TEST Toyota Auris Hybrid Touring Sports – Rodinný šetřílek

Toyota Auris Hybrid je v naší redakci dobře známým šestřílkem. Zatímco test hatchbacku probíhal v zimě, verzi kombi jsme vyzkoušeli za horkých letních dní. Co na to spotřeba?

Ještě než se však pustíme do světa nízkých spotřeb, zastavme se na chvíli u karoserie jako takové. Podle mého názoru je totiž právě to největším trumfem Aurisu Hybrid Touring Sports. Většina prodaných Aurisů v Evropě zamíří k soukromým zákazníkům, ve fleetech jsou japonští výrobci na starém kontinentu přeci jen v mnohem těžší pozici než automobilky z Německa či Francie.

Auris kombi je typickým představitelem evropského rodinného auta: má správnou velikost, přijatelnou cenu, velký zavazadelník a nízkou spotřebu. Rodinné auto často vozí (nejen) hlavu rodiny do práce, takže spoustu času stráví v intravilánu, samozřejmě pokud zrovna na živobytí nevyděláváte v McDonaldu na pětatřicátém kilometru dálnice D11. Takže se docela hodí, když umí zácpou tiše probzučet.

toyota testy nizsistredni  

Nevím jak vám, ale mě se hrozně líbí koncept Opelu Ampera: po městě na baterky a na dovolenou bez omezení. Současné full-hybridy sice neumí projet přes celé město na elektřinu, ale velkou část cesty opravdu motor vůbec nepotřebují, čímž šetří nejen peněženku majitele, ale také zdraví všech okolo. Ale to jsem odbočil, slíbil jsem tu karoserii. Auris Hybrid Touring Sports je v současné době jediný (alespoň myslím) vůz s karoserií kombi, respektive s jakousi jasnou rodinnou nástavbou, který je finančně dostupný širokému spektru zákazníků. Ředitelka ani uklízečka si jej koupit nepoběží, ale ti „uprostřed“ by přeci jen mohli. Ostatně, sama Toyota uvádí, že v Evropě by mělo být zhruba 45 % prodaných kombíků hybridních.

Auris vznikl prostým natažením hatchbacku – zadní převis se prodloužil o 285 mm, design se příliš nezměnil, dokonce jsou zaměnitelná zadní světla. Podstatným rozdílem je ovšem snížení nakládací hrany o 100 mm, kvůli tomu se přesunula registrační značka na páté dveře a podlaha zavazadelníku je zarovnána se vstupním otvorem. Díky zesíleným výztuhám je tuhost karoserie srovnatelná s hatchbackem. Objem zavazadlového prostoru činí 530 litrů (to je o podstatných 170 litrů více než u hatchbacku), po sklopení sedadel se zvětší na 1658 l a vznikne 2 metry dlouhá ložná plocha. Dělená sedadla lze jednoduše sklopit pomocí táhel ze zavazadlového prostoru, dále se může Auris pochlubit samonavíjecí roletkou, dělící sítí, háčky na tašky nebo dvojitým dnem zavazadelníku. Všechny tyto prvky, stejně jako střešní ližiny, jsou standardem už od nejnižší výbavy. Mimochodem, interiér vozu pěkně popsal Lukáš Vaverka v předešlém testu hybridního hatchbacku.

Opravdu za málo!

Nebudeme si nic nalhávat, počet geeků, kupujících hybridy z čistého fandovství ještě není tak velký, aby se to automobilkám vyplatilo. Tedy v nižší střední třídě určitě ne, pokud se vám nepodaří vytvořit z daného auta kultovní záležitost, jako k tomu došlo v případě Priusu. Důležitá je spotřeba a to ne ta na papíře. Lidé nejsou tak hloupí, aby věřili udávaným, laboratorně změřeným hodnotám spotřeby – jakmile by se rozkřiklo, že to zase taková sláva není, bublina by splaskla a hybridy by pomalu zapadaly prachem.

