Trump trvá na obřím clu. Evropské automobilky může poslat ke dnu
Vztahy mezi Washingtonem a Bruselem se ocitly na bodu mrazu. Spojené státy pod vedením administrativy Donalda Trumpa pokračují v plánu na zvýšení cel na evropská auta na drtivých 25 %. Evropská unie se naopak pokouší obchodní válku odvrátit.
Když byla v červenci loňského roku ve skotském Turnberry narychlo podepsána dohoda o příměří, mnozí věřili, že se transatlantický obchod podařilo stabilizovat. Dnes se však ukazuje, že šlo jen o krátký oddech před mnohem silnější bouří. Bílý dům totiž bez obalu prohlásil, že Evropská unie své závazky neplní a místo otevírání trhu americkým firmám vrší další překážky v podobě digitálních daní a environmentálních poplatků.
Washington vnímá evropské kroky jako selektivní trestání amerických technologických gigantů a rozhodl se odpovědět tam, kde to Evropu, a především Německo, bolí nejvíce – u automobilů. Navrhované pětadvacetiprocentní clo by pro evropské výrobce znamenalo v podstatě vytlačení z amerického trhu u řady klíčových modelů.
Z 15 na 25 procent
Dosavadní patnáctiprocentní zátěž dokázaly automobilky jako Volkswagen, BMW či Mercedes-Benz částečně absorbovat nebo přenést na zákazníky díky síle svých značek, další desetiprocentní skok navíc už ale představuje prodejní bariéru, kterou v podstatě nelze tímto způsobem obejít.
Analytici varují, že takový krok by mohl německý průmyslový motor poslat do hluboké recese. Jen pro koncern Volkswagen by zvýšená cla mohla znamenat miliardové ztráty na provozním zisku, což by v době nákladného přechodu na elektromobilitu mohl být kritický zásah.
V Paříži se mezitím odehrává diplomatické drama nejvyššího stupně. Evropský vyjednavač Maroš Šefčovič a jeho americký protějšek Jamieson Greer sedí u jednacího stolu s vědomím, že čas hraje proti nim.
Brusel se snaží Američany uchlácholit nabídkou na masivní nákupy zkapalněného plynu a ústupky v zemědělství, tedy v oblastech, které jsou pro americkou administrativu politicky klíčové. Je to však hra s nejistým výsledkem. Washington totiž požaduje nejen nákup zboží, ale i systémové změny v tom, jak EU reguluje digitální prostor, což je pro Brusel otázka suverenity.
Politická přetahovaná
Politický rozměr celého sporu je přitom zřejmý. Napětí mezi Bílým domem a novou německou vládou kancléře Friedricha Merze je už patrné snad v každém oficiálním prohlášení.
Berlín se snaží o pragmatický přístup, ale Washington dává najevo, že stará spojenectví už automaticky nezaručují obchodní výhody. Pokud se nepodaří najít kompromis, Evropa už má připravený seznam odvetných opatření, který míří na ikonické americké produkty. Tím by se však roztočila spirála, ze které není snadné vystoupit. Světová ekonomika, stále se vzpamatovávající z energetických krizí, by takový šok pocítila velmi bolestivě.
Pro starý kontinent, který svůj poválečný blahobyt postavil na exportní síle svých továren, je to budíček. Pravidla globální hry se změnila a nostalgie po starých dobrých časech nikoho před vysokými cly neochrání. Pokud se opona za transatlantickou spoluprací skutečně začne zatahovat, pocítí to nejen dělníci v saských automobilkách.
Zdroje: Reuters, Financial Times, Bloomberg, Euractiv, The Guardian, Georgia Today, Just Auto.
