TEST Hyundai Staria Tour 2.2 CRDi AT Style Premium – Vzhůru do nekonečna

Design, interiér

Automobilce Hyundai se daří navrhovat neotřelá auta, která přitahují pozornost okolí. Jedním z perfektních příkladů je model Staria, jehož přední část mnozí přirovnávají ke kosmickému plavidlu. Že je zájem o auto veliký, se přesvědčil už kolega Standa Kolman, když proháněl vrcholné provedení Luxury, a lidé se otáčí i za méně extravagantními verzemi. Tentokrát jsme totiž do testu vzali Starii v nižší výbavě Style, respektive Style Premium.

Největší rozdíl ve vzhledu a vnitřním uspořádání Starií je totiž při přechodu mezi výbavami Style a Luxury. Zatímco výbavy Comfort, Smart a Style mají střízlivější řešení čelní masky a světlometů, vrcholná verze Luxury přidává designový Brass Chrome s provedením detailů exteriéru v barvě mědi. A ještě jeden podstatný rozdíl mezi nimi je – první tři výbavy nabídnou devítimístný interiér, nejvyšší pak pouze sedmimístný.

Rozdíly mezi prvními třemi výbavovými stupni a tím vrcholným je tak velký, že Hyundai v konfigurátoru na svých stránkách nabízí nejprve volbu mezi devítimístnou Starií, souhrnně nazvanou Tour, a devítimístnou Luxury. Až po zvolení devítimístného provedení si můžete vybrat mezi prvními třemi výbavami. Nyní testovaný Style Premium je v konfigurátoru veden jako samostatně stojící výbavový stupeň, ovšem v ceníku je Premium vedeno jako paket výhradně dostupný pro výbavu Style.

Hyundai Staria 2.2 CRDi 8AT

Bohatá výbava

Ve výsledku je ale jedno, jak byla výsledná konfigurace poskládána, podstatné je to, co nabídne. Jak už jsem zmiňoval, Style má na rozdíl od dříve testované výbavy Luxury nižší čelní masku s méně výraznou výplní a odlišně tvarované světlomety. Zůstává však „ufounská“ linka LED svícení nad logem značky. Standardem jsou 18palcová slitinová kola a plnohodnotná rezerva, které v nižší výbavě Smart vyžadují příplatek 10.000 Kč a pro základní výbavový stupeň Comfort nejsou dostupné vůbec.

Od výbavy Smart je Staria vybavena osvícenou prostřední části LED lišty nad logem značky, reflektorovými Bi-LED čelními světlomety a LED zadními světly. Kola a osvětlení námi testovaného exempláře tedy nevyžadovalo žádné příplatky. V podstatě jedinou možností individualizace exteriéru je volba laku karoserie, přičemž v našem případě padla volba na tmavý odstín Graphite Gray Metallic za 24.900 Kč.

Uvnitř vozu se ve verzi Tour nachází devět sedadel ve třech řadách, které paket Premium za 60.000 Kč obohacuje o kožené čalounění. Krom toho tento balíček výhradně dostupný pro výbavu Style zahrnuje ventilovaná přední sedadla, 360° kamerový systém, kamerové sledování mrtvého úhlu a video komunikaci s cestujícími na zadních sedadlech.

Sedadla a prostornost

Přední sedadla se od sedmimístné verze odlišují v podstatě jen čalouněním a absencí elektrického nastavení sedadla spolujezdce. Ten hlavní rozdíl se totiž nachází mezi nimi. Tam, kde je ve výbavě Luxury velký odkládací box a loketní opěrky, je v provedení Tour třetí sedadlo. Vnímal bych ho však pouze jako nouzové řešení, protože je uzoučké, na pravé straně omezené vystupující bočnicí sedadla spolujezdce, a vzhledem k tvarování palubní desky je zde i méně místa na nohy. Nejlepší službu dle mé zkušenosti odvádí se sklopeným opěradlem, kdy tvoří loketní opěrku pro řidiče a spolujezdce s držáky na nápoje.

Pojízdné zadní boční dveře jsou od výbavy Style elektricky ovládané a ve Starii Tour dávají přístup k trojmístné lavici dělené v poměru 60:40. Ve srovnání se sedmimístným provedením, které má ve druhé řadě dvě samostatná kapitánská křesla, je trojmístná lavice uchycena více vpředu, takže její opěradla blokují část nástupního prostoru. Posuvné dveře jsou naštěstí natolik veliké, že to není problém. Obtížnější už je z krajních sedadel dosáhnout na bezpečnostní pásy uchycené v C sloupcích. I v nejzazší poloze lavice je potřeba lovit za sebou… nebo poprosit o podání pásu osobu sedící ve třetí řadě.

