TEST Toyota Land Cruiser 3.0 D-4D – Zkulturněný horal
Když se řekne off-road, jaké auto vás napadne? Mělo by mít poctivý rám, velkou světlou výšku, závěry diferenciálů a mělo by být spolehlivé. Velmi spolehlivé.
Zřejmě nebude náhodou, že si lidé pohybující se dennodenně v náročných podmínkách pořizují velké Toyoty. Prim hraje pracant Hilux, pro který není problém dostat se mezi dvacítku nejprodávanějších automobilů na světě. Pokud nemáte hluboko do kapsy, a pick-up se vám nehodí, můžete mít luxusnější Land Cruiser. Také on je celosvětovou ikonou, po boku nekompromisních off-roadů, jakými jsou například Land Rover Defender nebo Mercedes-Benz G.
Oproti nim však přináší mnohem větší porci moderní techniky, zvyšující komfort posádky. Jistě, nejsou přímými konkurenty v pravém slova smyslu, nicméně právě na tomto faktu lze postavit srovnání: Defender opravdu nedokáže nabídnout sedm airbagů nebo pre-crash systém. Land Cruiser se neustále vyvíjí.
Modernizované provedení Land Cruiseru, označované kódem J150 či jednoduše Prado, dostalo upravený exteriér, který je nyní o něco více „zvláštní“. Zatímco předchozí provedení svým umírněným designem nikterak nevyčuhovalo z řady, facelift posunul Land Cruiser do kategorie miluji nebo nesnáším, nic mezi tím. Bohužel, podle ohlasů lidí, kteří se v testovacím týdnu kolem auta pohybovali jde usuzovat, že většina z nich patří spíše do druhé kategorie.
TEST Toyota Land Cruiser 3,0 D-4D – Král muld (02/2010)
Vzhled je ale opravdu to poslední, co by měl majitel řešit. Mnohem více jej bude zajímat například takzvané kineticko-dynamické zavěšení kol (KDSS), které z dnešního modelu dělá nejlépe jezdící Land Cruiser historie. V rámci optimalizace upravila Toyota průměr válce předních tlumičů, průměr pístu zadních tlumičů nebo průměr i tloušťku předního stabilizátoru. Změněno dále bylo samotné uchycení stabilizátoru a modifikacemi prošel také rám systému KDSS, díky kterému je mimochodem v terénu vyřazen z činnosti již zmíněný přední stabilizátor, což zlepšuje manévrovatelnost a kontakt nezávisle zavěšených předních kol (jde o nápravu s dvojitými lichoběžníky) s podložkou.
Nechme stranou příčinu a zaměřme se na důsledek: velká Toyota je nyní citelně méně nedotáčivá a vykazuje jistější jízdní vlastnosti v zatáčkách. Díky adaptivnímu odpružení si můžete zvolit ze tří režimů Comfort, Normal a Sport. Od Comfortu nečekejte plavbu na obláčku, hlavně cestující ve druhé řadě si při přejezdu výraznějších příčných nerovností stěžovali na nepříjemné rázy. Stále jde o auto postavené na robustním rámu, které se komfortem nemůže rovnat velkým městským SUV. Ostatně, mělo by vůbec? Zajímavé je, že co se týče hluku, je na tom kabina Land Cruiseru velmi dobře.
DVOJTEST Toyota Land Cruiser 3,0 D-4D Lux vs. Premium – Bratři v triku (5/2010)
Situace při přejíždění příčných nerovností by jistě byla odlišná na jiných než osmnáctipalcových kolech, nejspíše by však utrpěly dobré jízdní vlastnosti. I při vysokých dálničních rychlostech je vůz při tlumičích nastavených na Sport stabilní, dobře drží stopu a ani silný boční vítr, byť má auto velkou boční plochu, není díky vysoké hmotnosti problém.
Zmiňujeme zde vysokou hmotnost jako pozitivum, nicméně to jistě znamená, že „pod patnáct“ se s Land Cruiserem nedostaneme, že? Naštěstí tomu tak není. Turbodieselový čtyřválcový třílitr o výkonu 140 kW si s autem umí solidně poradit a navíc vypadá, jakoby mu snad i bylo jedno, zda v autě je nějaký náklad nebo ne. Bohužel, ve vyšších otáčkách o sobě dává vědět trochu více, než by měl, zde bude benzinový čtyřlitr mnohem příjemnějším společníkem.
TEST Toyota Land Cruiser V8 4,5 D-4D – V osmi na vrchol (4/2009)
Prázdný automobil a lehká noha znamenají spotřebu lehce nad deset litrů nafty, kompletně naplněný vůz a svižné tempo ji zvednou jen o zhruba dva litry. Ano, opravdu jde s Land Cruiserem dlouhodobě jezdit za dvanáct litrů a vlastně se ani nemusíte vůbec snažit: pomalejší pětistupňová automatická převodovka sice není výkřikem nejmodernější techniky, nicméně velmi dobře zvládá plachtění. A věřte tomu, že auto s pohotovostní hmotností 2,2 tuny umí plachtit jako slavná Santa Maria.
Zbytečná elektronika? Ale kdeže!
