TEST Kia K4 Sportswagon 1.6 T-GDI – Má šanci zatopit octavii?
Jako jedni z prvních jsme projeli nástupce oblíbeného modelu Ceed SW v rozumně vybavené verzi s motorem 1.6 T-GDI. Dokáže navázat na úspěchy předchůdce a ukrojit si z koláče prodejů tuzemské octavie? Věříme, že ano.
Design, interiér
Korejská Kia odhodila u globálního modelu K4 zábrany a konzervativní design ceedu byste tu hledali marně. Zejména zvenku vypadá opravdu extravagantně a v krásné červené metalické barvě na sebe strhává pohledy kolemjdoucích.
Velké přední světlomety navazují na současný designový styl značky a mají tvar písmene T. Ani za příplatek však neumí automaticky vykrývat protijedoucí auta a automatické přepínání dálkových světlometů si dává načas. Ani potkávací světla vzhledem k jejich fyzické velikosti nesvítí nijak špičkově, zařadil bych je spíše k průměru.
Maska chladiče stále ctí designový prvek tygřího nosu Petera Schreyera a spolu se světlomety v rozích auto opticky značně rozšiřuje. Naopak pohled z boku ukazuje na zvláštní proporce s obrovitou zádí. Všechny varianty Kii K4 totiž sdílí rozvor 2720 mm a zavazadelník o velkorysém základním objemu 604 litrů vytvořila automobilka natažením zadního převisu.
Proporcím příliš nepomáhají ani kliky zadních dveří, které jsou schované za bočním oknem a vytváří tak iluzi, že má varianta kombi pouze přední dveře. Právě odtamtud nejspíše pramení na první pohled zvláštní proporce. Kliky předních dveří mají také jednu vlastnost, která celkový dojem z auta kazí. Totiž pro bezklíčový přístup je nutné zmáčknout nepěkné černé tlačítko z vnější strany kliky, a to i v těch nejvyšších výbavách.
Zadní dveře jsou navíc výrazně širší zhruba ve výšce pánve a není vůbec neobvyklé touto částí o pánev zavadit. Pozor si budou muset zadní pasažéři (často děti) dávat také na parkovišti, protože dveře jsou v této části opravdu široké. Musím ale uznat, že s většími 18" disky výbavové linie GT-line je auto z profilu výrazně vyváženější než v testované variantě.
Zadní část také souzní se sourozenci a stejně jako přední část i zde světlomety se zajímavým designem zasahují velmi neobvykle na samý bok karoserie, kde jsou protaženy směrem dolů. Zajímavým prvkem je také mlhové a couvací světlo umístěné za čtyřmi průhlednými vertikálními liniemi uprostřed zadního nárazníku.
Záď je velmi čistá, čemuž pomáhá zadní stěrač chytře schovaný pod spoilerem (což sice znamená o něco horší výhled špinavým sklem, ale osobně zadní stěrač nikdy nepoužívám, a tak mi toto řešení na rozdíl od kolegů vůbec nevadí) a také couvací kamera umístěná chytře v černém panelu opticky spojujícím světlomety.
Jako celek považuji exteriér za vcelku povedený, auto určitě budí dojem jisté prémiovosti a minimálně nyní krátce po uvedení na trh působí opravdu zajímavě a neotřele. Uvidíme, zda mu to vydrží jako podobně extravagantnímu Hyundai Tucson, nebo to přispěje k rychlejšímu zastarávání oproti konzervativnějším rivalům.
Se zubem času by však mohl pomoci na svou třídu na první pohled nadprůměrně ošetřený podvozek nové K4, dodatečný pružný nátěr podlahy a zvedacích bodů zde najdeme v překvapivě štědré vrstvě. Přesun výroby ze Žiliny do Mexika tak minimálně z tohoto pohledu nástupci ceedu zdánlivě nijak neuškodil.
Prostor a pohodlí
V interiéru naštěstí příliš designových výstřelků nenajdeme. Je rozvržen velmi tradičním způsobem a ve verzi s automatickou převodovkou zde jako pozůstatek dob minulých dokonce najdeme i mohutnou páku voliče převodovky. Před ní je umístěno startovací tlačítko a kolem ní čtyři ovladače často používaných funkcí.