Škoda je, že úchyty Isofix jsou pouze na krajních sedadlech. Naopak fajn jsou dva nabíjecí porty USB-A, výdechy ventilace ze střechy, posuvem otevíratelné sekce v bočních oknech nebo roletky oken. Druhá řada sedadel má rovněž možnost vlastního ovládání klimatizace, ovšem umístěno je u střechy na pravé části interiéru, takže jej může obsluhovat jen jedna osoba. Mimochodem, Staria má dvouzónovou klimatizaci, ale jednou zónou jsou přední sedadla a druhou zónou zbytek vozu – řidič a spolujezdec si každý zvlášť teplotu nenastaví.

Hyundai Staria 2.2 CRDi 8AT

Druhá řada je vpřed posunuta proto, že je dopředu posunutá i třetí řada sedadel – aby vznikl větší zavazadlový prostor, než jaký nabízí sedmimístné Luxury. Zadní lavice není zásadním způsobem ošizena a krajní cestující mají k dispozici držáky na nápoje, porty USB-A a střešní výdechy ventilace. Nad prostředním sedadlem je i stropní světlo. Cestující ve třetí řadě sedadel mají také nejlepší výhled zadním proskleným dílem střechy (nad předními sedadly je ještě samostatné a otevíratelné střešní okno). Třetí řada se musí zcela obejít bez úchytů Isofix, zato bezpečnostní pásy krajních sedadel jsou díky úchytům na opěradlech snáze dostupné než ve druhé řadě.

Pokud mají být obsazeny obě zadní řady sedadel, ta prostřední musí být alespoň trochu posunuta vpřed. V obou řadách pak vznikne dostatečný prostor na nohy, byť s ohledem na délku Starie by člověk čekal trochu volnosti navíc. Je to ústupek zavazadlovému prostoru, k němuž se dostanu níže. Na zadní šestici míst je jinak dostatek prostoru, a to jak na šířku, tak především nad hlavou. Původně jsem měl v plánu jízdu v plně obsazeném stavu, ale nakonec jsme jeli pouze v pěti, díky tomu však měl každý pro sebe téměř královský prostor. Z druhé řady sedadel jsem však kromě obtížně dostupných pásů slyšel také stížnosti na tichou hudbu – v posuvných dveřích nejsou reproduktory a vzhledem k velikosti auta byla ve druhé řadě při normální hlasitosti hudba slyšet jen vzdáleně zepředu a zezadu.

Premium

Hyundai Staria 2.2 CRDi 8AT vs. VW Multivan Long…

Zavazadlový prostor a variabilita

Zatímco vrcholné Luxury upřednostňuje prostor pro dvojici kapitánských křesel ve druhé řadě sedadel, ostatní provedení pod společným označením Tour sází spíše na celkovou využitelnost. Proto jsou zadní dvě řady sedadel posunuty více vpřed, díky čemuž vznikne velký zavazadlový prostor. Po spodní hranu oken podle výrobce Staria nabízí 831 litrů prostoru. To na náš víkendový výlet v pěti lidech naprosto dostačovalo a ještě jsme měli rezervu. Sedmimístné provedení oproti tomu nabídne pouze 117 litrů objemu.

Zavazadlový prostor se dá zvětšit tím, že se vzhůru vyklopí sedák třetí řady sedadel a celá lavice se posune vpřed. Alternativně je možné sklopit opěradla sedadel ve třetí nebo i druhé řadě sedadel a převážet delší předměty. Pokud ovšem chcete ze Starie vyloženě udělat dodávku, máte bohužel smůlu. Respektive, zadní dvě řady sedadel by bylo možné vyjmout jen za pomoci speciálního nářadí nebo servisu.

Staria sice boduje obřím vnitřním prostorem, ale v oblasti variability naopak dost bodů ztrácí. Třetí řada sedadel je tvořena lavicí v celku, takže můžete jen vyklopit sedák, sklopit opěradlo nebo lavici posunout, ale tím možnosti končí. Druhá řada sedadel alespoň přidává rozdělení lavice v poměru 60:40, ale i tohle umí konkurence lépe – minimálně ve druhé řadě by se tři samostatná sedadla hodila, když už je ani nejde vyjímat.