Velké a poměrně málo přehledné auto je ideálním adeptem pro systémy jako je varování před blížícím se vozem, pokud vyjíždíte z kolmého stání. Několikrát ve městě nastala situace, kdy systém hlásil nebezpečnou situaci dobrou sekundu předtím, než se cizí automobil dostal do výhledu řidiče a posádky.
V nejvyšší výbavě, kterou jsme měli k dispozici, si řidič může nechat přenášet signál z přední, zadní a dvojice bočních kamer na barevnou dotykovou obrazovku s úhlopříčkou sedm palců. To se samozřejmě hodí hlavně v terénu, jenže ani v městské džungli s řadou těsných podzemních garáží není tento systém k zahození.
Hodit se může také antikolizní systém, hlídající díky radaru adaptivního tempomatu prostor před vozidlem. Počet planých poplachů je nižší než u většiny podobných pomocníků, pouze jednou elektronika sáhla do brzd, když se podle jejího názoru Land Cruiser blížil zadní části před ním jedoucího autobusu nebezpečně rychle. Pravdou je, že šlo o mezní situaci, kdy srážka sice bezprostředně nehrozila, nicméně úplně bezpečné to také nebylo.
TEST Toyota Land Cruiser Sport 3,0 D-4D (150 kW) – Konečně Motor (02/2011)
Již zmíněný sedmipalcový barevný displej zcela zaslouženě vévodí interiéru, jeho grafika a hlavně snadnost obsluhy by však zasloužily vylepšit. Za jízdy je občas složité přesně strefit malé šipky, abyste se posunuli na další stránku výběru, a ani reakce počítače nejsou nikterak bleskové. Musíme se také zastavit u pátých dveří. Ty se otevírají na „špatnou“ stranu, tedy doprava, což jinde než ve státech s levostranným provozem (Japonsko či Velká Británie) nedává smysl. Zastavíte u chodníku a abyste něco vyložili nebo naložili, musíte dveře obcházet.
Kde ostatní končí, Land Cruiser začíná
Minimální světlá výška 220 milimetrů, brodivost 700 mm a velmi solidní úhly (například nájezdový 32° a úhel stoupání 42°): tady není co dodávat. Land Cruiser je silniční koráb, který vás doveze mnohem dále, než naleštěná velká SUV. Nic v něm nevrže, všechno působí solidním dojmem a velká sedadla vás při dlouhých výletech hýčkají.
Nově zpracovaný panel terénních spínačů na středové konzole vypadá určitě moderněji než dosud, technici si však mohli trochu pohrát s přepínáním tlumičů a přiřazováním redukce: tyto ovladače vypadají zbytečně lacině. To optitronové přístroje s displejem o úhlopříčce 4,2“ mezi nimi vypadají perfektně a hlavně jsou výborně čitelné.
Své přednosti v terénu ukázala Toyota třeba i na ledem pokryté lesní cestě, která stoupala pod poměrně strmým úhlem vzhůru. Land Cruiser ani nepotřeboval uzavřít středový nebo zadní diferenciál a přiřazovat redukci bylo zbytečné. Ta přijde ke slovu až v opravdu těžkém terénu, kde se zároveň hodí systém MTS (Multi terrain select), díky kterému autu „řeknete“ po čem právě jedete a ono se co nejlépe přizpůsobí podmínkám. Děje se tak obrovským otočným ovladačem před řadicí pákou, jenž zároveň ovládá rychlost „plazivé jízdy“ systému Crawl control. Díky němu nemusíte v náročném terénu neustále lechtat plyn nebo naopak neustále přibrzďovat. Elektroniku je zde potřeba chápat pouze jako nástavbu solidní mechaniky, i kdyby měl Land Cruiser jenom závěry diferenciálů a redukci, zřejmě by pořád vyjel všechno, na co si troufnete.
TEST Toyota Land Cruiser V8 D-4D – Land Bruiser (06/2012)
Závěr
Land Cruiser je nejlepší v tom, co dělá. Otázkou však zůstává, zda běžný Středoevropan opravdu potřebuje Crawl control, závěr diferenciálu zadní nápravy a výtečnou brodivost. Cenově se pohybuje někde kolem podobně výkonných vozů vyšší střední třídy, se kterými se, objektivně vzato, jezdí příjemněji a rychleji.
Facelift však rozhodování zase o trochu ztížil: velká Toyota lépe jezdí, má velmi šikovné elektronické pomocníky a líbivější interiér. Podvozek je dobře utlumený a vysoká míra pasivní bezpečnosti (kam díky výšce patří i výborný přehled o situaci před autem) také vrací pomyslné kyvadlo od tuctových kombi vyšší střední třídy o něco blíže zpátky k Toyotě.
Plusy
- Schopnosti v terénu
- Velkorysý vnitřní prostor
- Bohatá výbava
- Rozumná spotřeba
- Robustní konstrukce
Minusy
- Pomalejší převodovka
- Hluk motoru ve vyšších otáčkách
- Ovládání multimédií
Nejlevnější verze modelu | 1.149.900 Kč (3.0 D-4D/140 kW Power) |
Základ s testovaným motorem | 1.149.900 Kč (3.0 D-4D/140 kW Power) |
Testovaný vůz s výbavou | 1.632.900 Kč (3.0 D-4D/140 kW Style) |
Foto: Petr Homolka