Toho se však Auris Hybrid Touring Sports bát nemusí. Během prázdninového pracovního dne jsem z Holešovic dojel na Zličín a zpět. Pro mimopražské: jde o cestu s počtem semaforů do kopce a zase z kopce, dlouhou asi třicet kilometrů. V poklidném tempu, ale rozhodně ne ekojízdou, auto trasu ujelo s průměrnou spotřebou 4,5 litru. Hezké, že? Jistě, odpůrci budou argumentovat tím, že město je město, ale na dálnici se uvidí. A taky že ano. Pro mne samotného bylo docela příjemným překvapením, že se dlouhodobá spotřeba při 130 km/h usadila na 6,1 litrech Naturalu. V zimě jsme naměřili podobná data, spotřeba hatchbacku byla vyšší asi o tři desetiny. Argument vysoké spotřeby na dálnici tedy definitivně padá, naneštěstí jich odpůrci mají ještě několik. Ale to až za chvíli, teď si představme pohonný systém.

toyota testy nizsistredni  

Hybridní Auris uvádí do pohybu kombinace atmosférické osmnáctistovky (73 kW), generátoru a synchronního elektromotoru (60 kW). Jejich síla se skládá pomocí planetové převodovky s proměnným převodem e-CVT, maximální výkon činí 100 kW. Podle Toyoty hybrid uspoří 25 % servisních nákladů, mimo jiné díky tomu, že některé komponenty nemá (např. startér) a k jiným je šetrnější – brzdy vydrží více díky brzdění pomocí elektromotoru, pneumatiky se sjíždějí rovnoměrněji díky lepšímu rozložení hmotnosti.

Zde jeden poznatek z praxe: volič převodovky (o jehož majestátních rozměrech už bylo napsáno mnoho) nabízí pod písmenem „B“ jízdní režim s maximem rekuperace. Můžete jeho funkci simulovat citlivým tlakem na brzdový pedál (destičky přicházejí na řadu až zhruba za polovinou chodu pedálu, možná až zbytečně energicky), pohodlnější by ale bylo, kdyby měl řidič tlačítko na volantu a nemusel sahat na volič. A ještě malé rýpnutí – u tak technicky pokročilého auta bych čekal mnohem vymakanější multimediální displej mezi budíky, než z velké části černobílý displej s hrubou grafikou.

Jízdně nepřesvědčí

Auris má měkký, pohodlný podvozek postavený na poddajných pružinách, měkkých silentblocích a tužších tlumičích. A také příliš horlivý posilovač, díky kterému je těžké mít pocit, že máte auto v ruce. Pro pohodlnou, klidnou, šetřivou jízdu je naladění perfektní, byť zvládání krátkých nerovností není tak úplně na jedničku. Propadák to ale jistě není.

Jak se ale dostaví zatáčky nebo vyhýbací manévr, nezachrání Auris Hybrid Touring Sports ani sportovní přídomek v názvu. Auto potřebuje nějaký čas, než se na pružinách usadí, takže když chcete objet na poslední chvíli kanál a vrátit se hned do svého pruhu, šasi protestuje a na pomoc mu honem přispěchá stabilizační systém. Ovšem na rozdíl třeba od Golfu se zadní vlečenou nápravou, který toto s oblibou dělával také, zde není problém v použité technice (Auris má vzadu vyspělý dvojitý lichoběžník), ale v naladění. Oproti hatchbacku, který na tom prý byl lépe, hraje v neprospěch Touringu zřejmě i jiné rozložení hmotnosti mezi nápravy. V táhlých rychlých zatáčkách nikdy úplně přesně nevíte, jak se auto zachová, nedotáčivost s velmi brzkým pískáním gum Dunlop SP Sport Fastresponse (které obyčejně bývají poměrně dobré) nastupuje hodně brzo.

toyota testy nizsistredni  

Závěr

Nebýt nejistých jízdních vlastností, s radostí bych vám auto doporučil. Pokud však dobu strávenou za volantem nepovažujete za nutné zlo, které musíte při přesunu z bodu A do bodu B přetrpět, asi vám Auris Hybrid Touring Sports neučaruje. Jeho schopnost plavné, uvolněné jízdy a nízké spotřeby je však docela dobrou protiváhou, takže kdoví jestli se nakonec neobjeví třeba právě ve vaší garáži.

Plusy

• Full hybrid v nenápadném balení
• Příznivá cenová politika, bohatá výbava
• Prostorný interiér vpředu i vzadu
• Nízká spotřeba paliva

Minusy

• Tlumení přejezdu krátkých nerovností
• Laciný design interiéru
• Nižší užitečná hmotnost
• Schopnosti v zatáčkách

Foto: Petr Homolka