Hyundai Staria 2.2 CRDi 8AT

Rozměrný zavazadlový prostor je určitě příjemný a fajn je i jeho pravidelné tvarování, ovšem zamrzí absence alespoň nějakého řešení pro odložení drobností nebo chybějící lampička. Absenci osvětlení lze částečně vyřešit rozsvícením stropního světélka nad třetí řadou sedadel, což umožní alespoň základní orientaci, ale k němu se ze zavazadlového prostoru natáhnou jen vysoké postavy. Já jsem to se svými 184 centimetry měl jen tak tak, a to i díky pouze částečně využitému kufru. Kdybychom jej zaplnili úplně, byť i jen po spodní hranu oken, zřejmě bych už nedosáhl.

Nejvíc mi na zavazadlovém prostoru vadilo, že postrádá zakrytí nákladu. Bohaté prosklení Starie je v mnoha ohledech fajn, ale věci v kufru jsou pak jako ve výkladní skříni. Chvilku jsem si myslel, že si alespoň po stranách pomůžu zatažením okenních roletek ve třetí řadě sedadel, ale i skrze ně a po jejich stranách je na zavazadla vidět. Nejlepší tedy bude v autě nic nenechávat, a když to nepůjde, tak alespoň s sebou vozit nějakou deku na zakrytí. Na škodu by nebyly ani výše se otevírající elektrické páté dveře – zhruba 187 centimetrů nemusí ve všech situacích dostačovat.

Z pozice řidiče

Přesuňme se ale zpátky za volant, kde má řidič vysoký posed a skvělý výhled do všech stran díky bohatému prosklení. Spodní hrana bočních oken končí skoro až u kyčlí řidiče, takže se dá perfektně odhadovat i vzdálenost od obrubníků a podobných překážek. Na druhou stranu mi ze začátku nebylo příjemné, že je do auta tolik vidět, ovšem po pár dnech jsem si nějak zvykl a přestal o tom přemýšlet.

Hyundai Staria Van má české ceny, bez daně se vejde pod 700.000 Kč

S odhadnutím velikosti auta nebudou mít ani méně zkušení řidiči takový problém, jakým by mohla délka 5.253 milimetrů a šířka 1.997 hrozit. V případě našeho auta díky balíčku Premium (+ 60.000 Kč) pomáhal ještě 360° kamerový systém a kamerové sledování mrtvého úhlu (obojí standardem u vrcholného Luxury). Zadní parkovací senzory má Staria vždy, ty přední se dodávají až od námi testované výbavy Style. Důležitá jsou rovněž rozměrná vnější zpětná zrcátka.

Co do prostornosti jsem si rozhodně nemohl stěžovat, jen pravé koleno bylo v lehkém kontaktu s výstupkem, kde je ve Starii s manuální převodovkou umístěna řadicí páka. My jsme opět testovali verzi s automatem, kde je páka na výstupku nahrazena sadou čtyř tlačítek.

Řidič má k dispozici největší množství odkládacích prostor – při sklopeném opěradle prostředního sedadla v něm najde držáky na nápoje a dvě drážky na drobnosti, pak má kapsu ve dveřích, další držák na nápoje vlevo za volantem, mezi volantem a 10,25palcovým digitálním přístrojovým štítem je uzavíratelná schránka a další je na vrchu střední části palubní desky, přičemž pro odložení telefonu a několika drobností je připraven otvor v palubní desce vybavený bezdrátovým nabíjením.

Hyundai Staria 2.2 CRDi 8AT

Zmíněný 10,25palcový digitální přístrojový štít se nazývá Supervision a ve Starii jej nalezneme už od základní výbavy. Od druhého výbavového stupně je doplněn 10,25palcovým dotykovým displejem infotainmentu (základní výbava má pouze 8palcový) s integrovanou navigací, digitálním rádiem a funkcí zrcadleních obrazovky chytrého telefonu, bohužel ne v bezdrátové verzi.

Dotykový displej bych si dokázal představit umístěný blíže k čelnímu sklu nebo alespoň natočený na řidiče, protože v současné podobě jsem jej musel pohledem trochu lovit a na můj vkus až moc odtrhávat pohled od vozovky. Stejně tak nejsem nadšený z nahrazení tlačítek na palubní desce dotykovými plochami. Nejen že se snadno zamažou a pravděpodobně i brzy poškrábou, ale práce s běžnými tlačítky je přeci jen snazší. Na druhou stranu oceňuji skutečnost, že tu alespoň ty dotykové plochy místo tlačítek jsou a všechny funkce nejsou sloučeny do dotykové obrazovky.  