Kromě ovládání systému start/stop a funkce Auto Hold najdeme po pravé straně i zkratku pro kamerový systém (zde pouze zadní, ale Kiu K4 lze dovybavit povedeným 360° systémem) a vypnutí parkovacích senzorů. Fyzických tlačítek je v interiéru požehnaně, některá jsou dokonce také konfigurovatelná, což kvituji.
Ta nejzajímavější jsou však na středové konzoli a jejich stlačení obejme lahev vloženou do úložného prostoru, aby držela vzpřímeně. Pokud je potřeba velký odkládací prostor, lze tyto pohyblivé držáky zatlačit zpět na své místo. Upřímně ale celý mechanismus nepůsobí nejkvalitnějším dojmem.
To musím říci také o velkých kolébkových ovladačích teploty a dalších základních funkcí klimatizace, i když buďme rádi za to, že nám je Kia vůbec nadělila. Displej klimatizace umístěný mezi centrálním displejem a digitálním přístrojovým štítem totiž přes věnec volantu z pohledu řidiče není vůbec vidět. Menu klimatizace je sice možné jedním kliknutím rozšířit až na centrální displej, ale i tak tento ergonomický přešlap musím zmínit.
Nevšedním prvkem interiéru je dvouramenný volant, jehož spodní část má nejspíše za účel držet airbag na svém místě v případě nehody. Zejména kvůli oné spodní příčce se ale volant nedrží zrovna nejpohodlněji, navíc je shora i zdola zploštělý.
Najdeme na něm ale fyzické ovladače včetně kolébkových a rotujících, díky nimž lze mnoho funkcí ovládat přímo z volantu. Dlouhé podržení pravého rotujícího ovladače ztiší upozornění na překročení maximální povolené rychlosti a vlevo najdeme tlačítko pro vypnutí udržování jízdy v pruhu.
Bohužel ne všechny asistenční systémy se dají vypnout tak jednoduše. Systém monitorování pozornosti je potřeba vypnout v infotainmentu a věřte, že zrovna ten je potřeba vypnout úplně vždy. Je totiž extrémně agresivní a stačí se například rozhlédnout kolem sebe, a už vás upozorňuje, že nekoukáte na cestu. Netradičně aktivní je také asistent monitorující únavu, který snad ani vypnout nejde.
Ale zpět k pozitivům. Oba hlavní displeje mají v testovaném vozu úhlopříčku 12,3" a sdílejí svou jednoduchost. Přístrojový štít nabízí buď klasické, nebo moderní zobrazení, rozložení údajů je ale v obou případech stejné, i když v moderním zobrazení se vedle rychloměru zobrazuje tečka, která informuje o načtené maximální povolené rychlosti.
Pokud ji překročíte, konstantně na vás červeně bliká, i pokud máte vypnuté zvukové upozornění na překročení načtené maximální povolené rychlosti. Periferně ji máte stále v zorném poli a mně osobně to vadilo překvapivě hodně na to, že jsem podobným věcem běžně celkem tolerantní.
Centrální infotainment je funkční a relativně přehledný, ale není ničím převratný ani výjimečný. V noci je skvělá možnost jeho úplného vypnutí/ztlumení, jako to dříve uměla automobilka Saab.
Na dveřích pak najdeme ovládání v tomto případě vyhřívaných sedadel (a volantu), více vybavené vozy mohou mít vpředu také ventilaci a dvě uložené polohy elektricky ovládaného sedadla řidiče. Výhřev i ventilace mají tři úrovně, volant pouze dvě.
Na pomezí tříd
Kia K4 SW je o 9,5 centimetru delší oproti poslední generaci modelu Ceed SW a přidává k tomu také o 7 cm delší rozvor náprav. Široká není jen díky designovým prvkům exteriéru, oproti ceedu i do stran přibrala celkem 5 cm. Samotná automobilka auto řadí mezi segmenty C a D. Jak se to projevilo na prostornosti?
