovné bylo podle Sobotky vždycky jen nástrojem k překonání prudkého poklesu odbytu aut. "My jsme šrotovné prosadili do zákona jako možnost a svěřili jsme vládě kompetenci rozhodnout o jeho zavedení, pokud to bude nezbytně nutné," uvedl Sobotka. "Jestliže v tuto chvíli se ten trh bude vyvíjet kontinuálním způsobem, není naléhavý důvod, abychom do něj vstupovali ještě s nějakými dalšími rozpočtovými impulzy," dodal.

"Jedná se o zásadní nepochopení funkce šrotovného," reagoval pro ČTK ředitel sekretariátu SAP Antonín Šípek. Šrotovné má totiž podle něj motivovat k vyřazování ekologicky a bezpečnostně nevyhovujících vozidel. Se stejným cílem prý toto opatření používaly například Francie či Německo již před vznikem ekonomické krize. "Jelikož je vozový park v ČR značně přestárlý, jeho obnova má smysl v každém okamžiku," podotkl Šípek.

Poslanecká sněmovna v září přehlasovala prezidentské veto sociálnědemokratického zákona, který v Česku zavedení šrotovného umožňuje. O jeho spuštění má rozhodovat vláda. "Šrotovné bylo navrženo jako protikrizové opatření. V tuto chvíli by byly náklady na jeho zavedení větší než jeho celkový ekonomický efekt. Vláda o jeho zavedení neuvažuje," řekl dnes ČTK mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Tomáš Bartovský.

Ve sněmovně zákon, který kromě možnosti spustit šrotovné obsahoval také delší dávky v nezaměstnanosti, vyšší přídavky na děti a vyšší daňovou slevu na dítě, podpořili kromě ČSSD v těsném hlasování i poslanci KSČM a několik lidovců. Schválení zákona přivítali zástupci automobilového průmyslu, podle analytiků by opatření mělo negativní ekonomický dopad a nelze ho ekonomicky obhájit.

Podle Sobotky se sociální demokraté případného zavedení šrotovného do budoucna zcela nezříkají. Tento instrument by vláda mohla použít například tehdy, pokud by nepokračovalo oživení ekonomiky i poté, kdy se vyčerpají rozpočtové impulzy jiných vlád.

Vlády několika evropských zemí letos zavedly takzvané šrotovné, neboli program podpory prodeje nových vozů. Ten spočívá v tom, že lidé mohou dostat státní příspěvek na nákup vybraných vozů, pokud nechají svůj starý vůz sešrotovat. Šrotovné zavedla řada evropských zemí, například sousední Německo i Slovensko, i mimoevropských států včetně USA.

Na vyhodnocování výsledků nejen šrotovného, ale i jiných stimulačních opatření v Evropské unii, je podle Sobotky ještě brzy. "Politika národních vlád nebyla ze strany Evropy příliš koordinována," připomněl a jako příklad zmínil právě šrotovací prémii, kterou některé vlády zavedly, jiné nikoliv.

Bývalý ministr financí a spoluzakladatel strany TOP 09 Miroslav Kalousek v Moravcově pořadu uvedl, že k nalévání státních peněz do evropských ekonomik je dlouhodobě zdrženlivý. "V dlouhodobém horizontu to nemohlo mít žádné pozitivní výsledky," řekl. Přesto ocenil určitý stabilizační efekt podpor. "Pomohlo to, byť za drahé peníze, ty dopady rozložit v čase," doplnil s tím, že rozložení dopadů omezilo "společenská pnutí".

Ve čtvrtek uplyne rok od doby, kdy Evropská komise schválila finanční podporu členským zemím ve výši 200 miliard eur (zhruba 5,2 bilionu korun). Podle analytiků oslovených ČTK evropským ekonomikám finanční injekce pomohla a zabránila hlubší hospodářské recesi. Podle některých ekonomů ovšem stále hrozí riziko, že se kvůli státním zásahům trhy očistily jen zčásti a řada problémů přetrvá.