Centrální obrazovka může sloužit k přehledu o dění na zadních sedadlech. V předchozím testu si kolega postěžoval, že se kamera spustila pouze, když vozidlo stálo, ovšem já jsem na tuto potíž nenarazil. Její zapnutí se dá nastavit k programovatelnému tlačítku na volantu a pak v případě potřeby kdykoliv během jízdy kontrolovat dění ve zbytku vozu.

Hyundai Staria se představuje také jako luxusní limuzína s vysokou střechou

Motor, jízdní vlastnosti

Jediný motor

Zatím jsem nezmiňoval motorizaci testované Starie, ale v tomto ohledu Hyundai nabízí pouze omezený výběr. Bez ohledu na zvolený výbavový stupeň vždy dostanete přeplňovaný vznětový čtyřválec DOHC o objemu 2.199 cm³ s obchodním názvem 2.2 CRDi. Jednotka je vybavena přímým vstřikováním Common Rail a pracuje s kompresním poměrem 16:1. Na výběr není ani ve výkonových variantách, vždy dostanete 130 kW (177 k) při 3.800 ot/min a 430 Nm v rozmezí od 1.500 do 2.500 ot/min.

Kde už na výběr je, to jsou převodovky a poháněné nápravy. Všechny kombinace nabízí druhý výbavový stupeň Smart a námi testovaný Style. K dostání je předokolka s šestistupňovou manuální převodovkou, případně můžete mít osmistupňový automat, s nímž lze spojit jak pohon předních, tak pohon všech čtyř kol. Bez ohledu na zvolené provedení je maximální rychlost vozu 185 km/h, zatímco zrychlení z 0 na 100 km/h námi testované předokolce s automatem trvá 12,4 sekund – pro manuál je udáván o 0,1 s delší čas a čtyřkolce s automatem to trvá o 1,1 s déle.

Na přední nápravě se nachází vzpěry MacPherson a příčný stabilizátor, zatímco vzadu se u osobních verzí nachází víceprvková náprava s vinutými pružinami. Užitková verze Starie si vzadu vystačí s tuhou nápravou a listovými pery. Brzdy na obou nápravách jsou vždy kotoučové. Pohotovostní hmotnost devítimístné Starie s automatem a pohonem předních kol je podle Hyundaie 2.227 kilogramů, zatímco maximální technicky přípustná hmotnost je 3.060 kg.

Hyundai Staria 2.2 CRDi 8AT

V provozu

V plně naloženém stavu se mi se Starií sice jet nepodařilo, ale v pěti lidech a s bagáží na víkend se na bezmála čtyřsetkilometrové trase 2,2litrový čtyřválec ukázal jako adekvátní motorizace. Výkon 130 kW (177 k) a točivý moment 430 Nm jsou pro běžný provoz zcela dostačující hodnoty. Při najíždění na dálnici není radno váhat a předjíždění si i vzhledem k velikosti auta raději rozmyslíte, ale ve výsledku obě disciplíny zvládnete.

Automat řadí rozvážně a chvilku zaváhá i v okamžiku, kdy mu poradíte pádly pod volantem. Podobně odtažité je i řízení nebo reakce motoru na plyn v jízdním režimu Comfort. Situace se zlepší při přepnutí do režimu Sport, ale pak zase převodovka motor zbytečně dlouho udržuje ve vysokých otáčkách, než konečně přeřadí. Staria přeci jen není sportovní auto, takže by nebylo nutné držet vysoké otáčky tak dlouho. Ve výsledku jsem si většinu času vystačil s komfortním jízdním režimem a s rozvážnějšími reakcemi auta se naučil počítat. Ostatně, když vezete své kamarády nebo rodinu na výlet, chcete jim dopřát trochu pohodlí, které nastavení pohonného ústrojí upřednostňuje.

TEST Hyundai i20 1.0 T-GDI MHEV 88 kW DCT N Line Style Premium – Vrchol se špetkou sportovnosti

Jízdní komfort je i díky víceprvkové zadní nápravě velice dobrý a Staria se při jízdě projevuje stabilně, včetně vysokých rychlostí na dálnici. Cestovat se bez obtíží dá maximální povolenou rychlostí a autu ještě zbývá rezerva. Na dálnici by se mi jen líbilo lepší odhlučnění, protože na ní rychle naroste aerodynamický hluk a i při hovoru se spolujezdcem jsem musel zvyšovat hlas.