Na předních sedadlech je prostoru dostatek do všech směrů a jsou pohodlná i na delší cesty, což platí také vzadu. Za sebe se s výškou 189 cm posadím bez nejmenších problémů a mám dostatek prostoru také nad hlavou. Vzadu dojem trochu kazí komicky malý otvor do zavazadelníku za loketní opěrkou, který stěží pojme jeden pár lyží.
Na papírovém objemu zavazadelníku je také vidět, že prostor navíc nadělila Kia cestujícím. Má totiž základní objem 604 litrů, ceed SW měl o pár litrů více, stejně jako domácí octavia čtvrté generace. Je ale možné sklopit zadní sedadla, čímž vznikne prostor o kapacitě 1439 litrů s téměř rovnou podlahou.
Prostor pod ní Kia využila netradičně vytvořením několika plastových schránek. V té nejblíže zadnímu nárazníku je místo uzpůsobené pro uložení roletky kufru, za to jsou rozhodně plusové body. Schránky jako takové jsou bohužel pouze plastovým výliskem a musíte je vyplnit, jinak se vám v nich drobnější předměty (například v testovaném autě tažné oko) budou pohybovat za doprovodu nepříjemného zvuku. Pozitivní jsou alespoň háčky po stranách zavazadelníku a 12V zásuvka, třeba na autochladničku.
| Naměřené rozměry zavazadelníku | |
| Objem zavazadelníku | 604/1439 l |
| Délka u podlahy/pod roletkou | 1064/726 mm |
| Výška pod roletkou/maximální | 381/654 mm |
| Šířka mezi podběhy | 1094 mm |
| Výška nakládací hrany | 620 mm |
| Šířka nakládacího otvoru | 1000 mm |
| Max. délka za sedadlem spolujezdce | 2153 mm |
Motor, jízdní vlastnosti
Kia K4 může mít pod kapotou dvě pohonné jednotky v celkem čtyřech variantách. Základ nabídky tvoří tříválcová motorizace 1.0 T-GDI spojená s manuální převodovkou a výkonem 85 kW (115 k). Ve spojení s automatickou převodovkou se automaticky přidává také 48V mild-hybridní systém, který vám ale sníží objem zavazadelníku o nemalých 126 litrů.
Čtyřválec o objemu 1.6 T-GDI je nabízen v námi testované variantě o výkonu 110 kW (150 k) a ještě silnější vrcholné variantě s výkonem 132 kW (180 k). Diesel byste v nabídce hledali marně, hybrid by se časem objevit měl.
Obě výkonové varianty motoru 1.6 T-GDI se obejdou bez jakékoliv elektrifikace a pracují vždy ve spojení se sedmistupňovou dvouspojkovou převodovkou. Ta využívá suché spojky a zvláště při rozjezdu je často až nepochopitelně letargická.
Naopak ve vyšších rychlostech je celý vůz sladěn skvěle, od převodovky přes motor až po podvozek. Na okresních cestách oceníte slušný zátah v nízkých otáčkách a dobré odhlučnění. Díky vysokým bočnicím 16" kol a víceprvkové zadní nápravě je auto také hezky komfortní, nerovnosti podvozek filtruje hezky po evropsku, tedy velmi dobře.
Ve 130 km/h točí motor 2500 ot./min a téměř není slyšet, nejvíce aerodynamického hluku jde od předních sloupků A karoserie. Ve 150 km/h se otáčky pohybují kolem hodnoty 2800 ot./min a i při takto vysoké (ale konstantní) rychlosti si připadám téměř jako v čistě elektrickém autě. Odhlučnění se Korejcům již tradičně daří.
Spotřeba se ve po 50 kilometrech dálnice D3 s povolenou rychlostí 150 km/h ustálila kolem osmi litrů, což je také více než slušné. Za 850 kilometrů ujetých v testovacím týdnu ukázal palubní počítač příjemný průměr 6,5 litru na 100 km.