Poryvy bočního větru vzhledem k boční ploše Staria registruje, ale nezaznamenal jsem situaci, kdy by auto znervózněly. V zatáčkách se Staria nijak divoce nenaklání a zachovává si jistotu, ovšem řízení má delší převod a řidič musí trochu ručkovat. Při pohybu ve městech je největším limitem auta jeho velikost, ale díky skvělému výhledu není krom hledání místa k zaparkování důvod ke stresu.

Hyundai Staria 2.2 CRDi 8AT

Co se spotřeby paliva týče, s prázdným autem a lehkou nohou jsem se bez potíží dostal k hodnotě 7 l/100 km. Po čtyřsetkilometrovém výletě s vysokým podílem dálnic a jízdy vysokou rychlostí palubní počítač ukazoval spotřebu 8,8 l/100 km, ovšem při návratu do režimu běžného denního ježdění s minimálním nákladem začala hodnota lehce padat. Posledních zhruba 600 kilometrů jsem díky tomu s autem ujel za 8,6 l/100 km. Oficiální hodnota podle Hyundaie přitom je 8,5 l/100 km. Není to kdovíjak úžasná hodnota, ale vzhledem k velikosti a hmotnosti auta ji vnímám jako akceptovatelnou.

Hyundai Staria už má i dvě kempovací verze. Jak se vám líbí?

Závěr

Dobrá volba

Musím upřímně říct, že mně Staria mile překvapila. Je prostorná, výhled je z ní skvělý a umí jezdit komfortně. Převodovka, motor a spotřeba paliva jsou spíše průměrné, ale pokud musel Hyundai zvolit jedinou pohonnou jednotku, vybral dobře. Čtyřválec 2.2 CRDi je podle mě dostatečně univerzální na to, aby s přehledem zvládnul většinu toho, co od něj budou majitelé chtít.

Vnitřní prostor Starie je obrovský, ale doplácí na variabilitu, která je největší slabinou auta. Protože pokud plánujete využití auta hodně kombinovat a často jej používat i k převozu rozměrnějšího nákladu, možnost vyjmout sedadla, nebo je alespoň individuálně posouvat, vám bude hodně chybět. A to může být ve výsledku ten hlavní důvod, proč si někdo Starii nepořídí. 

Mně osobně pak ještě vadí upípanost Starie, ale to je vlastnost všech Hyundaiů, stejně jako vozů značky Kia. Moc nerozumím tomu, proč by prakticky na všechno muselo auto upozorňovat pípáním, obzvlášť když nepotřebné pípání není ani možné vypnout, ale na to si člověk po čase prostě bude muset zvyknout.

Hyundai Staria 2.2 CRDi 8AT

A jak je to s cenou?

Aktuálně osobní provedení Hyundaie Staria nejlevněji pořídíte za 949.990 Kč včetně DPH. Za to dostanete základní výbavu Comfort, devítimístný interiér a jediný dostupný motor 2.2 CRDi v kombinaci s šestistupňovým manuálem a pohonem předních kol. Ve srovnání s cenou téže specifikace v době předchozího testu Starie, tedy zhruba v půlce letošního roku, se bohužel jedná o navýšení o 50.000 Kč.

Pro srovnání ještě zmíním, že Volkswagen Multivan nejvýhodněji pořídíte za 1.202.104 Kč včetně daně. Dostanete za to sice variabilnější interiér, ale zato pouze pětimístný, celkově menší auto a se zážehovým 1,5litrovým čtyřválcem TSI o výkonu 100 kW (136 k), sedmistupňovým automatem DSG a pohonem předních kol.

Námi testovaná výbava Style začíná na ceně 1.149.990 Kč za verzi s manuálem a pohonem předních kol. Za automat se připlácí 50.000 Kč a pohon všech kol by stál dalších 50.000 Kč navíc. Včetně veškeré příplatkové výbavy se naše Staria Style Premium dostala na cenu 1.324.890 Kč. Model sice nenabízí příliš možností individualizace, ale výbavu rozumně rozděluje do výbavových stupňů a nic podstatného člověku chybět nebude.

Plusy

• Prostorný devítimístný interiér
• Výhled z vozu
• Komfortní podvozek
• Příznivá cena a bohatá výbava  

Minusy

• Omezená variabilita
• Prostřední sedadlo vepředu využitelné jen v nouzi
• Absence krytu a osvětlení zavazadlového prostoru