Co u mainstreamového auta potěší, jsou celkově solidní jízdní vlastnosti. Ani s větším motorem sice nebude Kia K4 konkurovat třeba Golfu GTI, ale jízda s ní přináší pocit jistoty. V zatáčkách se příliš nenaklání a dobře drží stopu. Řízení je taktéž na poměry třídy příjemně rychlé a docela komunikativní.
| Konkurenti | Kia K4 Sportswagon | Škoda Octavia Combi | Toyota Corolla Touring Sports | Opel Astra Sports Tourer |
| Provedení | 1.6 T-GDI GPF | 1.5 TSI m-HEV | 1.8 Hybrid | Hybrid 1.2 Turbo eDCT6 |
| Motor | 1598 cm3, I4 zážehový | 1498 cm3, I4 zážehový | 1798 cm3, I4 zážehový | 1199 cm3, I3 zážehový |
| Pohon | FWD | FWD | FWD | FWD |
| Největší výkon [kW/min] | 110 (150 k)/4500-6000 | 110 (150 k)/5000-6000 | 103 (140 k)/5200 | 107 (145 k)/5500 |
| Točivý moment [N.m/min] | 250/1500-4000 | 250/1500-3500 | 142/3600 | 230/1750 |
| Převodovka | 7st. aut. (DCT) | 7st. aut. (DSG) | e-CVT | 6st. aut. (eDCT) |
| Max. rychlost [km/h] | 205 | 226 | 180 | 210 |
| Zrychlení 0-100 km/h [s] | 8,7 | 8,6 | 9,4 | 9,0 |
| Komb. spotřeba [WLTP, l/100 km] | 6,3-7,1 | 5,4-5,9 | 4,5 | 4,8-5,0 |
| Pohotovostní/celková hmotnost [kg] | 1450/1980 | 1368-1560/1860-1900 | 1400-1480/1835-1885 | 1502/1990 |
| Brzděný/nebrzděný přívěs [kg] | 1410/500 | 1700/680 | 1800/750 | 1150/600 |
| Rozměry d x š x v [mm] | 4695 × 1850 × 1435 | 4698 × 1829 × 1468 | 4650 × 1790 × 1435 | 4642 × 1860 × 1480 |
| Rozvor [mm] | 2720 | 2686 | 2700 | 2732 |
| Objem zavazadlového prostoru [l] | 604/1439 | 640/1700 | 596/1606 | 597/1634 |
| Cena od [Kč] | 614.980 | 709.900 | 777.900 | 609.990 |
| Srovnatelná výbava s testovaným kusem | Top + metalický lak | Selection + výbava | +příplatková výbava | Edition + výbava |
| Cena od [Kč] | 736.980 | 855.900 | 852.400 | 652.900 |
Závěr
Přesun výroby ze slovenské Žiliny do Mexika se více než na kvalitě podepsal na řešení a dostupnosti některé výbavy. Extravagantní design nebude po chuti každému, skrývá se pod ním však povedené rodinné auto s dostatkem prostoru a dobře naladěným podvozkem.
Kia K4 Sportswagon představuje s agregátem 1.6 T-GDI zlatou střední cestu mezi rodinnými kombíky a v podstatě jedinou cestu k modernímu autu se zážehovým motorem bez elektrifikace.
Extrémně aktivní asistenty lze ztlumit, letargické chování převodovky v nízkých rychlostech prominout a ergonomické přešlapy v podobě displeje klimatizace za věncem volantu nebo nebezpečně širokých zadních dveří nejsou nijak zásadní. O sto tisíc dražší populární konkurenti navíc také nejsou bez vlastních chyb.
| Nejlevnější verze modelu | 509.980 Kč (1.0 T-GDI GPF 6MT Comfort, 85 kW, FWD) |
| Základ s testovaným motorem | 614.980 Kč (1.6 T-GDI GPF 7DCT Comfort, 110 kW, FWD) |
| Testovaný vůz bez příplatků | 719.980 Kč (1.6 T-GDI GPF 7DCT Top, 110 kW, FWD) |
| Testovaný vůz s výbavou | 736.980 Kč (1.6 T-GDI GPF 7DCT Top, 110 kW, FWD) |
Plusy
Minusy
Zdroj: Autorský článek
